Peking důrazně varoval Moskvu před použitím jaderných zbraní, ať už taktického, či strategického určení. Na summitu NATO v Ankaře to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se o intervenci Číny dozvěděl od evropských představitelů. Možnost jaderných útoků zvažoval šéf Kremlu Vladimir Putin po úspěšných útocích Ukrajiny v hloubi ruského území.
„Myslím, že jste slyšeli v ruských médiích: Co kdybychom na ukrajinské útoky odpověděli jadernými zbraněmi? A přišlo mi, že to bylo poprvé, co Čína dala Rusku ultimátum – tedy, že za žádnou cenu nesmí dojít k použití jaderných zbraní,“ citoval Zelenského server Politico.
Ukrajinský prezident se prý tuto informaci dozvěděl během diskuse s evropskými představiteli o potenciální roli Číny v ukončení konfliktu během summitu NATO, který ve středu skončil v Ankaře. Zelenský o tom podle svých slov diskutoval i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ovšem podrobnosti neposkytl.
Postoj Číny v tomto ohledu není překvapivý. Čínská jaderná strategie má jasný základ – od prvního jaderného testu v říjnu 1964 (projekt 596) přijala země pod vedením Mao Ce-tunga takzvaný No First Use postoj.
Zjednodušeně odmítá použít jadernou zbraň jako první, stejnou koncepci přijala z devíti členů jaderného klubu už jenom Indie.
„Jaderné zbraně neslouží k vydírání“
Mao se od začátku bál jaderné války a byl přesvědčen, že jaderné zbraně mají mít především odstrašující funkci a nemají se používat k vydírání na mezinárodním poli.
Podle Boba Woodwarda, autora knihy Válka z roku 2024, to byla právě Čína, která na podzim roku 2022, když Rusko bylo nuceno ustoupit z Chersonu a Charkovské oblasti, měla významný vliv na ruského prezidenta Putina.
Putin prý tehdy silně zvažoval použít taktickou jadernou bombu na bojišti. Woodward tvrdí, že americká rozvědka vyhodnotila šance ruského jaderného útoku na 50 procent.
Když Rusko letos v květnu zahájilo v Bělorusku rozsáhlá vojenská cvičení, Putin se zdržel vyhrožování jadernými zbraněmi – na rozdíl od ruských válečných blogerů či ultranacionalistů.
Váleční štváči s přístupem k Putinovi, jako je například předseda strany Rodina Alexej Žuravljov, komentátor Vladimir Solovjov či exprezident i expremiér Dmitrij Medveděv, opakovaně vyhrožují Kyjevu a západním spojencům jaderným holokaustem.
Poslanec z Petrohradu Viktor Perov dokonce žádal své kolegy, aby společně předložili Putinovi návrh k útoku jadernými zbraněmi na Ukrajinu. Podle jeho názoru by jaderný útok donutil Kyjev podepsat pro Rusko výhodný mír.
Ruský prezident nicméně prohlásil, že k jadernému útoku není důvod, s tím, že ukrajinské útoky nejsou dost ničivé na to, aby si vyžádaly jadernou odvetu.
Možná vám uniklo: Vstávání za tmy a boj o poslední litry. Just z Moskvy líčí benzinový šok
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Takové hrubky se jen tak nevidí. Inter pomohl Realu k první výhře v Lize mistrů
Fotbalisté Realu Madrid v úvodním kole Ligy mistrů porazili doma 2:1 Inter Milán. LASK Linec vstoupil do soutěže porážkou 0:1 na hřišti AEK Atény. Český záložník Kryštof Daněk zůstal celý zápas na lavičce hostů. Manchester City díky dvěma gólům Erlinga Haalanda zvítězil 2:0 v Portu. Aston Villa uspěla 3:2 v Bruggách, stejným výsledkem vyhrál i Dortmund nad Villarrealem a Betis Sevilla nad Lille.
Siniaková je dvě výhry od tuctu grandslamů. V New Yorku je už v semifinále deblu
Tenistka Kateřina Siniaková postoupila do semifinále čtyřhry na US Open. S domácí Taylor Townsendovou porazily španělsko-americký pár Cristina Bucsaová, Nicole Melicharová-Martinezová 6:4, 6:2.
Kanada se chce těsněji připoutat k EU. Ve hře je nová aliance pro obchod i obranu
Evropská unie a Kanada směřují k novému, všestrannému partnerství, které zahrne řadu oblastí od vzájemného obchodu až po strategické otázky bezpečnosti. Obě strany se tak snaží vybudovat provázanější alianci, která by vyvážila globální mocenskou politiku v čele se Spojenými státy a Čínou. Informovala o tom agentura Bloomberg, podle níž Kanada považuje prohloubení partnerství s EU za svou prioritu.
ŽIVĚ Teherán hlásí úlovek v Hormuzském průlivu. Tvrdí, že se zmocnil americké ponorky
Íránské revoluční gardy v úterý oznámily, že se v Hormuzském průlivu zmocnily moderní americké bezposádkové ponorky. Gardy to uvedly v prohlášení vysílaném íránskou státní televizí, přičemž ponorku označily za nejmodernější typ a jako „chytrou“. Dále oznámily, že ponorka byla „flotile americké teroristické armády dodána v roce 2025“ a že v řádu několika hodin budou zveřejněny záběry plavidla.
Nasadili kukly a šli proti migrantům i policii. Brity zaskočila „křesťanská armáda“
Stovky pravicových aktivistů o víkendu protestovaly v britských přístavních městech proti migrantům, kteří se na jihu Británie pravidelně vyloďují po přeplavání Lamanšského průlivu. Zakuklení aktivisté provolávali hesla, fyzicky blokovali autobusy s migranty a dostali se i do potyček s policií. Média a politici řeší, jak se aktivistům podařilo policii zaskočit. Protesty údajně vede jeden muž.