


Berlínská Die Linke chce po zářijových volbách zahájit rozsáhlé vyvlastňování bytových koncernů. Převod zhruba 220 tisíc bytů do veřejného vlastnictví strana považuje za podmínku své účasti v příští zemské vládě. Proti návrhu se však staví potenciální koaliční partneři, ekonomové i spolková vláda.

„Je to pro nás naprosto jasné. Za účasti berlínské Die Linke ve vládě dojde k převodu bytů do veřejného vlastnictví,“ řekla spolupředsedkyně strany Ines Schwerdtnerová v nedávném rozhovoru pro časopis Stern. Dodala, že o tom „vůbec není pochyb“.
Plán se má týkat společností, které v Berlíně vlastní více než 3000 bytů. Celkem by se tak podle představ Die Linke mohlo jednat zhruba o 220 tisíc bytů, včetně fondů velkých koncernů, jako jsou Vonovia nebo Deutsche Wohnen. Strana chce jejich převod pod veřejnou kontrolu využít jako nástroj proti vysokým nájmům.
Jde přitom o určitý paradox. V Berlíně totiž zhruba 65 tisíc městských bytů získali soukromí investoři v roce 2004, kdy radnici vládli sociální demokraté a postkomunistická Strana demokratického socialismu (PDS), z níž později vzešla právě Die Linke.
Politici levicové strany se přitom odvolávají zejména na referendum z roku 2021, ve kterém se 59 procent hlasujících vyslovilo pro vyvlastnění velkých bytových společností. Hlasování tehdy ale nebylo právně závazné a k samotnému vyvlastnění od té doby nedošlo. Berlínský lídr Die Linke Luigi Pantisano tvrdí, že jeho strana tento výsledek bere jako mandát pro další postup.
Právě na otázce vyvlastňování se může po volbách lámat budoucí berlínská koalice. Berlínské zemské volby se uskuteční už 20. září a Die Linke se podle průzkumů pohybuje kolem 20 procent a patří mezi nejsilnější strany. Podle analytiků se jako jedna pravděpodobných povolebních variant rýsuje koalice Die Linke, Zelených a SPD.
Právě sociální demokraté ale požadavek na vyvlastnění odmítají. Berlínský volební lídr SPD Steffen Krach řekl, že pokud je vyvlastnění „červenou linií“ Die Linke, jeho strana s ní do vlády nepůjde.
Krach rovněž sarkasticky poznamenal, že místo vyvlastňování bytů by se Die Linke měla zajímat o vyvlastnění takzvaného Ruského domu, kulturního centra Ruské federace v centru Berlína, který podle některých kritiků spíše než umělcům slouží ruským špionům.
Proti plánům Die Linke se staví řada ekonomů i podnikatelské svazy. „Když se začnou šířit fantazie o vyvlastňování, přesunou podniky, podnikatelé a vysoce kvalifikovaní pracovníci vždy své aktivity do zahraničí,“ řekla například listu Kölner Stadt-Anzeiger ekonomka a členka vládního poradního orgánu Veronika Grimmová. „Zejména v Berlíně přece ještě nemohou být zkušenosti se socialismem tak vybledlé,“ dodala.
Vyvlastňování odmítá i spolková vláda kancléře Friedricha Merze. Ta chce zákonem zabránit spolkovým zemím, aby prostřednictvím podobných zákonů převáděly soukromé nájemní byty do veřejného vlastnictví. Součástí stejného balíku má být vznik státní bytové společnosti zaměřené na výstavbu dostupného bydlení.
Právní otázka je nicméně složitější. Die Linke své plány opírá o článek 15 německé ústavy, který umožňuje převést půdu, přírodní zdroje a výrobní prostředky do společného vlastnictví. Toto ustanovení dosud nebylo použito pro rozsáhlý převod bytových fondů. Spor se proto vede i o to, zda může spolková vláda takový postup spolkovým zemím jednoduše zakázat.



Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) chce, aby Národní sportovní agentura (NSA) přestala s podporou ankety Sportovec roku. Nelíbí se mu kroky šéfa sportovní redakce České televize Michala Dusíka, jenž je předsedou Klubu sportovních novinářů (KSN), který tradiční anketu pořádá.



Moskva na frontu na Ukrajině odeslala ostatky svatého velkoknížete Dmitrije Donského. Nález relikvie byl oznámen před necelým měsícem a ruský prezident Vladimir Putin jej označil za „zázračný“. Podle Ruské pravoslavné církve má nyní přítomnost „svatého vojevůdce“ na frontě pomoci k „duchovnímu posílení vojáků“. Není to přitom jediné předmoderní opatření, o kterém se v ruské armádě hovoří.



Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.



Když 11. září 2001 narazila unesená letadla do věží Světového obchodního centra, byl velitel Frank Culbertson jediným občanem Spojených států, který se nenacházel na planetě Zemi. Spolu se dvěma ruskými kosmonauty kroužil na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) zhruba čtyři sta kilometrů nad zemí. Krátce po úderech teroristů orbitální komplex přeletěl přímo nad východním pobřežím USA.



Cizí zavinění je hlavní verzí při vyšetřování pátečního vykolejení vlaku v Normandii na severozápadě Francie. S odkazem na policejní zdroj to v sobotu uvedla agentura AFP. Na trati se podle něj našel kus kolejnice. Při nehodě se zranily desítky lidí.