Jak vrátit děti do škol? Evropské země ukazují, jaká opatření kvůli tomu zavedly

Helena Truchlá Helena Truchlá
23. 2. 2021 5:30
Zatímco návrat českých žáků do školních lavic v průběhu března není vůbec jistý, v dalších evropských zemích se třídy začínají znovu plnit. Rakušané sázejí na testování podobné "šťourání v nose", Německo zvažuje změnu očkovací strategie. V Anglii nejspíš děti čekají letní školy a Francouzi se bojí nakažlivějších mutací. Ve zmíněných zemích je ale méně nakažených na 100 tisíc obyvatel než v Česku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Kde se vrací žáci do škol? 

Už v průběhu února se pro návrat rozhodlo Rakousko. Prvňáci chodí do školy víceméně normálně, žáci starších ročníků se střídají po dnech. Povinné je pro všechny pravidelné testování dvakrát týdně. Děti si ho dělají i samy. "Je to jako dloubat se v nose," svěřila se jedna školačka serveru Tagesschau. Děti tu ale fakticky do školy mohly chodit i předtím: v druhé polovině ledna byla do takzvaného "opatrování" ve škole přihlášena čtvrtina všech rakouských dětí, na základních školách pak dokonce bezmála 40 procent. 

Právě rakouským příkladem se plánuje inspirovat Česko, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce objednat stejné testy čínské výroby. V Rakousku se za poslední dva týdny nakazilo v přepočtu 212 lidí na 100 tisíc obyvatel, v Česku dosahuje stejný ukazatel hodnoty 970.

Postupný návrat nyní probíhá i v Německu. Tam si školství řídí jednotlivé spolkové země. V pondělí se například znovu otevřely školy a školky v Berlíně, Braniborsku nebo Bavorsku, od minulého pondělí jsou školáci zpět v lavicích v Sasku. V jiných regionech ale prezenční výuka funguje už týdny. Žáci se v takových případech ve škole často střídají po menších skupinách, povinné jsou roušky, mytí rukou, dodržování odstupu a další hygienická opatření. Testovat žáky i učitele chtějí výhledově například v Berlíně.

Epidemická situace v zemi je výrazně lepší než v Česku: za posledních 14 dní zde přibylo v přepočtu 140 nakažených na 100 tisíc lidí. V souvislosti s šířením nakažlivější nové varianty koronaviru ale v posledních dnech přírůstky nakažených znovu mírně vzrostly.

Rakouské úřady vydaly videoprůvodce, jak si mají školáci sami provádět antigenní testy na covid-19 v přední části nosu. Má to umožnit školní výuku. | Video: YouTube.com/BM Bildung, Wissenschaft, Forschung

Ve Skotsku a Walesu se v pondělí vrátily poprvé od Vánoc děti do školek a nejnižších ročníků, starší zatím následovat nemají. Naopak Anglie chce podle deníku Financial Times otevřít všechny školy naráz, a to 8. března. Žáci budou smět také společně sportovat na čerstvém vzduchu. Protestují proti tomu ale učitelé, kteří prosazují postupný návrat. V celém Spojeném království se za posledních 14 dní nakazilo asi 282 lidí na 100 tisíc obyvatel.

Projevilo se nějak otevření škol na vývoji epidemie? 

Rakouské školy zaznamenaly hned po otevření stovky nakažených žáků a učitelů. Z celkem 1,3 milionu provedených testů je to ale jen velmi malý podíl. "Nepřisuzujeme to rostoucí četnosti nákazy, ale posílené testovací rutině," řekl rakouský ministr školství Heinz Fassmann. Připustil ale, že spolehlivost testů je jen asi 40 procent. 

Jak se úřady snaží zabránit rozšíření nákazy?

Kromě už zmíněných prostředků spoléhá například Německo na očkování. V neděli oznámil tamní ministr zdravotnictví Jens Spahn, že se učitelé a další pracovníci na základních školách přesunou ze třetí do druhé prioritní očkovací kategorie. Měla by tak na ně přijít řada dřív. Děti mladší 18 nebo 16 let se naopak zatím dostupnými vakcínami očkovat nesmí.

Berlínský dopravní podnik pak při příležitosti obnovení školní docházky výrazně posílil tramvajové a autobusové spoje ve městě. 

V Anglii se zase uvažuje o jednorázovém úvodním plošném testování všech školáků a následné povinnosti rodičů testovat potomky jednou týdně doma. Pro starší ročníky by mohly být nově povinné roušky. Britská vláda také podle informací serveru BBC plánuje finančně podpořit školy v přírodě a letní soustředění, kde by děti měly mít možnost dohnat zameškané učivo.

Jsou někde školy normálně v provozu? 

Podle údajů organizace UNESCO fungovaly na začátku února až na výjimky školy ve Španělsku, Francii, Belgii, Norsku, Švédsku, Finsku, Estonsku, Lotyšsku nebo Chorvatsku.

