Ruská média už v březnu tvrdila, že Ukrajina tento typ bomby vyvíjí, přičemž tehdy neposkytla žádné důkazy. V neděli toto obvinění znovu zopakoval ruský ministr obrany Sergej Šojgu v telefonickém hovoru se svými protějšky z Francie, Británie a Turecka. Ani tentokrát Rusko neposkytlo žádné důkazy pro takové tvrzení, podotkla agentura Reuters.
"Ruské lži o tom, že Ukrajina údajně plánuje použít 'špinavou bombu', jsou stejně absurdní, jako jsou nebezpečné," reagoval ještě v neděli večer ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Žádné 'špinavé bomby' nemáme, ani si je neplánujeme pořídit. Za druhé, Rusové často obviňují jiné z toho, co sami plánují," dodal.
Radiologickými zbraněmi, kterým se neformálně přezdívá špinavé bomby (anglicky dirty bombs), již v minulosti vyhrožovali teroristé. Prozatím není známo, že by takový typ zbraní byl již někdy použit. Existují pouze dva zdokumentované pokusy o jejich odpálení, které pocházejí z devadesátých let z Čečenska. Jejich explozi se ale tehdy podařilo zabránit.
Jak takové bomby fungují?
Jako takzvané špinavé bomby se označují zbraně, které rozmetáním radioaktivních látek způsobí na určitém území dočasné radioaktivní zamoření. Skládají se z běžné trhaviny, jakou je například dynamit, a poté radioaktivního materiálu, který se s výbuchem rozpráší do okolí. Při jejich výbuchu tak nedochází k jaderné reakci jako u atomových bomb.
Jedná se o relativně nepřesné a jednoduché zbraně - jejich sestrojení je nesrovnatelně snazší a levnější než výroba klasických jaderných bomb. Ve špinavých bombách, které se dají řadit ke zbraním hromadného ničení, se totiž nevyužívá radioaktivní materiál vysoké kvality. Postačí i radioaktivní látky používané v lékařství a průmyslu.
"Špinavou bombu tak lze vyrobit velmi snadno," podotýká pro agenturu Associated Press Scott Roecker, viceprezident americké neziskové organizace The Nuclear Threat Initiative. "Jedná se opravdu o jednoduché zařízení," dodává.
Jaké škody mohou způsobit?
Počet obětí a rozsah škod po výbuchu špinavé bomby závisí na mnoha faktorech. Následky exploze ovlivňuje jak množství a typ použité výbušniny i radioaktivních materiálů, tak i povětrnostní podmínky v době výbuchu. Při silném větru by totiž mohlo dojít ke kontaminaci rozsáhlejšího území.
Většina špinavých bomb ale zpravidla nevypustí takové množství radiace, které by mohlo způsobit lidem v zasažené oblasti smrt nebo vážné onemocnění. Nízká úroveň ozáření se obvykle neprojevuje žádnými příznaky, a lidé by si tak nemuseli všimnout, že v jejich případě k ozáření došlo.
Jak jsou nebezpečné?
Ve srovnání s klasickými jadernými zbraněmi je bezprostřední účinek špinavých bomb zanedbatelný. Kvůli jejich menší ničivosti by si výbuch vyžádal nesrovnatelně méně životů.
Radioaktivní mrak by se po výbuchu špinavé bomby podle analytika Roeckera pravděpodobně rozšířil po omezeném území - v případě bytové zástavby jen přes několik bloků. Zasažená oblast by ale poté kvůli kontaminaci radioaktivními látkami musela být nejméně na několik měsíců uzavřena.
Účinky špinavých bomb jsou tak zejména psychologické. Mezi zasaženým obyvatelstvem by vyvolaly především chaos, paniku a davovou hysterii. "Když se snažíte lidi vystrašit, tak takovou zbraň použijete," podotýká Roecker. "Nejsou určeny pro použití na bojišti, zřejmě by byly nasazovány spíše v městských oblastech," dodává.
