Jak se zbavit Johnsona? Kvůli brexitu ho chce svrhnout i část vlastních konzervativců

Ondřej Houska Ondřej Houska
19. 8. 2019 6:38
Boris Johnson se stal britským premiérem v červenci, už v září z něj ale zase může být jen řadový poslanec. Kvůli jeho plánům ohledně brexitu se na jeho svržení chystá nejen opozice, ale i část vlastní Konzervativní strany. To, že se odpůrcům v parlamentu podaří vyslovit Johnsonovi nedůvěru, je docela dobře možné. Johnson ale tvrdí, že ze své funkce ani v takovém případě neodejde.
britský premiér Boris Johnson
britský premiér Boris Johnson | Foto: Reuters

Současný britský premiér má v dolní komoře parlamentu většinu pouhého jednoho hlasu. Proti jeho přístupu k brexitu je přitom nejen opozice vedená labouristy, ale i zhruba dvacítka vládních konzervativních poslanců. Čistě matematicky tak Johnson nemá velké šance na politické přežití.

Jenže opozice se není schopna domluvit, kdo by měl Johnsona nahradit. V tom případě může současný premiér ve své funkci za určitých okolností zůstat.

Odpůrce Johnsona napříč stranami spojuje odpor k faktu, že vážně zvažuje odchod z Evropské unie bez jakékoliv dohody. Podle něj je "otázkou života a smrti", aby Spojené království z EU vystoupilo ve stávajícím termínu, tedy 31. října. A to i v případě, že by měl nastat takzvaný divoký brexit, tedy "rozvod" bez dohody, který by podle stávajících analýz britskou ekonomiku těžce zasáhl.

"Pro odchod bez dohody není žádný mandát. Je absurdní naznačovat, že všech 52 procent lidí, kteří v referendu v roce 2016 hlasovali pro odchod z EU, hlasovalo pro odchod bez dohody," prohlásil například bývalý ministr financí Philip Hammond, který je vůdcem Johnsonových odpůrců v Konzervativní straně.

Hammond připomněl, že Johnson a řada dalších zastánců brexitu v kampani před referendem vylučovali naprostou roztržku s unií a naopak tvrdili, že si Británie po svém odchodu zachová co nejtěsnější vazby s EU.

Místo rezignace předčasné volby

Opozice tvrdí, že se Johnsona pokusí svrhnout hned začátkem září, kdy se parlament opět sejde po prázdninách. I kdyby se jí to ale podařilo, není jisté, jestli by tím dokázala něco změnit. Británie nemá psanou ústavu a její politika se řídí pouze zvyklostmi. V případě vyslovení nedůvěry by vláda měla podle těchto zvyklostí odstoupit. Jasný předpis pro takový postup ale není. 

Lidé blízcí premiérovi proto tvrdí, že v případě vyslovení nedůvěry by Johnson nerezignoval, ale vyhlásil předčasné volby. A to až na listopad, tedy na dobu, kdy Británie nebude členem unie. Vláda udělá "cokoliv, co bude potřeba", aby brexit skutečně nastal 31. října, prohlásil Johnsonův nejbližší poradce Dominic Cummings.

"Brexit bez dohody je z právního hlediska možný i v případě vyslovení nedůvěry vládě," potvrdil pro televizi BBC Jonathan Sumption, bývalý soudce nejvyššího soudu. Podle něj Johnson skutečně může hlasování o nedůvěře ignorovat, pokud vyhlásí předčasné volby. 

Opozice má k dispozici dva nejjednodušší způsoby, jak tomu zabránit. Tím prvním je schválení současné dohody o podmínkách brexitu, kterou s EU dojednala bývalá premiérka Theresa Mayová. Parlament ji ale už třikrát odmítl a ani nyní pro ni není většina hlasů. 

Druhou možností by bylo, že by se opoziční strany a část konzervativců po případném vyslovení nedůvěry Johnsonovi dokázaly domluvit na sestavení společné vlády národní jednoty. V takovém případě by Johnson z premiérského křesla odejít musel.

Nová vláda by následně unii požádala o další odklad brexitu a poté vyhlásila předčasné volby. V nich by Britové mohli vyjádřit, co si ohledně odchodu z unie vlastně přejí.

Sestavení takové vlády ale brání vzájemné rozpory. Pro liberální demokraty a konzervativce je nepřijatelné, aby kabinet vedl šéf labouristů Jeremy Corbyn, kterého označují za radikálního socialistu. Labouristé jako nejsilnější opoziční strana ale zase trvají na tom, že právě jejich předseda by se měl stát novým premiérem.

"Strašlivá kolaborace"

Johnson se mezitím snaží Brity přesvědčit, že jeho odpůrci se proti němu staví jen kvůli tomu, že chtějí zrušit výsledek referenda a brexit úplně odvolat. Odpor části svých konzervativních poslanců proti odchodu bez dohody označil za "strašlivou kolaboraci" s unií. Své odpůrce tak přirovnal k válečným kolaborantům s nacistickým Německem.

Johnson tvrdí, že brexit bez dohody je pro něj až tou poslední možností. Raději se chce se státy EU domluvit na změnách ve smlouvě o vystoupení, kterou dojednala Mayová. Požaduje, aby z ní například odstranily takzvanou irskou pojistku, která má zajistit, aby po brexitu nebylo nutné obnovit hraniční kontroly mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které jako součást Spojeného království z unie odchází.

Státy EU to ale opakovaně odmítly - podle nich by obnovení hranic mohlo znovu vyvolat krvavou občanskou válku, která na irském ostrově skončila teprve koncem devadesátých let minulého století.

Sám Johnson opakuje, že si obnovení hraničních kontrol nepřeje. Podle něj je ale možné dosáhnout toho jinými prostředky než irskou pojistkou. Její podstatou je, že by Británie za určitých okolností zůstala členem evropské celní unie, i když by už nebyla členem EU. Podle Johnsona je to nedemokratické. Zatím ale nevysvětlil, čím jiným by chtěl irskou pojistku nahradit.

Video: Ve Skotsku vypískali britského premiéra Borise Johnsona

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 51 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 52 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy