Izrael zaplavují uprchlíci z Afriky. Putují pouští

Roman Gazdík
17. 7. 2009 19:22
Parlament ve druhém čtení schválil velmi tvrdý zákon proti ilegální migraci
Foto: Reuters

Tel Aviv - Jakým způsobem se postavit k imigrantům, kteří přicházejí po velkých útrapách skrze poušť a často utíkají ze států s krvavými občanskými konflikty? To je otázka, kterou se nyní zabývá izraelská společnost. A v zemi, kterou zakládali uprchlíci před holocaustem a evropským antisemitismem, je to otázka velmi citlivá.

Zdá se se, že zastánci tvrdé ruky mají nyní navrch. Druhým čtením v izraelském parlamentu, Knessetu, minulý měsíc prošel zákon, který umožňuje zavřít ilegálního imigranta až na sedm let, pokud bude ozbrojen až na dvacet let.

Stejné tresty mohou dostat i lidé, kteří jim budou napomáhat, v extrémním případě může jít i o lékařský personál, který poskytne vyčerpaným exulantům první pomoc, nebo aktivisty, kteří jim radí v právních otázkách.

Lekce z holocaustu

„Ať už se to zdá jakkoliv nemožné, tak si představte, že židovský stát, který je domovem stovkám tisíc těch, kteří přežili holocaust, by mohl nejen na pět let uvěznit africké imigranty. Ale také mohl ty, kteří utíkají před genocidou v Súdánu, odsoudit na nejméně sedm let," píše komentátor izraelského listu Haarec Bradley Burston, podle kterého je možné Zákon o prevenci infiltrace považovat za „nový druh popírání holocaustu", tentokrát toho v Dárfúru.

Izrael je jedinou demokracií i nejbohatším státem regionu.
Izrael je jedinou demokracií i nejbohatším státem regionu. | Foto: Reuters

Burstonova manželka se jako dobrovolná sestra stará o uprchlíky v nemocnici v Tel Avivu, a tak má prý její manžel o důvodech emigrace informace z první ruky.

Izrael si Súdánci údajně vybírají jednak kvůli tomu, že se jedná o jedinou demokracii v regionu, jednak že jde o zemi, se kterou nemá Súdán diplomatické styky.

Stoupenci zákona naopak poukazují na zvyšující se čísla ilegálních migrantů (751 v roce 2006, 5201 v 2007 a 7703 v 2008), ohrožení židovského charakteru státu i údajnou rostoucí kriminalitu.

Problémem jsou Palestinci

Otázka nežidovských imigrantů je pro izraelské úřady Pandořinou skříňkou. Mohla by totiž při benevolentním přístupu otevřít vlnu palestinských přistěhovalců, kteří utekli z Izraele během První arabsko-izraelské války (1948 - 1949) po vyhlášení izraelského státu.

Koneckonců jde o lidi, kteří se na území Izraele narodili (či jejich potomky) a zanechali tam svůj majetek, takže mají právní nárok na to zde žít větší, než kdokoliv jiný.

Palestinská karta hraje i u afrických uprchlíků
Palestinská karta hraje i u afrických uprchlíků | Foto: Reuters

Otázka palestinských uprchlíků, která je jedním z nejcitlivějších témat i při - nyní zastavených - mírových jednáních s Palestinci, tak brání Izraelcům, aby komplexně reformovali svůj imigrační systém pro nežidovské uprchlíky.

Jedinými vítanými imigranty jsou lidé s židovskými kořeny, kterých v rámci takzvané alije přichází ročně do země okolo dvaceti tisíc. Přijíždějí zejména letecky a organizovaně, vítá je komplexní systém sociálních podpor.

Naopak ilegální uprchlíci se sem dostávají zejména skrze Sinajskou poušť, kde jsou často terčem kulek egyptských policistů, letos jich podle policejních statistik přišlo nejvíce z Eritreje (80 procent), pak ze Súdánu, Somálska a Pobřeží slonoviny.

Jihoizraelský problém

Ilegální uprchlíci trápí zejména jihoizraelské regionální úřady. Jejich pohyb směrem do střední části Izraele je totiž omezen.

V sázce je i identita Izraele, říkají někteří
V sázce je i identita Izraele, říkají někteří | Foto: Reuters

„Pokud chce suverénní stát přijmout uprchlíky a věnuje na to prostředky, jsem zcela pro," řekl deníku The Jerusalem Post starosta nejjižnějšího izraelského města Ejlatu Jitzhak Halevi. „Ale není možné nechat brány otevřené a kohokoliv vpustit dovnitř a pak svalit zodpovědnost na místní úřady."

V šedesátitisícovém přístavu a letovisku na pobřeží Rudého moře žije nyní podle Haleviho tři tisíce nelegálních migrantů. Mnoho z nich nemá práci ani kde bydlet a přespávají tak ve veřejných parcích.

Příliv afrických uprchlíků se znepokojením pozoruje také izraelská kontrarozvědka Šabak alias Šin Bet, Jak v Somálsku, tak v Súdánu a Eritreji jsou totiž aktivní islámští extremisté.

Zpět před egyptské pušky

Podle oponentů připravovaného návrhu zákona - reformujícího předešlý zákon z roku 1954 - je však k imigrantům příliš tvrdý. Soudy je budou moci za nelegální překročení hranice posílat do vězení až na pět let, na sedm let, pokud přicházejí z takzvaných „nepřátelských zemí" jako Somálsko či Súdán, které nemůže Izraelec bez zvláštního povolení navštívit.

Izraelský imigrační úředník mluví se zahraničními dělníky v Tel Avivu.
Izraelský imigrační úředník mluví se zahraničními dělníky v Tel Avivu. | Foto: Reuters

Pravděpodobnějším trestem, než umístění v přeplněných izraelských věznicích, však bude deportace zpět na Sinaj, kde budou uprchlíci opět čelit puškám egyptských pohraničníků. Minulý rok jich Egypťané zastřelili nejméně osmadvacet.

„Je to jeden z nejextrémnějších zákonů týkajících se uprchlíků a těch, kdo se jim snaží pomoci," říká izraelský poslanec Dov Henin z levicové strany Chadaš. „Je to velmi vzdálené lekci, kterou jsme se měli z židovské historie naučit."

V Knessetu jde však o ojedinělý hlas. Jak při prvním čtení v květnu 2008, tak při druhém čtení minulý měsíc byl Henin jediným poslancem, kdo proti návrhu zvedl ruku. Pro hlasovali i zástupci izraelských Arabů.

Návrh zákona si je možné přečíst zde.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy