Útok začal za úsvitu. Nelítostný Koněv rozdrtil povstání Maďarů, na civilisty nedbal

Martin Novák Martin Novák
10. 9. 2019 5:30
Krátce po páté hodině ráno, 4. listopadu 1956, odvysílal maďarský rozhlas poslední projev předsedy vlády Imre Nagye. "Dnes za úsvitu sovětská vojska začala útok na naše hlavní město," prohlásil.
Sovětský maršál Ivan Koněv, snímek z roku 1945.
Sovětský maršál Ivan Koněv, snímek z roku 1945. | Foto: Mil.ru / Wikipedia / Creative Commons Attribution 4.0
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Reuters
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Reuters
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Reuters
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Reuters
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Reuters
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Reuters
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Reuters
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Reuters
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Reuters
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Profimedia.cz
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Profimedia.cz
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: Profimedia.cz
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Historický snímek z maďarského povstání proti sovětské diktatuře, které se odehrálo v roce 1956 | Foto: FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Moskva se po určitém váhání rozhodla maďarské povstání proti sovětské diktatuře ukončit nasazením tanků a namísto Nagye dosadit do vedení země svého člověka, Jánose Kádára.

V oficiální funkci nejvyššího velitele vojenských sil Varšavské smlouvy zodpovídal za krvavé rozdrcení povstání Ivan Koněv. Maršál, který na konci druhé světové války osvobodil Československo nebo také koncentrační tábor Osvětim.

O jeho sochu se v posledních dnech v Praze vede vyhrocený spor. Pomník někdo opakovaně pomaloval nápisy, radnice se jej poté rozhodla zakrýt plachtou a místo se stalo dějištěm demonstrací.

Deník Aktuálně.cz oslovil maďarského historika Jánose Rainera, který byl mnoho let ředitelem Institutu pro rok 1956, ústavu, podrobně se zabývajícího událostmi maďarského povstání.

Podle něj Koněv neměl velké slovo ve schválení invaze, nebyl členem nejužšího vedení Sovětského svazu a ani se neúčastnil rozhodujícího zasedání špiček státu. "Vypracováním plánu na potlačení povstání byl pověřen maršál Georgij Žukov, tehdejší ministr obrany. Není přesně jasné, kdy do Budapešti Koněv přijel, ale 4. listopadu se osobně podílel na uskutečnění invaze. Jeho role byla taková, že plnil rozkazy sovětského politbyra," vysvětluje János Rainer.

Historik zároveň upozorňuje, že maršál Koněv obdržel jasný příkaz za jakoukoliv cenu maďarské povstání rozdrtit. A to přesně udělal.

"Nejsou žádné zprávy o tom, že by se pokoušel minimalizovat oběti z řad civilistů. Sovětská armáda jednoznačně chtěla co nejdříve veškerou opozici zlikvidovat, a to za jakoukoliv cenu, za použití jakýchkoliv prostředků," říká maďarský historik.

Český hungarista Evžen Gál k tomu dodává, že Koněv zrovna není postavou, se kterou by si Maďaři sovětskou invazi v roce 1956 spojovali. Důležitou úlohu v rozhodování hrál tehdejší sovětský velvyslanec v Budapešti Jurij Andropov, později šéf KGB a také po smrti Leonida Brežněva nakrátko vůdce celého sovětského režimu.

"Pokud vím, Koněv nikdy v Maďarsku žádnou sochu neměl. V Budapešti ale byla známá socha velitele Rudé armády Ilji Ostapenka, zastřeleného vojáky wehrmachtu ve městě v roce 1944. Tuto sochu, stejně jako mnohé další, už odvezli do muzea pod širým nebem. Někteří lidé ale stále říkají, když jdou na to místo, že se sejdou pod Ostapenkem," podotýká hungarista Gál.

Podle něj mají Maďaři vzhledem ke své historii problém s termínem osvobození Rudou armádou. Akt spíš považují za obsazení.

Ani historik Andrej Tóth z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se dlouhodobě zabývá Maďarskem, si nemyslí, že by si Maďaři zrovna Koněva pamatovali, byť v roce 1956 velel vojskům Varšavské smlouvy.

"Podobně si třeba málokterý Čech nebo Slovák spojí okupaci roku 1968 s generálem Jakubovským, přitom on tehdy velel vojskům Varšavské smlouvy, stejně jako v roce 1956 Koněv," říká Andrej Tóth.

Role maršála Koněva při zásahu v Maďarsku je ale podle Tótha známá a jasná. Operaci osobně řídil z maďarského Szolnoku. Podle odhadů se jí účastnilo 50 až 55 tisíc sovětských vojáků a Koněv informoval lídra Sovětského svazu Nikitu Chruščova, že k potlačení reformního vývoje mu stačí tři dny.

"Ozbrojený vzdor Budapešti však trval až do 12. listopadu 1956. Podle údajů maďarského Ústředního statistického úřadu zemřelo v ozbrojených bojích během povstání maďarského lidu v období od 23. října do konce roku 2700 lidí, z toho téměř čtyři pětiny v Budapešti," vypočítává Andrej Tóth.

"V maďarské historické paměti zrovna Koněv moc nefiguruje, spíše je zapomenutou postavou. Ale téma okupace roku 1956 jako takové je samozřejmě v Maďarsku nadále živé," dodává k tomu historik János Rainer.

Po rozdrcení povstání nový režim popravil 341 lidí, na 200 tisíc Maďarů emigrovalo. Koněv později působil jako velitel sovětských vojsk v Berlíně v době, kdy východoněmečtí komunisté začali stavět ve městě Berlínskou zeď.

Podívejte se na reportáž ruské státní televize o soše maršála Koněva:

Ruská státní televize odvysílala reportáž o Koněvově soše | Video: Rossija24
 

Právě se děje

před 9 hodinami

Princ Harry a Meghan se vzdají královských povinností od dubna

Britský princ Harry a jeho manželka Meghan se vzdají svých královských povinností k 31. březnu. S odvoláním na mluvčí manželského páru o tom ve středu informoval zpravodajský web BBC. Vnuk královny Alžběty II. na počátku roku oznámil, že se s ženou vzdají role v královské rodině a začnou pracovat, aby se stali finančně nezávislými. Podle britských médií ale nebudou zřejmě moci používat značku Sussex Royal, o jejíž registraci před časem požádali.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Alternativa pro Německo se po ostré kritice omluvila za rasistické omalovánky

Ostrou kritiku si vysloužila pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) za dětské omalovánky, které její členové rozdávali na akci v porýnském Krefeldu. Sešit totiž neobsahoval obrázky pohádkových postaviček, ale kresby, které jsou podle kritiků rasistické, xenofobní a plné stereotypů. Případem se zabývá i policie, informoval list Westdeutsche Zeitung. AfD kritiku nejdříve odmítla, ve středu se ale za vytištění omalovánek omluvila a jejich rozdávání označila za "organizační chybu".

V sešitu s názvem "Nordrhein-Westfalen zum Ausmalen" (Severní Porýní-Vestfálsko k vymalování) je například obrázek lidí v autech s tureckými vlajkami a zbraněmi v rukou. Na další straně jsou nakreslení lidé s kostí v kudrnatých vlasech, kteří se koupou v bazénu, od něhož prchají mladé dívky. Na obrázku je ve vodě také zcela zahalená žena či ruka s nožem. Omalovánky rozdávala minulý týden na své akci v Krefeldu frakce AfD ze zemského parlamentu nejlidnatější německé země, Severního Porýní-Vestfálska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy