


Izraelská vláda dnes jednomyslně uznala masové zabíjení Arménů v Osmanské říši v době první světové války za genocidu, píše agentura AFP s tím, že tento krok je obecně vnímán jako projev ostré kritiky současného Turecka a zřetelný znak stále se prohlubující rozepře mezi oběma státy.

Vztahy mezi Tel Avivem a Ankarou se výrazně zhoršily po vypuknutí války v Pásmu Gazy. Rozhodnutí vlády nyní musí ratifikovat izraelský parlament. Návrh vládě předložil ministr zahraničí Gideon Saar.
„Arménská genocida dodnes zůstává předmětem institucionalizované kampaně popírání a zlehčování, včetně manipulativního přepisování dějin, a to zejména ze strany turecké vlády,“ uvedl Saar.
Podle ministra nastal čas, aby Izrael jako židovský stát svůj postoj ke genocidě formálně přijal. Rozhodnutí vlády označil za morální a historickou povinnost.
Předchozí izraelské vlády se vyhýbaly oficiálnímu uznání arménské genocidy kvůli snahám zachovat dobré vztahy s Tureckem, které v minulosti patřilo mezi nejbližší spojence Tel Avivu v regionu. Od začátku války v Pásmu Gazy nicméně Ankara Izrael pravidelně obviňuje z páchání genocidy na palestinském obyvatelstvu, což Tel Aviv opakovaně odmítá.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chování Izraele vůči Palestincům v Pásmu Gazy přirovnal ke způsobu, jakým jednali nacisté se Židy za druhé světové války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle něj „dokonce předčil (nacistického diktátora Adolfa) Hitlera“.
Netanjahu naopak Erdogana označil za antisemitského diktátora, který páchá genocidu na Kurdech. Podle Saara ale izraelské uznání arménské genocidy odvetou za takovéto „otevřené nepřátelství“ není.
Arméni se dlouhou dobu snaží o mezinárodní uznání arménské genocidy, při níž v letech 1915 až 1917 zemřelo v Osmanské říši 1,5 milionu lidí. Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše pojem genocida odmítá a tvrdí, že obětí bylo 300 tisíc až 500 tisíc a že se jednalo o represe v kontextu války.
Ankara se také brání tím, že se zločiny udály před vznikem Turecké republiky. Systematické zabíjení Arménů uznalo za genocidu podle AP více než 30 států včetně Francie, Německa, USA a také České republiky.
Loni v září nezávislá komise OSN zveřejnila zprávu, ve které uvedla, že izraelské úřady a síly spáchaly v Pásmu Gazy čtyři z pěti činů definovaných jako genocida. Tyto definice vycházejí z Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia, kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1948.
Jedním z genocidních činů je snaha úmyslně zcela či částečně zničit určitou skupinu obyvatelstva. Zářijovou zprávu komise kategoricky odmítlo izraelské ministerstvo zahraničí, které zároveň v prohlášení vyzvalo k okamžitému zrušení tohoto orgánu.



Poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek měl mít podle informací webu Novinky.cz v centru Prahy nehodu. Jeho vůz se měl v pondělí kolem 12:30 hodin střetnout se sanitkou u stanice I. P. Pavlova. Sanitka skončila na střeše na tramvajových kolejích. Záležitostí se nyní zabývá policie.



Tento týden bude v Česku nadprůměrně teplý. Kromě severovýchodu budou na většině míst odpolední teploty vystupovat nad letních 25 stupňů Celsia. V nejteplejších oblastech, jako jsou jižní Morava a Polabí, se dostanou i nad tropickou třicítku. Zejména v úterý a ve středu se také vyskytnou bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Útoky dronů v moskevském regionu zabily tři lidi, pět dalších bylo zraněno. Oznámil to v pondělí gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Tři lidé zemřeli a tři další byli zraněni při pádu dronu v osadě Pioněrskij v Istře v Moskevské oblasti, informoval gubernátor prostřednictvím aplikace Maks.



Více než 200 výzkumníků a ekonomů, včetně 16 nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI).



Likvidace požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně zřejmě potrvá ještě několik dní. Předání objektu majiteli, kterým je firma Cream, se odkládá, původně hasiči nevylučovali, že to bude v pondělí. V okolí budovy v pondělí bylo zpřístupněno několik ulic, v minulých dnech zůstaly uzavřené. V pondělí dopoledne to řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková.