Letadlo s údajně humanitární pomocí a devíti čínskými lékaři v Itálii vítali politici i místní, kteří na balkonech za zvuků čínské hymny volali "děkujeme, Číno". Tyto výjevy sdíleli na sociálních sítích obyčejní Italové stejně jako čínské velvyslanectví v Itálii.
Ukázalo se však, že zprávy byly zavádějící.
Zásilka s rouškami a lékaři skutečně dorazila, o humanitární pomoc šlo ale jen částečně. V očekávaném letadle byly dvě zásilky - jedna od čínského Červeného kříže a druhá od čínské vlády, za kterou Itálie zaplatila, upozornil na konci března časopis Foreign Policy.
Stejně tak videa s lidmi, kteří během nařízené izolace děkovali ze svých balkonů Číně, byla falešná (k vidění jsou v přiloženém tweetu). Záběry skutečně existují a odvysílala je italská televize jako ukázku toho, jak si lidé na znak vzájemné podpory tleskají, připomíná deník Financial Times. Čínská hymna jim k tomu ale nikdy nehrála.
In Rome, with the Chinese anthem playing, some Italians chanted "Grazie, Cina!" on their balconies, & their neighbors applauded along. Against #COVID19, humanity lives in a community with a shared future! Italy is a heroic nation. At this trying moment, Chinese #StandWithItaly! pic.twitter.com/S0hdVQTqzG
— Lijian Zhao 赵立坚 (@zlj517) March 15, 2020
Obě tyto dezinformace měly stejný účel. "Snažily se vykreslit Čínu jako zachránce Itálie," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz František Vrabel, zakladatel české společnosti Semantic Visions, která lživé zprávy spojené s koronavirem v Itálii analyzovala.
"Byl to zajímavý případ, protože koronavirus Itálii silně postihl a jeho dopad byl tak obrovský, že stálo za to podívat se, co se dělo v dezinformačním prostoru," vysvětluje Vrabel, proč zkoumali zrovna tuto zemi na jihu Evropy.
Itálie na tom byla nejhůře v druhé polovině března, kdy denně přibývalo přes čtyři tisíce potvrzených případů nákazy koronavirem. Nyní se denní nárůsty pohybují kolem dvou stovek.
Analýza dezinformací od Semantic Visions
Pražská společnost Semantic Visions se zabývá analýzou dezinformací, kterou následně využívá i NATO nebo britská a americká vláda.
V případě dezinformací v Itálii analytici zahrnuli všechny články, které vyšly v italských médiích, na vládních serverech nebo v jiných otevřených zdrojích mezi 1. březnem, kdy se začalo psát o údajné humanitární pomoci z Číny, a 19. dubnem.
Z analýzy více než dvou milionů článků z téměř 32 tisíc zdrojů se podařilo zjistit, že čínské dezinformace byly v té době v italských médiích silně zastoupeny. Také se ukázalo, že zemi zasáhly o několik týdnů dříve a výrazně intenzivněji než tzv. fake news z Ruska a následně i informační kampaň Spojených států.
Studenti ruských dezinformací
Přestože čínské dezinformace do evropského prostředí už nějakou dobu pronikají, ty spojené s koronavirem se od běžného čínského postupu lišily, uvádí v pořadu EU-China Podcast analytička Institutu Mercator pro studium Číny Lucrezia Poggettiová.
Čína se většinou drží jedné oficiální zprávy, kterou neustále opakuje. Tou bylo podle Vrabela v případě pandemie "přesvědčování zemí o výhodnosti spolupráce s Čínou".
Už v průběhu března ale přišla změna, když se začaly objevovat zprávy, podle kterých virus ve skutečnosti pochází z Itálie nebo je biologickou zbraní vyvinutou americkou armádou. Čínská strana tímto způsobem chtěla vyvolat chaos, což je technika běžná u ruských dezinformací, vysvětluje Vrabel. "Bylo to poprvé, kdy Číňané prezentovali fakta v jednoznačné lži."
Dezinformace se šířily podle amerického deníku New York Times i na sociální síti Twitter, kam Čína nasadila tisíce botů - programů vydávajících se za reálné uživatele z Itálie. Ti psali statusy, ve kterých zpochybňovali původ viru a mluvili o tom, jak Čína šíření viru zvládá, na rozdíl od jiných zemí.
Tito falešní uživatelé měli podobné vlastnosti: jejich účty vznikly teprve nedávno, extrémně často zveřejňovali nové příspěvky a měli málo sledujících. Přesto jejich tweety sdíleli i čínští představitelé v Itálii.
Pomoc od politiků
V některých případech ale dezinformace přicházely i přímo z Itálie - od tamních politiků. Mezi nimi je ministr zahraničí Luigi Di Maio z Hnutí pěti hvězd, které je euroskeptické, vystupuje proti NATO a naopak vyzdvihuje spolupráci s Čínou.
"Ti, kdo pochybovali o našem zapojení do čínské iniciativy Pás a stezka, nyní musí přiznat, že investovat do tohoto přátelství nám pomohlo zachránit životy v Itálii," řekl například Di Maio. Zmínil tehdy projekt na obchodní propojení různých zemí světa s Čínou, ke kterému se Itálie jako první z Evropské unie přidala.
Di Maio vítal i přílet letadla se zdravotnickými pomůckami z Číny. Jeho přistání dokonce vysílal v přímém přenosu na Facebooku. "Tomu říkáme solidarita," řekl tehdy. Podobnou pomoc Itálii poskytlo i Rusko, své doktory do země poslala také Kuba nebo země Evropské unie. Česko poslalo deset tisíc ochranných obleků. Ani jedna z těchto pomocí se však nedočkala takové pozornosti od Di Maia jako pomoc čínská.
"V případě Itálie můžeme mluvit o 'užitečných idiotech', kteří čínskou propagandu zesilují," hodnotí Poggettiová politickou situaci ve své zemi. Di Maio si podle ní částečně není ani vědom toho, co dělá, a částečně to dělá proto, aby uspokojil voliče svého hnutí.
Rostoucí důvěra v Čínu
Výsledek je takový, že dezinformační kampaň přispěla k pozitivnímu vnímání Číny v Itálii, píše on-line magazín The Diplomat. Průzkum veřejného mínění z přelomu května a června ukázal, že 52 procent Italů má vůči Číně přátelské pocity, a 36 procent dokonce prohlásilo, že s asijskou velmocí chtějí do budoucna posilovat vzájemné vztahy.
K tomu pravděpodobně také dojde, protože jen pár dní po březnovém přistání čínského letadla italský premiér Giuseppe Conte prohlásil, že se Itálie zapojí do čínské iniciativy na vytvoření "zdravotní hedvábné stezky" - spolku zemí zaměřeného na lékařskou spolupráci, o kterém se začalo mluvit v souvislosti s koronavirovou pandemií. Conte tím navázal na zmíněné rok staré rozhodnutí, že se Itálie stane zároveň první zemí EU, která se zapojí do čínského projektu Pás a stezka.
Podle Poggettiové lze vidět úspěch Pekingu v Itálii hlavně z krátkodobého hlediska, kdy se Číně "podařilo odvést pozornost italské veřejnosti od čínské zodpovědnosti" za šíření viru a částečně polarizovat společnost. Z dlouhodobého hlediska by se příklon k Číně mohl projevit vstupem čínských investorů do italských firem a podniků, kterým po pandemii chybí peníze.
