Jak se zbavit Johnsona? Kvůli brexitu ho chce svrhnout i část vlastních konzervativců

Ondřej Houska Ondřej Houska
19. 8. 2019 6:38
Boris Johnson se stal britským premiérem v červenci, už v září z něj ale zase může být jen řadový poslanec. Kvůli jeho plánům ohledně brexitu se na jeho svržení chystá nejen opozice, ale i část vlastní Konzervativní strany. To, že se odpůrcům v parlamentu podaří vyslovit Johnsonovi nedůvěru, je docela dobře možné. Johnson ale tvrdí, že ze své funkce ani v takovém případě neodejde.
britský premiér Boris Johnson
britský premiér Boris Johnson | Foto: Reuters

Současný britský premiér má v dolní komoře parlamentu většinu pouhého jednoho hlasu. Proti jeho přístupu k brexitu je přitom nejen opozice vedená labouristy, ale i zhruba dvacítka vládních konzervativních poslanců. Čistě matematicky tak Johnson nemá velké šance na politické přežití.

Jenže opozice se není schopna domluvit, kdo by měl Johnsona nahradit. V tom případě může současný premiér ve své funkci za určitých okolností zůstat.

Odpůrce Johnsona napříč stranami spojuje odpor k faktu, že vážně zvažuje odchod z Evropské unie bez jakékoliv dohody. Podle něj je "otázkou života a smrti", aby Spojené království z EU vystoupilo ve stávajícím termínu, tedy 31. října. A to i v případě, že by měl nastat takzvaný divoký brexit, tedy "rozvod" bez dohody, který by podle stávajících analýz britskou ekonomiku těžce zasáhl.

"Pro odchod bez dohody není žádný mandát. Je absurdní naznačovat, že všech 52 procent lidí, kteří v referendu v roce 2016 hlasovali pro odchod z EU, hlasovalo pro odchod bez dohody," prohlásil například bývalý ministr financí Philip Hammond, který je vůdcem Johnsonových odpůrců v Konzervativní straně.

Hammond připomněl, že Johnson a řada dalších zastánců brexitu v kampani před referendem vylučovali naprostou roztržku s unií a naopak tvrdili, že si Británie po svém odchodu zachová co nejtěsnější vazby s EU.

Místo rezignace předčasné volby

Opozice tvrdí, že se Johnsona pokusí svrhnout hned začátkem září, kdy se parlament opět sejde po prázdninách. I kdyby se jí to ale podařilo, není jisté, jestli by tím dokázala něco změnit. Británie nemá psanou ústavu a její politika se řídí pouze zvyklostmi. V případě vyslovení nedůvěry by vláda měla podle těchto zvyklostí odstoupit. Jasný předpis pro takový postup ale není. 

Lidé blízcí premiérovi proto tvrdí, že v případě vyslovení nedůvěry by Johnson nerezignoval, ale vyhlásil předčasné volby. A to až na listopad, tedy na dobu, kdy Británie nebude členem unie. Vláda udělá "cokoliv, co bude potřeba", aby brexit skutečně nastal 31. října, prohlásil Johnsonův nejbližší poradce Dominic Cummings.

"Brexit bez dohody je z právního hlediska možný i v případě vyslovení nedůvěry vládě," potvrdil pro televizi BBC Jonathan Sumption, bývalý soudce nejvyššího soudu. Podle něj Johnson skutečně může hlasování o nedůvěře ignorovat, pokud vyhlásí předčasné volby. 

Opozice má k dispozici dva nejjednodušší způsoby, jak tomu zabránit. Tím prvním je schválení současné dohody o podmínkách brexitu, kterou s EU dojednala bývalá premiérka Theresa Mayová. Parlament ji ale už třikrát odmítl a ani nyní pro ni není většina hlasů. 

Druhou možností by bylo, že by se opoziční strany a část konzervativců po případném vyslovení nedůvěry Johnsonovi dokázaly domluvit na sestavení společné vlády národní jednoty. V takovém případě by Johnson z premiérského křesla odejít musel.

Nová vláda by následně unii požádala o další odklad brexitu a poté vyhlásila předčasné volby. V nich by Britové mohli vyjádřit, co si ohledně odchodu z unie vlastně přejí.

Sestavení takové vlády ale brání vzájemné rozpory. Pro liberální demokraty a konzervativce je nepřijatelné, aby kabinet vedl šéf labouristů Jeremy Corbyn, kterého označují za radikálního socialistu. Labouristé jako nejsilnější opoziční strana ale zase trvají na tom, že právě jejich předseda by se měl stát novým premiérem.

"Strašlivá kolaborace"

Johnson se mezitím snaží Brity přesvědčit, že jeho odpůrci se proti němu staví jen kvůli tomu, že chtějí zrušit výsledek referenda a brexit úplně odvolat. Odpor části svých konzervativních poslanců proti odchodu bez dohody označil za "strašlivou kolaboraci" s unií. Své odpůrce tak přirovnal k válečným kolaborantům s nacistickým Německem.

Johnson tvrdí, že brexit bez dohody je pro něj až tou poslední možností. Raději se chce se státy EU domluvit na změnách ve smlouvě o vystoupení, kterou dojednala Mayová. Požaduje, aby z ní například odstranily takzvanou irskou pojistku, která má zajistit, aby po brexitu nebylo nutné obnovit hraniční kontroly mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které jako součást Spojeného království z unie odchází.

Státy EU to ale opakovaně odmítly - podle nich by obnovení hranic mohlo znovu vyvolat krvavou občanskou válku, která na irském ostrově skončila teprve koncem devadesátých let minulého století.

Sám Johnson opakuje, že si obnovení hraničních kontrol nepřeje. Podle něj je ale možné dosáhnout toho jinými prostředky než irskou pojistkou. Její podstatou je, že by Británie za určitých okolností zůstala členem evropské celní unie, i když by už nebyla členem EU. Podle Johnsona je to nedemokratické. Zatím ale nevysvětlil, čím jiným by chtěl irskou pojistku nahradit.

Video: Ve Skotsku vypískali britského premiéra Borise Johnsona

Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy