


Izrael provádí v Pásmu Gazy systematické kroky, které zbavují tamní palestinské obyvatele přístupu k vodě, tvrdí humanitární organizace Lékaři bez hranic. Ve zprávě nazvané Voda jako zbraň organizace takový postup označila za kolektivní trest.

Záměrné ničení vodohospodářské infrastruktury a blokování dodávek souvisejících s vodou je podle Lékařů bez hranic nedílnou součástí genocidy, kterou podle ní Izrael páchá. Zpráva vychází převážně ze svědectví a dat, která organizace v pásmu shromáždila v letech 2024 a 2025.
Přestože loni v říjnu vstoupilo v Pásmu Gazy v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, humanitární situace na místě zůstává nadále špatná. Přísun humanitární pomoci i komerčního zboží, který je pod kontrolou Izraele, je stále omezený a podle mnohých humanitárních organizací nedostatečný.
Organizace ve zprávě poukazuje na údaje OSN, Evropské unie a Světové banky, podle kterých izraelská armáda v Pásmu Gazy poškodila či zcela zničila téměř 90 procent vodohospodářské a kanalizační infrastruktury. Odsolovací zařízení, vrty, potrubí a systémy pro svádění a čištění splaškových vod jsou v důsledku útoků nefunkční nebo k nim není možný přístup.
Lékaři také zdokumentovali případy, kdy se zřetelně označené cisterny s vodou a studně staly cílem útoků anebo byly zničeny. „Palestinci byli zraněni a zabiti ve chvíli, kdy se jen snažili dostat k vodě,“ uvedla Claire San Filippová, která má v MSF na starosti mimořádné situace.
Největším producentem a dodavatelem pitné vody v Pásmu Gazy je vedle tamních úřadů právě organizace Lékaři bez hranic, píše agentura AFP. Organizace minulý měsíc poskytovala 5,3 milionu litrů vody denně, což pokrývalo nejnutnější potřeby přibližně 400 tisíc lidí, tedy asi pětiny obyvatelstva pásma.
Podle nich je však nedostatek vody v Pásmu Gazy uměle vyvolaný lidským faktorem. Organizace tvrdí, že izraelské úřady zamítly či ignorovaly třetinu jejích žádostí o dovoz materiálu souvisejícího se zajišťováním čisté vody. Jednalo se o odsolovací jednotky, pumpy, vodní nádrže, repelenty proti škůdcům, chlor a další chemické látky pro úpravu vody.
San Filippová varovala, že nedostatek vody v kombinaci s neutěšenými životními podmínkami, extrémní hustotou zalidnění a zhrouceným zdravotním systémem vytváří "perfektní" předpoklady pro šíření nemocí.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci.
Izraelská armáda podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, spadajícího pod správu Hamásu, zabila nejméně 72.594 Palestinců a dalších 172 404 zranila. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté. Od počátku příměří, z jehož porušování se obě strany pravidelně vzájemně obviňují, bylo při izraelských útocích podle ministerstva zabito 818 Palestinců.



Časovku na Tour de France vyhrál belgický cyklista Remco Evenepoel. Na druhé příčce dojel suverénní lídr průběžného pořadí a obhájce Tadej Pogačar ze Slovinska, třetí byl Dán Mattias Skjelmose.
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že USA brzy zasáhnou horský masiv u silně poškozeného íránského jaderného komplexu Natanz. Informuje o tom agentura Reuters. Horský masiv, v perštině známý jako Ku Kolang Gáz Lá, leží nedaleko íránského zařízení na obohacování uranu v Natanzu, které bylo těžce poškozeno při dřívějších útocích.



Nejméně tři lidé přišli o život a dalších 13 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil v úterý náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Ruské letecké bomby zabily 67letou ženu a dva muže ve věku 62 a 49 let, napsal Fedorov na sociální síti Telegram, na které také zveřejnil záběry zachycující následky ruského útoku.



Francouzští poslanci v úterý schválili legislativní návrh na ukládání doživotních trestů pachatelům sériového znásilnění dětí mladších 15 let. Informovala o tom agentura AFP. Podle ní poslanci opatření schválili napodruhé před konečným hlasováním o zákonu o ochraně dětí.



Proslavil se legendárním manévrem v Mariupolu, kdy z obklíčení u Izvaryne vyvedl stovky vojáků. Ruské úřady ho stíhají už od roku 2016. Teď je generálmajor Mychajlo Drapatyj jedním z hlavních kandidátů na post vrchního velitele ukrajinské armády.