


Izraelské jednotky ve středu minometem zasáhly obytnou palestinskou oblast v Pásmu Gazy, a to navzdory křehkému příměří, uvedla agentura AP. Podle zdravotníků bylo zraněno nejméně deset lidí. Armáda sdělila, že případ vyšetřuje a tvrdí, že se minomet odchýlil od původního cíle. Palba se odehrála v oblasti překračující takzvanou žlutou linii vymezenou mírovou dohodou.

Nestalo se tak poprvé od 10. října, kdy vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Izraelské útoky si opakovaně vyžádaly palestinské oběti mimo tzv. žlutou linii. Palestinští zdravotníci v jejich důsledku od uzavření příměří hlásili více než 370 úmrtí.
Izrael uvádí, že útoky provádí v reakci na porušování příměří teroristickou organizací Hamásem a cílí na ozbrojence tohoto palestinského hnutí. Nejmenovaný izraelský představitel sdělil, že si je armáda vědoma řady případů, kdy při útocích zahynuli civilisté, včetně malých dětí či rodin cestujících v dodávce. Někteří Palestinci uvádějí, že civilisté jsou často zabíjeni kvůli špatně vyznačené linii příměří.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem zabila přes 70 100 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů.
První fáze 20bodového mírového plánu vstoupila v platnost 10. října. Na jeho základě Izrael propustil stovky zadržovaných Palestinců a Hamás a jeho spojenci měli do 72 hodin propustit všechny živé rukojmí a vrátit těla všech mrtvých. Hnutí 13. října skutečně propustilo všech zbývajících 20 živých rukojmích, v Pásmu ale ještě zůstává tělo posledního z unesených. Izrael požaduje vrácení jeho ostatků, než přejde k druhé fázi mírového plánu.
Druhá fáze zahrnuje nasazení mezinárodních bezpečnostních sil v Gaze, vytvoření nové technokratické vlády pro celé území, odzbrojení Hamásu a případný odchod izraelské armády z Gazy.
Hamás vyzývá k většímu mezinárodnímu tlaku na Izrael, aby otevřel klíčové hraniční přechody, ukončil vojenské operace a umožnil do pásma Gazy větší přísun humanitární pomoci.



Sparta výhrou 3:2 v Kladně odvrátila možný konec sezony v předkole a srovnala sérii na 2:2. Tři body si připsal Krejčík. Hokejisté Brna úspěšně zvládli i druhý duel předkola v Českých Budějovicích a postoupili do čtvrtfinále play off. Po dnešní výhře 3:2 ovládl obhájce titulu sérii 3:1 na zápasy.



Hokejový obránce Jakub Krejčík se premiérovými body v play off podílel na výhře Sparty na ledě Kladna. Pražané tím odvrátili možný konec sezony a vynutili si rozhodující pátý zápas série předkola.



Americké ministerstvo zahraničí v pátek nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny ministerstvo za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu. Ministerstvo výzvu zveřejnilo v rámci vládního programu Rewards for Justice.



Slovenský premiér Robert Fico navrhl parlamentním stranám dopis, kterým by společně požádaly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o obnovení dodávek ropy přes Ukrajinu. Opozice iniciativu odmítla a její vůdce Michal Šimečka ohlásil dopis adresovaný ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby Moskva přestala bombardovat ropnou infrastrukturu a zabíjet lidi na Ukrajině.



Čeští parahokejisté prohráli v semifinále paralympijských her v Miláně s týmem Spojených států 1:6. V neděli budou svěřenci trenéra Jakuba Novotného hrát o historickou bronzovou medaili s Čínou, která ve druhém semifinále prohrála s Kanadou 2:4.