Prostě přijdete a dostanete vakcínu, bez objednání, líčí očkování izraelský expert

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
17. 2. 2021 15:01
Izrael dokázal za krátkou dobu naočkovat miliony lidí. Ačkoliv čísla nakažených jsou v zemi stále vysoká, tamní epidemiolog Gabriel Chodick věří, že se situace začíná obracet k lepšímu. "Myslím, že jsme se dostali do dobu zlomu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz a popisuje, jak se židovská země dokázala stát světovým lídrem ve vakcinaci proti koronaviru.
Výsledky izraelské studie mezi 600 tisíci očkovanými obyvateli proti covidu-19. | Video: Reuters

Probíhá očkování v Izraeli tak, jak jste doufali?

Překvapivě, i přes logistické obtíže, si myslím, že jde opravdu velmi dobře. Byli jsme schopni vakcinovat už 95 procent lidí ve věku mezi 70 a 80 lety, 90 procent lidí, kterým je nad 80 a asi 80 procent lidí nad 65 let. Musíme si uvědomit, že hodně Izraelců je zavřených doma, jsou v zahraničí, ve zdravotnických zařízeních nebo už nákazu prodělali. Takže většina práce s očkováním starší populace už je hotová. Dokonce mladších lidí mezi 50 a 60 lety dostalo první dávku vakcíny asi 73 procent. I tady se blížíme k celkovému počtu.

Teď nám zbývají hlavně mladí lidé. Otevřeli jsme očkování pro všechny, kterým bylo více než 16 let. Nemusí se nikde objednávat, prostě přijdou do kteréhokoliv očkovacího centra v zemi a dostanou vakcínu. Automaticky je objednáme na druhou dávku o 21 dní později.

Přesto ale teď v Izraeli platí velmi přísná protiepidemická opatření a průměrný přírůstek nově nakažených se pohybuje těsně pod 5000. To jsou podobné hodnoty jako na podzim, kdy byla situace poměrně kritická. Proč jsou čísla nemocných stále tak špatná?

Ano, je to opravdu tak. Máme tu dvě protichůdné síly. Jednou je očkování a druhou nová mutace viru. Podle našeho výzkumu funguje vakcína poněkud pomaleji, než naznačovaly farmaceutické studie. Snížení rizika nákazy vidíme až po 18 dnech od první dávky. A to je navíc menší. Takže až asi týden po druhé dávce vidíme skutečný rozdíl.

Opravdový dopad očkovací kampaně uvidíme v příštích týdnech, kdy větší část populace dostane i druhou dávku. Už teď ale evidujeme snížení počtu pacientů s těžkým průběhem, je méně hospitalizovaných a méně pacientů na ventilátorech. Všechna data ukazují, že se průběh nemoci zmírňuje, takže jsme docela optimističtí. Myslím, že jsme se dostali do bodu zlomu.

Sám jste zmínil, že Izrael všechny očkuje druhou dávkou přesně po třech týdnech. Ve Spojeném království se ale rozhodli nejprve naočkovat co největší počet lidí první dávkou a až potom pokračovat tou druhou. Jaký je v těch strategiích rozdíl a proč se Izrael rozhodl právě pro tuto možnost?

Asi před měsícem jsme publikovali velkou studii o efektivitě očkování. Ukázali jsme, že účinnost vakcíny je asi 50 procent. Tým vědců z Británie zkoumal naše data a došel k závěru, že pokud počkáme dostatečně dlouho, asi 23 až 28 dnů, účinnost stoupne na asi 90 procent. Tvrdí, že naše data ukazují, že pokud vyčkáte dostatečně dlouho, pak britský model, kdy dáte první dávku a čekáte, dává větší smysl.

Gabriel Chodick

Gabriel Chodick

Gabriel Chodick je vedoucí oddělení epidemiologie a datového výzkumu v Maccabi Research and Innovation Institute, který spadá pod izraelskou zdravotní pojišťovnu Maccabi. Vyučuje také na univerzitě v Tel Avivu.