Například ve Francii ale v poslední době počet těch zavřených roste společně s tím, jak se kvůli výskytu nakažlivějších variant koronaviru zpřísňují epidemická pravidla. Nově se musí zavřít celá třída, ve které se jediné dítě nebo jeho příbuzný nakazí právě jednou z mutací. Zároveň v části Francie začnou od příštího týdne úřady zkoušet testy na koronavirus ze slin. S tím experimentovalo i několik škol v Česku. Španělsko naopak hlásí bezproblémový průběh, úřady tam doporučují časté větrání. Regiony Andalusie a Katalánsko pak začínají očkovat učitele. 

Jak moc se ve školách covid-19 šíří? 

Na toto téma vznikla řada studií, které ale často docházejí k rozporuplným závěrům. Před pár dny zveřejněná studie z Německa například tvrdí, že ve školách se podobně jako v kancelářích covid šíří snáz než například v divadle nebo u kadeřníka. Data z Ameriky nebo Izraele naopak školy nepovažují za nezbytně rizikovější prostředí, pokud děti nosí roušky a učitelé dost větrají. Česká čísla zase ukazují, že pedagogové a pracovníci ze školství patří mezi profese s největší pravděpodobností nákazy koronavirem.

Jak to vypadá se školami v Česku nyní?

Otevřené jsou mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol. Ostatní mají povinnou výuku na dálku. Od 1. března do poloviny měsíce by se postupně mělo vracet celkem asi 450 tisíc žáků, jako první maturanti. Například místopředseda Asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt to ale kritizuje, podle něj se tito studenti už zvládají na závěrečnou zkoušku připravovat relativně lépe i sami doma. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) navíc celou vládní strategii o víkendu zpochybnil. Epidemická situace je podle něj extrémně nepříznivá. Zároveň chce, aby byla zrušena soutěž na dodávku antigenních testů do škol, které mají žáci dvakrát týdně používat, protože ji doprovází nejasnosti. Návrat studentů nyní podporuje 90 procent české veřejnosti. 

Jak jsou na tom čeští školáci ve srovnání se zbytkem Evropy a světa? 

Podle průzkumu organizace UNESCO z konce ledna byly české školy částečně nebo úplně zavřené 29 týdnů od vypuknutí pandemie. Školní rok 2019/2020 trval asi 38 týdnů, ze školního roku 2020/2021 už uběhlo 23 týdnů. Podobně je na tom podle UNESCO například Polsko, Rumunsko nebo Itálie.

Celoevropský průměr v zavírání škol je ale mnohem nižší, jen 10 týdnů. Snižují ho země jako Finsko, Norsko nebo Francie.

Jak jsou na tom školy na světě na začátku února? Růžová barva značí částečné uzavření, fialová kompletní, světle modrá že jsou otevřené a tmavě modrá, že jsou prázdniny.
Jak jsou na tom školy na světě na začátku února? Růžová barva značí částečné uzavření, fialová kompletní, světle modrá že jsou otevřené a tmavě modrá, že jsou prázdniny. | Foto: UNESCO

Z analýzy agentury ČTK jsou pak patrné i rozdíly v typech škol a věku dětí: zatímco čeští středoškoláci byli doma skoro dvě třetiny času, maturanti a deváťáci jen zhruba polovinu. Nejvíc si osobní kontakt s učiteli a spolužáky mohli užít loňští prvňáci a žáci speciálních škol - doma strávili jen asi třetinu vyučovacích dní.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Sprinterka Pírková skončila místo semifinále HME na ošetřovně

Sprinterka Marcela Pírková na halovém mistrovství Evropy v Toruni díky vyrovnanému osobnímu rekordu 7,34 sekundy postoupila do semifinále šedesátky, ale na jeho start se nepostaví. Bezprostředně za cílem rozběhu totiž spadla a zranila se. Místo přípravy na semifinále zamířila na ošetřovnu a na hotel.

Ve vyrovnaném pátém rozběhu skončila pětadvacetiletá Češka šestá, ale byl to nejrychlejší ze všech pěti běhů, takže vedle čtyř přímo postupujících z něj prošly další tři závodnice na čas.

Pírková se z toho ale ani nestihla radovat. Těsně za cílovou čárou spadla, jen těžko se zvedla a kulhala. "Marcela si s největší pravděpodobností natrhla zadní stehenní sval. Chladíme, stáhli jsme to. Jde na ultrazvukové vyšetření na hotel. Sotva chodí, na běh to určitě není," řekla České televizi šéflékařka české reprezentace Karolína Velebová.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před víc než měsícem převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie zasáhla slzným plynem a zábleskovými granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, se policie snažila střelbou rozehnat tamní demonstraci, není ale jasné, zda použila ostré náboje nebo gumové projektily.

Zatím nejsou zprávy, že by při nedělních demonstracích byli mrtví či zranění. Protesty v dalších městech jsou dosud podle informací Reuters poklidné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy