Jak cenné jsou údaje získané mučením, ptá se Amerika

Zahraničí Radim Klekner Zahraničí, Radim Klekner
5. 5. 2011 17:13
K útokům z 11. září se přiznal při waterboardingu, Usámova kurýra ale zatajil
Pákistánská policie střeží dům v Abbottábádu, v němž byl zabit Usáma bin Ládin
Pákistánská policie střeží dům v Abbottábádu, v němž byl zabit Usáma bin Ládin | Foto: Reuters

Guantánamo - Přiznání, že byl strůjcem útoků z 11. září 2001, dostali vyšetřovatelé z Chalída Šejka Mohameda po několikaletých a mimořádně tvrdých výsleších. Jméno kurýra obstarávajícího spojení mezi Usámou bin Ládinem a radikálními islamisty ve světě naopak získali velmi snadno od jiného člena Al-Káidy.

Američané se nyní ptají, jakou hodnotu mají informace získané při waterboardingu a podobných vyšetřovatelských metodách. Muže, který tvrdí, že stál za nejspektakulárnějšími útoky celosvětové teroristické sítě, totiž mohlo dlouholeté věznění a vyšetřování psychicky zlomit. A tak se raději přiznal ke všemu, co vyšetřovatelé chtěli slyšet, i když věděl, že to pro něj znamená trest smrti.

"Donucovací metody neposkytují užitečné, významné a důvěryhodné informace," řekl deníku The New York Times někdejší agent CIA Glenn L. Carle.

Ten výsledky tvrdých vyšetřovatelských metod, používaných americkými tajnými službami na základně Guantánamo na Kubě, zpochybňuje. A poukazuje na to, že důležité údaje je možné získat i jinými způsoby. Kupříkladu podrobnou a pečlivou analýzou toho, co k určitému tématu vypovídají jednotliví vězni z řad Al-Káidy.

Jde to i bez waterboardingu

O Usámovu kurýrovi Abú Ahmedovi al-Kuvajtím slyšeli vyšetřovatelé CIA poprvé v roce 2002, tehdy ale tomuto členu Usámovy teroristické sítě ještě nevěnovali takovou pozornost. 

Foto: Reuters

Na to, že by al-Kuvajtí mohl být mužem, který by je dokázal dovést až ke skrýši šéfa Al-Káidy, je upozornily až nesrovnalosti ve výpovědích některých kaidistů vězněných na Guantánamu.

A také fakt, že se Chalíd Šejk Mohamed, zatčený v březnu 2003 v pákistánském Rávalpindí, systematicky snažil odvést pozornost od člověka, který řady radikálních islamistů údajně již opustil a nyní žije "v ústraní".

O rok později totiž další člen Al-Káidy, Hassan Gúl, zatčený v Iráku, vyprávěl vyšetřovatelům bez většího nátlaku něco zcela jiného. Al-Kuvajtí měl být člověkem, který udržoval velmi úzký kontakt nejenom s Usámou, nýbrž také s Chalídem Šejkem Mohamedem.

A také s Abú Farádžem al-Libím, který se stal šéfem tajných operací Al-Káidy poté, co byl zatčen jeho předchůdce Mohamed. Když byl pak zadržen také Libí, a sice v roce 2005, tvrdil obdobně, že al-Kuvajtí je "zcela bezvýznamný člověk".

Teprve tehdy dospěli vyšetřovatelé CIA k závěru, že oba vysocí představitelé Al-Káidy odvádějí pozornost od al-Kuvajtího ze zcela specifického důvodu a soustředili se právě na něj.

Nakonec se jim podařilo dovědět se pravé jméno kurýra a také místo, kde přebývá. Začali jej v koordinaci s pákistánskými agenty sledovat a loni v létě zjistili, že nápadně často navštěvuje jistý dům v městě Abbottábádu.

Letos v březnu si už mohli být jisti, že vůdce Al-Káidy se ukrývá právě zde.

Při pondělní akci amerických speciálních jednotek byl jedním z mužů, kteří byli v Abbottábádu zabiti společně s Usámou bin Ládinem, právě al-Kuvajtí. 

 

 

Právě se děje

Další zprávy