reklama
 
 

Izraelské volby vyhrála Kadima, ale pravice je silnější

11. 2. 2009 11:50
Na premiérský post si činí nárok Cipi Livniová i Benjamin Netanjahu

Jeruzalém - Izraelské parlamentní volby skončily patem a zemi podle všeho čekají složitá jednání o vytvoření nového koaličního kabinetu.

Hlasy už jsou téměř sečteny a zdá se jisté, že vítězem voleb se stane centristická vládní strana Kadima (Vpřed), kterou vede dosavadní ministryně zahraničí Cipi Livniová. Měla by obsadit 28 křesel z celkového počtu 120.

Pravicová strana Likud expremiéra Benjamina Netanjahua, která byla podle průzkumů favoritem voleb, zřejmě získala o mandát méně.

Vítězem voleb už se ale prohlásili jak Livniová, tak Netanjahu. Oba uvedli, že budou premiéry.

Druhá žena v čele vlády?

Livniová by se stala druhou izraelskou premiérkou v historii po Goldě Meirové, která vládla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

Padesátiletá Livniová vystudovala práva a v minulosti pracovala v Evropě pro izraelskou zpravodajskou službu Mossad. Ve funkci ministryně zahraničí působila od začátku roku 2006.

Premiérskou funkci však nemá ani zdaleka jistou. Blok pravicových a krajně pravicových stran podle odhadů získá dohromady většinu 64 křesel, takže pro Netanjahua může být snazší sestavit vládu, i když nevyhrál.

Livniová vyzvala Netanjahua k vytvoření společného koaličního kabinetu. Netanjahu ale dnes ráno řekl, že se chystá sestavit pravicovou koalici.

Gaza a Írán

Krajně pravicová strana Jisrael Bejtejnu (Izrael náš domov) skončila třetí s patnácti mandáty. Prosazuje výměnu území tak, aby v budoucnu byl Izrael státem téměř výhradně obývaným jen Židy a nikoliv Araby (arabská menšina tvoří nyní v Izraeli přibližně 18 procent obyvatel).

Jak Izraelci rozhodli

Jak Izraelci rozhodli

  • Kadima - 28 křesel
  • Likud - 27 křesel
  • Jisrael Bejtejnu - 15 křesel
  • Strana práce - 13 křesel
  • Šas - 11 křesel 
  • Ostatní - 26 křesel

Do parlamentu se dostanou i některé menší pravicové strany, například Šas (s 10 mandáty) a Národní svaz (se 4 poslanci). 

Levicová Strana práce ministra obrany Ehuda Baraka, která bývala hegemonem izraelské politiky, bude patrně až čtvrtá. Získala jen třináct křesel. Naposledy se jí podařilo vyhrát volby v roce 1999.

Volební účast byla vysoká, hlasovalo přes pětašedesát procent oprávněných voličů. Volby se konaly ve stínu nedávné izraelské vojenské operace proti hnutí Hamás v pásmu Gazy. Právě bezpečnost, situace v Gaze a Írán byly také hlavními tématy voleb.

Málokdo očekává, že by volby mohly vést rychle k zásadnímu průlomu na Blízkém východě a k mírové dohodě mezi Izraelci a Palestinci. 

Livniová je pro vytvoření samostatného palestinského státu, ale pod podmínkou, že nebude základnou pro útoky na izraelské území.

Jednání s Hamásem? Těžko

Je ochotna sednout si za jeden stůl s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, ale jednání s Hamásem jsou téměř vyloučena. Spíše lze čekat další izraelské vojenské údery na pásmo Gazy, pokud se nepodaří dosáhnout trvalejšího příměří.

 

Netanjahu je radikálnější, odmítá palestinský stát, rozdělení Jeruzaléma, odevzdání Golanských výšin Sýrii i likvidaci židovských osad na Západním břehu Jordánu.

Velkou otázkou jsou vztahy nové izraelské vlády s americkou administrativou Baracka Obamy. Prezident USA je na Blízkém východě považován za méně proizraelského než jeho předchůdce George Bush.

Livniová v premiérském křesle by asi byla pro Obamův tým snadnějším partnerem pro jednání než Netanjahu. Pevné americko-izraelské spojenectví ale i přes některé názorové rozdíly nepochybně zůstane zachováno.

Sestavením vlády pověřuje izraelský prezident předsedu vítězné strany. Ten má na vytvoření kabinetu lhůtu 42 dní.

Od roku 1996 to byly už šesté volby, byť v roce 2001 se volil jen premiér. V Izraeli se volí poměrným systémem a pro vstup do parlamentu stačí překonat "práh" v podobě zisku pouhých dvou procent hlasů.

autor: Martin Novák | 11. 2. 2009 11:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama