Tady boháči ukrývají majetky. Jak se z neznámého amerického města stal daňový ráj

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
15. 10. 2021 5:30
Spojené státy v minulosti vždy silně kritizovaly daňové ráje, kam si vlivní byznysmeni, oligarchové i politici schovávají svůj majetek. Mezinárodní tým investigativních novinářů ale v kauze Pandora Papers odhalil, že se i některé státy USA staly centrem, kam se dají peníze ještě lépe a tajněji ukrýt.
Město Sioux Falls v Jižní Dakotě.
Město Sioux Falls v Jižní Dakotě. | Foto: Shutterstock.com

"Na Kajmanských ostrovech stojí budova, kde údajně sídlí 12 tisíc společností. Je to buď největší stavba na světě, nebo největší krádež daní na světě," kritizoval v roce 2007 daňové ráje pozdější americký prezident Barack Obama.

Postupně se ale místem, kam zločinci, podnikatelé i politici z celého světa schovávají své peníze, aby se vyhnuli daním, stalo město Sioux Falls v Jižní Dakotě, píše list Washington Post. Americký deník spolu s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ) analyzoval asi 12 milionů dokumentů, které mezinárodní transakce a toky peněz dokazují.

Jižní Dakota byla známá hlavně díky Mount Rushmore, kde jsou vytesány hlavy významných prezidentů.
Jižní Dakota byla známá hlavně díky Mount Rushmore, kde jsou vytesány hlavy významných prezidentů. | Foto: Reuters

Jižní Dakota nepatří mezi tradičně bohaté americké státy. Od 90. let minulého století se ale skupina právníků ze svěřenských fondů snažila přesvědčit tamní zákonodárce, aby schválili zákony, které tyto fondy chrání před zahraničními vládami, finančními úřady i věřiteli. A povedlo se jim to.

Za posledních 20 let Jižní Dakota schválila sérii zákonů, které z tohoto státu postupně vytvořily daňový ráj. Téměř dokonale skrývají identitu klientů, kteří si skrze svěřenské fondy zde ukrývají majetek. Nemusí za něj platit daně a ani ho po nich žádná země, člověk ani firma nemůže vymáhat.

"Nikdo žádným z těch zákonů nerozumí," prohlásil v roce 2007 na schůzi parlamentu státu Jižní Dakota Gene Abdallah, tehdejší šéf místních republikánů. Ale marně. Navrhovatelé zákona slibovali, že se díky tomu do státu vrátí peníze a poklesne nezaměstnanost.

Kdo si schovává peníze v Jižní Dakotě

Nové zákony byly sice velmi liberální, přesto měly zajistit, že se bude ověřovat identita klientů, zvlášť těch zahraničních. Podle kritiků má ale stát jen omezené možnosti kontroly, pravidla jsou velmi obecná a tajné identity je téměř nemožné odhalit.

"Bojím se, že budeme jako Švýcarsko nebo Panama," řekl bývalý senátor z Jižní Dakoty Craig Kennedy, jeden z mála zákonodárců, kteří legislativu kritizovali. "Nevím, kdo jsou příjemci zisku ani jaký druh majetku je tu spravován. Lidé používají bankovní zákony a zákony o svěřenských fondech k nevhodným účelům," upozorňoval.

V mnoha dokumentech Pandora Papers se ve spojitosti s Jižní Dakotou objevovalo jméno firmy Trident Trust, která hrála klíčovou roli v chránění peněz řady zahraničních, ale i několika amerických investorů skrze fondy. Kromě peněz společnost spravovala i nemovitosti nebo umění.

Novináři zjistili, že firma Trident Trust pomáhá ukrýt peníze i lidem, kteří jsou v řadě zemí stíhaní za korupci nebo systematické porušování lidských práv.

Jedním z nich byl Brazilec Horst Happel, vlastník společnosti vyrábějící pomerančový džus, kterého úřady viní, že se spolu s konkurenty spojil, aby platili méně místním farmářům. V Brazílii v roce 2016 souhlasil se zaplacením pokuty 88 milionů dolarů (skoro dvě miliardy korun) a o rok později si v americkém státě Jižní Dakota založil fond.

To samé udělala rodina Carlose Moralese Troncosiho, bývalého viceprezidenta Dominikánské republiky a majitele firmy na výrobu cukru Central Romana. Ten je obviňován z porušování práv chudých vesničanů, kterým údajně nechal zbořit domy, aby tak rozšířil své plantáže. Sám Morales založil svěřenský fond na Bermudách, ale po jeho smrti byl přemístěn do Jižní Dakoty, aby z něj mohly profitovat jeho dcery.

Americký stát totiž na rozdíl od řady jiných zemí umožňuje svěřenské fondy dědit, bez toho, aby je lidé museli danit nebo nějak více ověřovat, kdo se stal novým majitelem. Firma Trident Trust v oficiálním prohlášení uvedla, že o svých klientech s médií nemluví. Společnost ale dodala, že je odhodlána respektovat všechny platné regulace.

Soukromé bohatství

Nová legislativa v Jižní Dakotě způsobila, že za posledních 10 let vzrostlo bohatství ve fondech spravovaných v tomto státě čtyřikrát a nyní přesahuje 360 miliard dolarů (skoro osm bilionů korun). Podobně liberální zákony zavedla Aljaška, Delaware, Nevada nebo New Hampshire.

Po schválení těchto zákonů sem firmy i bohatí začali ve velkém převádět své fondy. Od počátku se ale našli kritici, kteří v tom velkou výhodu neviděli. Podle některých politiků na Aljašce zákon zjednodušoval lidem neplacení dluhů. Tehdejší guvernér Tony Knowles navíc nejprve zákon odmítl podepsat, protože podle něj ohrožuje i placení alimentů dětem, a podepsal až upravenou verzi.

Právě to se děje v Jižní Dakotě, kde svěřenské fondy odmítají vyplácet alimenty nařízené soudem v Kalifornii. Sám rodič, ale ani stát ovšem nemá jak peníze ze svěřenských fondů vymáhat.

Podobně zákony obhajovali i zákonodárci v New Hampshiru. V roce 2005 si předkladatelé této legislativy nechali vypracovat studii, podle které by liberální zákony vytvořily až 2100 nových pracovních míst a státu přinesly až 3,7 milionu dolarů ročně (asi 80,8 milionu korun). Později se to ale nestalo.

Pátrání deníku Washington Post ukázalo, že ani Jižní Dakota z liberálních zákonů nezbohatla. Slíbená nová pracovní místa ani zisk se nedostavily. Naopak zbohatla jen hrstka firem a právníků, kteří se zákony snažili od počátku prosadit.

Video: Babišův zámeček Chateau Bigaud na francouzské Riviéře

Babišův zámeček Chateau Bigaud na francouzské Riviéře | Video: Associated Press, Aktuálně.cz
 

Právě se děje

Další zprávy