Nechtěl jsem se pouštět do akademické hádky přes internet, ale myslím, že špatně pochopili naše data. V Izraeli totiž skoro každý dostane druhou dávku 21. den po té první. Takže to zlepšení, které viděli, by se mohlo připsat už druhé dávce. Poslal jsem jim e-mail, kde jsem se snažil vysvětlit, proč musí být se svým závěrem opatrní, ale Británie u své strategie očkovat co nejvíce první dávkou zůstala. Nevím, nakolik je takové rozhodnutí rozumné.

V předchozích rozhovorech jste popisoval, že nábožensky konzervativní komunity v Izraeli jsou více zranitelné. Například pro ortodoxní Židy zůstaly školy otevřené, protože nepoužívali internet. Jsou s těmito společenskými skupinami problémy i u očkování?

Byť se většina lidí nechá naočkovat, existuje zde několik extrémních komunit, které vakcínu odmítají, šíří se mezi nimi hodně dezinformací. Vím, že ministerstvo zdravotnictví se snaží reagovat a vysvětluje v televizi a na sociálních sítích, že vakcína je bezpečná a užitečná. Ale některé komunity ji opravdu nechtějí, včetně těch arabských.

Je to opravdu hodně nešťastné, protože právě v těchto komunitách je riziko nákazy vysoké. Žije v nich více lidí na menším prostoru, často hůř chápou nebezpečí, která jsou s nemocí spojená, mají horší zdravotní návyky.

Myslím, že filozoficky je to střet mezi extrémním náboženstvím a vědou. Nicméně jsme to očekávali, nikoho to vlastně nepřekvapuje. Očkování v těchto komunitách nefunguje dlouhodobě.

Jak velký problém může být, pokud se nenechají naočkovat?

To už jsme částečně viděli, když se nám tu před dvěma lety rozšířily spalničky. I když je velká část populace naočkovaná, nemoc se šířila v těchto velmi konzervativních komunitách. Takže je možné, že by se to s koronavirem opakovalo. Řeč je opravdu jen o menšině, ale může se ukázat, že velmi důležité menšině.

V Izraeli stále platí opatření proti šíření koronaviru. I naočkovaní musí dál nosit roušky a udržovat bezpečné rozestupy. Dodržují lidé i po tolika měsících pravidla? Nebo už jsou z nich unavení, zvlášť pokud mají pocit, že už jsou sami chráněni?

Dobrá otázka. Snažili jsme se to zkoumat a nenašli jsme moc velkou změnu v chování lidí poté, co dostali první dávku vakcíny. Byť se to nedá úplně přesně změřit, nebyl u nich větší nárůst případů nebo přenosu nemoci. 

Navíc lockdown bude v neděli končit. Každý naočkovaný Izraelec včetně mě dostane do telefonu takzvaný zelený pas. Ten pak můžete skenovat a pustí vás to třeba do obchodního centra. Snad se k normálnímu životu vrátíme během několika týdnů. Bude to takový test pro evropské státy, aby viděly, co se stane, když vakcinace úspěšně skončí.

Očkovaní Izraelci budou moci chodit do posiloven, bazénů nebo přespávat v hotelích. Spousta lidí ale na vakcínu stále čeká. Je to spravedlivé?

Všichni chtějí, aby se ekonomika znovu rozběhla, aby mohly fungovat restaurace a hotely. Celý proces vakcinace byl velmi transparentní. Úřady všechny lidi pozvaly, aby se nechali naočkovat. Neslyšel jsem, že by lidé tohle opatření kritizovali.

Koronavirus způsobil globální pandemii. I pokud by se v Izraeli nechali úplně všichni naočkovat, zbytek světa s nákazou stále bojuje a objevují se nové mutace. Může být pro Izrael problém, že ostatní země nejsou proočkované?

Ano. Myslím, že tohle je jedno z největších nebezpečí. Máme v Izraeli jedno velké letiště v Tel Avivu, které je už tři týdny úplně uzavřené. To ukazuje, jak vážně bereme hrozbu nových mutací ze zahraničí.

Video: Na vakcínu jsem čekala 10 minut, říká Češka v Izraeli

O očkování je velký zájem, stojí se dlouhé fronty. Myslím, že zhruba 80 procent lidí je ochotno se naočkovat, říká Češka žijící v Izraeli Monika Giat. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 23 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy