Jak vyhostit více migrantů z Evropy? Němci a Řekové jim za odchod nabízejí peníze

Ondřej Houska Ondřej Houska
18. 5. 2017 11:10
Němci a Řekové nabízejí migrantům tisíc eur za to, že dobrovolně odejdou zpátky domů nebo alespoň do Turecka. Součástí nabídky uprchlíkům je také letenka zdarma. Kritikům se nelíbí, že nabídka platí i pro ty, jejichž azylové řízení ještě neskončilo. Země EU se snaží zvýšit počet lidí, které se jim podaří vyhostit. Loni totiž poslaly zpět pouze zhruba třetinu těch, kteří nezískali azyl.
Angela Merkelová a Alexis Tsipras.
Angela Merkelová a Alexis Tsipras. | Foto: Reuters

Berlín - Lidé, kteří přijeli do Německa žádat o azyl, můžou odejít domů s tisícovkou eur (s více než 26 tisíci korunami). Pokud se k odchodu rozhodnou dobrovolně.

Pomocí nabídky, jejíž součástí je i letenka zdarma, chce Berlín výrazně zvýšit počet lidí, které se mu podaří vyhostit ze země.

Země Evropské unie mají dlouhodobě potíže s vyhošťováním migrantů, kteří nemají nárok na azyl. Loni poslaly zpátky do země jejich původu jen o něco málo víc než třetinu lidí, kterým odmítly poskytnout ochranu.

Velké problémy má v tomto ohledu hlavně Německo. Podle odhadů v něm stále zůstávají stovky tisíc lidí, kteří by ho měli opustit.

Země EU se snaží zvýšit počet vyhoštěných

Nabídku tisíce eur za dobrovolný odchod Německo dává jak těm, jejichž žádost o azyl zamítlo a měli by tedy povinně odjet, tak i lidem, kteří se rozhodnou k odchodu ještě před ukončením azylového řízení. Loni takto zemi opustilo 54 tisíc lidí.

Němci teď spustili pilotní projekt, kterým chtějí o možnosti dobrovolně odejít ze země informovat co nejvíc žadatelů o azyl. Do léta je ve zkušebním provozu webová stránka Returningfromgermany.de se všemi informacemi.

"Dobrovolný návrat do země původu je vždy lepší než jiné způsoby," řekl týdeníku Die Zeit náměstek ministra vnitra Ole Schröder.

Migranti se povinnému vyhoštění často záměrně vyhýbají. Stejně tak je mnohdy těžké přinutit země jejich původu, aby je přijaly zpět. To byl i případ Tunisana Anise Amriho, který loni v prosinci podle policie spáchal teroristický útok na berlínském vánočním trhu. Německo předtím jeho žádost o azyl zamítlo a chtělo ho vyhostit. Tunisko ho ale odmítlo vzít zpět, protože Amri neměl pas.

Kritikové plán německé vlády odmítají

Nevládní organizace i část německé opozice mají ke snaze podporovat dobrovolné návraty migrantů výhrady. Podle Luisy Amtsbergové ze strany Zelených můžou být lidé k "dobrovolným" návratům nuceni. Nelíbí se jí hlavně to, že úřady žadatele o azyl o takové možnosti informují ještě předtím, než je jejich azylové řízení u konce.

Vláda takové obavy odmítá. Náměstek Schröder se naopak ohradil proti praxi některých spolkových zemí s levicovými vládními koalicemi, které odmítají vyhošťovat afghánské občany s odůvodněním, že v Afghánistánu není bezpečno. Takový přístup podle Schrödera jen povzbuzuje neúspěšné žadatele o azyl, aby se odjezdu z Německa vyhýbali.

Finanční motivaci k dobrovolnému návratu nabízejí také Řekové

Motivovat migranty k odjezdu ze země pomocí peněz zkoušejí i v Řecku. Na tamních ostrovech nabízí řecká vláda žadatelům o azyl tisíc eur, stejně jako Německo. Tento návratový program ale financuje Evropská komise ze společného rozpočtu EU. 

Taky v Řecku tuto finanční motivaci tvrdě kritizují nevládní organizace. Vadí jim, že úřady peníze a dobrovolný odchod nabízejí i těm migrantům, kteří sice nedostali azyl, ale mají právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat k soudu. "Je to dost nemorální," řekl serveru EUObserver právník organizace Save the Children, který nechtěl být jmenován. Podle něj hrozí, že migranti pod tlakem nevyužijí svého práva na spravedlivé azylové řízení. 

Lidé z řeckých ostrovů jsou vraceni do Turecka na základě dohody o zastavení migrace, kterou s Tureckem loni na jaře uzavřely země EU. Podle ní mají být do Turecka z Řecka automaticky vraceni téměř všichni uprchlíci a migranti, kteří se na řecké území dostali. Řecké soudy ale často dávají za pravdu odvolání, které proti vyhoštění žadatelé o azyl podávají. Podle nich Turecko není bezpečnou zemí.

Za víc než rok od uzavření dohody tak bylo do Turecka vyhoštěno jen 1500 lidí. Nabídka finanční motivace v případě dobrovolného návratu má toto číslo výrazně zvýšit.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy