Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší izraelský průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř 18 let trvající okupaci tohoto území.
Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
Pevnost pocházející z 12. století je jedním z kulturních památek, které UNESCO zapsalo na seznam míst se zvýšenou ochranou v dobách ozbrojených konfliktů.
Libanonský ministr kultury Ghassán Salamé v pátek uvedl, že izraelské údery na jihu Libanonu ohrožují významné historické památky. Pevnost Beaufort podle něj přímo zasáhly. Izraelská armáda pevnost do roku 2000 využívala jako svoji základnu.
Podle izraelské armády se v oblasti pevnosti nacházela "významná" infrastruktura Hizballáhu. Hnutí odtud na Izrael a izraelské vojáky v jižním Libanonu odpálilo stovky raket, uvedla armáda podle serveru The Times of Israel. Armáda dodala, že jednotky v jižním Libanonu zahájily útočné operace s cílem rozšířit existující "obrannou linii".
Proíránské hnutí Hizballáh se 2. března vzdušnými údery na Izrael zapojilo do války, kterou 28. února zahájily izraelsko-americké útoky na Írán.
Libanonská vláda údery Hizballáhu ihned odsoudila. Izrael na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižním Libanonu, kde okupuje část území a vytvořila tam nárazníkovou zónu.
Libanonský premiér Naváf Salám v sobotu v televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu. Salám obvinil Izrael z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel.
Konflikt pokračuje navzdory příměří, které vstoupilo v platnost v polovině dubna. Libanonská vláda, která do války není zapojena, ale usiluje o její ukončení, opakovaně izraelské útoky odsoudila a označila je za porušení příměří.
Podle aktuálních údajů libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo od 2. března při izraelských úderech nejméně 3371 lidí. Více než 1,2 milionu obyvatel Libanonu muselo opustit své domovy. Na jihu Libanonu nebo u izraelsko-libanonských hranic zahynulo v tomto období podle agentury AP 24 izraelských vojáků. Při vzdušných úderech Hizballáhu zahynuli na severu Izraele dva civilisté.
Mohlo by vás zajímat: Na podzim 2024 se izraelští vojáci natočili při znesvěcení kláštera Dajr Mímás v regionu Mardžajún
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tohle Ukrajinci nečekali. V nejnovější ruské raketě našli „dárek“ od Američanů
Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.
Další evropské zlato z bazénu. Knedla si v Paříži doplaval pro životní výsledek
Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.
Bejlek smetla Plíškovou a čeká ji Krejčíková. Mužům se nedařilo
Tenistka Sára Bejlek smetla v Cincinnati bývalou světovou jedničku Karolínu Plíškovou a po výhře 6:0, 6:2 postoupila do druhého kola. V něm narazí na další krajanku Barboru Krejčíkovou. Nikola Bartůňková zdoalal 4:6, 6:4 a 6:3 Alinu Čarajevovou z Arménie. Na výhru potřebovala sedm mečbolů.
Jeden z nejhorších požárů v dějinách Chorvatska. Z rychlé evakuace se vzpamatovávají i Češi
Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 40 lidí utrpělo zranění, jeden člověk zemřel. Evakuováno bylo na 300 Čechů. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.
Jste loajální k Trumpovi? USA poslaly spojencům v NATO dotazník
Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální k politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu.