Dovolená na Jadranu: Švédské stoly se promění, Chorvati vtipkují o koridoru pro Čechy

Helena Truchlá Helena Truchlá
28. 4. 2020 6:17
"Češi nakonec k moři přijedou?!" ptal se nejčtenější chorvatský deník 24sata po překvapivém rozhodnutí české vlády z minulého týdne znovu otevřít hranice.
Pláž v oblíbeném chorvatském letovisku Dubrovník.
Pláž v oblíbeném chorvatském letovisku Dubrovník. | Foto: Shutterstock.com

Další chorvatská média psala o jednáních, která vedou šéfové vlád obou zemí s cílem umožnit cestu na Jadran jeho "nejvěrnějším hostům", tedy Čechům. I pokud se ale bezpečný postup podaří vymyslet, na turisty kvůli pandemii koronaviru čeká řada změn, varují Chorvaté.

Pro jihoevropskou zemi, jejíž ekonomika je zejména kvůli turistům směřujícím na pobřeží Jaderského moře ze čtvrtiny závislá jen na cestovním ruchu, je zásadní omezení možnosti cestovat a využívat hotelů a restaurací velký problém.

Vláda v Záhřebu odhaduje propad zisků až o tři čtvrtiny. Premiér Andrej Plenkovič proto už nyní začal vyjednávat s představiteli některých zemí - včetně Andreje Babiše - o možných způsobech, jak cizince do země dostat.

I když počet českých dovolenkářů za poslední roky klesl, jsou po Němcích, Slovincích, Rakušanech, Polácích a Italech pořád nejčastějšími návštěvníky, vloni Čechů do Chorvatska přijelo přes 740 tisíc. "S Čechy počítáme ze všech nejvíc," řekl serveru Jutarnji list Joško Stella z turistické kanceláře pobřežní Splitsko-dalmátské oblasti. 

Švédské stoly jinak

Chorvatský hlavní epidemiolog Krunoslav Capak, na kterého bude premiér Plenkovič podle svých slov spoléhat, je ale opatrnější. "Léto se blíží, situace ale neznámá. Pokud na tom jiné státy budou hůř než my, tak nepřipadá v úvahu, že by byl příjezd turistů povolen," prohlásil. Chorvatsko má nyní 497 nakažených v přepočtu na milion obyvatel a 14 mrtvých, v Česku jsou tyto hodnoty o něco vyšší: 692 a 21. Podle Capaka cestovní ruch obecně nebude vypadat jako dřív. A bude právě na epidemiolozích, aby určili, jaká opatření bude potřeba dodržovat. 

"Nošení roušek bude nejspíš povinné pro všechny zaměstnance v turistickém ruchu. Potom také dezinfekce u vchodu do hotelu, do restaurace," vyjmenovává Zoran Pejovič, který provozuje hotel na jednom z chorvatských ostrovů, dalším majitelům pak radí jako konzultant. Podle něj by se navíc dezinfekční přípravky mohly podobně, jako jsou dnes malá mýdla, šitíčka nebo koupací čepice, stát běžnou součástí vybavení hotelových koupelen. 

Problém mohou představovat oblíbené švédské stoly, ze kterých si hosté v restauraci sami nabírají jídlo. Řešením by podle Pejoviče mohla být třeba skleněná zástěna, která by zablokovala kapénky z nosu a úst, kterými se koronavirus přenáší.

Odbavování hostů při jejich příjezdu a odjezdu by se pak mohlo ve větších hotelích odehrávat místo na recepci v pokojích, aby se na jednom místě nehromadilo tolik lidí. "Zdraví a bezpečnost se stanou marketingovou záležitostí, podobně jako dřív třeba animační programy," je přesvědčený Pejovič. 

Zpátky pod stan

Novou vlnu obliby podle něj zažije ježdění na dovolenou vlastním autem, od kterého v posledních letech rekreanti spíš ustupovali - a také spaní pod stanem. "Důležité je, aby si lidi drželi odstup i na pláži. Italové třeba už vymýšlí nějaké plastové krabice na ležení, to mi přijde tragické, ale lidi zjevně přemýšlí o ledasčem," říká. Hovoří přitom o nápadu výrobce plastů Nuova Neon Group 2, který model plastovo-hliníkové budky navrhl.

Podle chorvatského ministra pro turismus Gariho Capelliho se bude země muset mnohem víc spolehnout na domácí návštěvníky. Ti ale vloni tvořili jen o něco víc než desetinu z celkového počtu turistů. Podle něj kvůli tomu letos výrazně klesnou ceny. "Především soukromého ubytování, které bude klíčové všude tam, kde budou lidé zjišťovat, jak se lépe izolovat, jak mít lepší přístup do přírody nebo kde je méně dalších budov a tak podobně," popsal. 

Čeká přitom, že lépe na tom budou i v koronavirových časech kromě soukromého ubytování také kempy a dovolená na lodích. "Tam vidím příležitost pro letošní léto spíš než v hotelích, které budou muset být striktnější, epidemiologové třeba řeknou, kolik bude smět být v provozu pokojů a tak dále," říká ministr. 

Provozovatelé hotelů a restaurací souhlasí, že ceny budou muset snížit, v záchranu domácími návštěvníky ale nedoufají. "Rezervace se masově ruší, na květen a červen je úplně prázdno," vysvětluje Martina Nimac Kalcinová z Chorvatské hospodářské komory. 

Nejdřív Slovensko a Rakousko

Tuzemské ministerstvo zahraničí zatím Čechům do zahraničí cestovat kromě nutných případů nedoporučuje. První státy, které by se podle šéfa resortu Tomáše Petříčka mohly cestovatelům otevřít, by mohly být v červenci Slovensko a Rakousko. Další by měly následovat až později. 

Další z oblíbených evropských letních destinací, jako jsou Itálie, Španělsko nebo Francie, byly všechny koronavirem zasaženy mnohem silněji než například Chorvatsko. I podle ministra Petříčka je o možnosti vydat se tam na prázdniny zatím předčasné mluvit. 

Chorvaté mezitím kromě Česka jednají také s Německem, Rakouskem, Maďarskem nebo Slovinskem. "Všichni, s nimiž jsem mluvil, chtějí najít model, aby mohly být otevřeny hranice a lidé v letní sezoně mohli přijet," citovala premiéra Plenkoviče chorvatská agentura HINA.

Plenkovič přitom podle serveru Jutarnji list uvažuje o vzniku pozemních či leteckých "turistických koridorů", jaké navrhuje česká Asociace cestovních kanceláří (ACK). Cestovali by jimi prokazatelně nenakažení turisté, kteří by se tak vyhnuli nutnosti po příjezdu směřovat do karantény. 

Chorvatský epidemiolog Capak návrh zpochybňuje. "V praxi to moc neznamená. Někdo, kdo je zdravý, může za 24 hodin onemocnět," varuje. Chorvatský Večernji list pak v souvislosti s koridory připomíná megalomanský projekt ze 70. let 20. století, který měl podzemním tunelem propojit České Budějovice s jaderským pobřežím. Fungovat měl podle desítky let starých odhadů začít právě letos v létě. "Teď se tu znovu šíří zprávy o tom, že Češi zachrání turistickou sezonu," glosuje aktuální koridorový návrh deník. 

Video: Na zavřené hranice si nesmíme zvykat, říká Kysela

Zůstane pocit, jak snadné je utáhnout kohouty do podoby životního stylu, který by pro nás byl ještě nedávno nepředstavitelný, říká ústavní právník. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 8 minutami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 1 hodinou

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy