Jaderné zbraně jsou tabu. Čínské ultimátum Putinovi potěšilo Zelenského

Peking důrazně varoval Moskvu před použitím jaderných zbraní, ať už taktického, či strategického určení. Na summitu NATO v Ankaře to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se o intervenci Číny dozvěděl od evropských představitelů. Možnost jaderných útoků zvažoval šéf Kremlu Vladimir Putin po úspěšných útocích Ukrajiny v hloubi ruského území.

„Myslím, že jste slyšeli v ruských médiích: Co kdybychom na ukrajinské útoky odpověděli jadernými zbraněmi? A přišlo mi, že to bylo poprvé, co Čína dala Rusku ultimátum – tedy, že za žádnou cenu nesmí dojít k použití jaderných zbraní,“ citoval Zelenského server Politico.

Ukrajinský prezident se prý tuto informaci dozvěděl během diskuse s evropskými představiteli o potenciální roli Číny v ukončení konfliktu během summitu NATO, který ve středu skončil v Ankaře. Zelenský o tom podle svých slov diskutoval i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ovšem podrobnosti neposkytl.

Postoj Číny v tomto ohledu není překvapivý. Čínská jaderná strategie má jasný základ – od prvního jaderného testu v říjnu 1964 (projekt 596) přijala země pod vedením Mao Ce-tunga takzvaný No First Use postoj.

Zjednodušeně odmítá použít jadernou zbraň jako první, stejnou koncepci přijala z devíti členů jaderného klubu už jenom Indie.

„Jaderné zbraně neslouží k vydírání“

Mao se od začátku bál jaderné války a byl přesvědčen, že jaderné zbraně mají mít především odstrašující funkci a nemají se používat k vydírání na mezinárodním poli.

Podle Boba Woodwarda, autora knihy Válka z roku 2024, to byla právě Čína, která na podzim roku 2022, když Rusko bylo nuceno ustoupit z Chersonu a Charkovské oblasti, měla významný vliv na ruského prezidenta Putina.

Putin prý tehdy silně zvažoval použít taktickou jadernou bombu na bojišti. Woodward tvrdí, že americká rozvědka vyhodnotila šance ruského jaderného útoku na 50 procent.

Když Rusko letos v květnu zahájilo v Bělorusku rozsáhlá vojenská cvičení, Putin se zdržel vyhrožování jadernými zbraněmi – na rozdíl od ruských válečných blogerů či ultranacionalistů.

Váleční štváči s přístupem k Putinovi, jako je například předseda strany Rodina Alexej Žuravljov, komentátor Vladimir Solovjov či exprezident i expremiér Dmitrij Medveděv, opakovaně vyhrožují Kyjevu a západním spojencům jaderným holokaustem.

Poslanec z Petrohradu Viktor Perov dokonce žádal své kolegy, aby společně předložili Putinovi návrh k útoku jadernými zbraněmi na Ukrajinu. Podle jeho názoru by jaderný útok donutil Kyjev podepsat pro Rusko výhodný mír.

Ruský prezident nicméně prohlásil, že k jadernému útoku není důvod, s tím, že ukrajinské útoky nejsou dost ničivé na to, aby si vyžádaly jadernou odvetu.