


Berlínská Die Linke chce po zářijových volbách zahájit rozsáhlé vyvlastňování bytových koncernů. Převod zhruba 220 tisíc bytů do veřejného vlastnictví strana považuje za podmínku své účasti v příští zemské vládě. Proti návrhu se však staví potenciální koaliční partneři, ekonomové i spolková vláda.

„Je to pro nás naprosto jasné. Za účasti berlínské Die Linke ve vládě dojde k převodu bytů do veřejného vlastnictví,“ řekla spolupředsedkyně strany Ines Schwerdtnerová v nedávném rozhovoru pro časopis Stern. Dodala, že o tom „vůbec není pochyb“.
Plán se má týkat společností, které v Berlíně vlastní více než 3000 bytů. Celkem by se tak podle představ Die Linke mohlo jednat zhruba o 220 tisíc bytů, včetně fondů velkých koncernů, jako jsou Vonovia nebo Deutsche Wohnen. Strana chce jejich převod pod veřejnou kontrolu využít jako nástroj proti vysokým nájmům.
Jde přitom o určitý paradox. V Berlíně totiž zhruba 65 tisíc městských bytů získali soukromí investoři v roce 2004, kdy radnici vládli sociální demokraté a postkomunistická Strana demokratického socialismu (PDS), z níž později vzešla právě Die Linke.
Politici levicové strany se přitom odvolávají zejména na referendum z roku 2021, ve kterém se 59 procent hlasujících vyslovilo pro vyvlastnění velkých bytových společností. Hlasování tehdy ale nebylo právně závazné a k samotnému vyvlastnění od té doby nedošlo. Berlínský lídr Die Linke Luigi Pantisano tvrdí, že jeho strana tento výsledek bere jako mandát pro další postup.
Právě na otázce vyvlastňování se může po volbách lámat budoucí berlínská koalice. Berlínské zemské volby se uskuteční už 20. září a Die Linke se podle průzkumů pohybuje kolem 20 procent a patří mezi nejsilnější strany. Podle analytiků se jako jedna pravděpodobných povolebních variant rýsuje koalice Die Linke, Zelených a SPD.
Právě sociální demokraté ale požadavek na vyvlastnění odmítají. Berlínský volební lídr SPD Steffen Krach řekl, že pokud je vyvlastnění „červenou linií“ Die Linke, jeho strana s ní do vlády nepůjde.
Krach rovněž sarkasticky poznamenal, že místo vyvlastňování bytů by se Die Linke měla zajímat o vyvlastnění takzvaného Ruského domu, kulturního centra Ruské federace v centru Berlína, který podle některých kritiků spíše než umělcům slouží ruským špionům.
Proti plánům Die Linke se staví řada ekonomů i podnikatelské svazy. „Když se začnou šířit fantazie o vyvlastňování, přesunou podniky, podnikatelé a vysoce kvalifikovaní pracovníci vždy své aktivity do zahraničí,“ řekla například listu Kölner Stadt-Anzeiger ekonomka a členka vládního poradního orgánu Veronika Grimmová. „Zejména v Berlíně přece ještě nemohou být zkušenosti se socialismem tak vybledlé,“ dodala.
Vyvlastňování odmítá i spolková vláda kancléře Friedricha Merze. Ta chce zákonem zabránit spolkovým zemím, aby prostřednictvím podobných zákonů převáděly soukromé nájemní byty do veřejného vlastnictví. Součástí stejného balíku má být vznik státní bytové společnosti zaměřené na výstavbu dostupného bydlení.
Právní otázka je nicméně složitější. Die Linke své plány opírá o článek 15 německé ústavy, který umožňuje převést půdu, přírodní zdroje a výrobní prostředky do společného vlastnictví. Toto ustanovení dosud nebylo použito pro rozsáhlý převod bytových fondů. Spor se proto vede i o to, zda může spolková vláda takový postup spolkovým zemím jednoduše zakázat.



Sílící konkurence elektromobilů do města přináší své ovoce. Sotva se ID. Polo začalo prodávat, české zastoupení Volkswagenu oznámilo, že bude nakonec levnější, než bylo původně oznámeno.



Piráti po komunálních volbách v Praze do koalice s hnutím ANO nepůjdou. Jejich předseda a bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib v rozhovoru říká, že pokud by taková nabídka přišla, „společně se tomu velice dobře zasmějí“. Mluví také o dostupném bydlení, vyšším zdanění prázdných bytů nebo o tom, jakou roli chce po volbách hrát v pražské politice.



„V Rusku je možné úplně všechno. Proto jsou tak nervózní Američani,“ komentuje dohady nad šířením moru na ruské Sibiři epidemiolog Roman Prymula. Podivné je podle něj to, že se mor zkoumal v tamní laboratoři – nemoc je totiž staletí známá a dobře popsaná. Otazníky vyvolává i to, že nebyla výzkumnice pracující s morem naočkovaná.



Dva afghánští ilegální imigranti se už viděli ve vysněném Německu. Na letišti v chorvatském Splitu ale policistu na první pohled zaujaly jejich dokumenty. Muži viditelně středoasijského vzhledu mávali chorvatskými občanskými průkazy, aniž by uměli slovo chorvatsky. Především ale policistu zarazila jména dvou afghánských bratrů.



Rostoucí ceny energií opět straší české domácnosti. Plyn i elektřina od začátku roky významně zdražily. Redakce Aktuálně.cz proto zjišťovala u expertů a analytiků, které kroky se teď vyplatí, kde ušetřit a jaké chyby mohou vyjít draho.