Izrael začne chránit před střelami z Gazy raketový štít

Roman Gazdík
8. 1. 2010 23:36
Systém prošel úspěšnými testy, první baterie bude nasazena už v květnu

Tel Aviv - Izraelské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho obranný systém chránící před raketami krátkého doletu v posledních dnech podstoupil řadu úspěšných testů. Během šesti týdnů bude předán armádě a první baterie by měla začít fungovat už v květnu.

Cílem protiraketového deštníku zvaného Železná kopule (Iron Dome) je ochrana Izraelců žijících v sousedství izraelské hranice s Gazou a Libanonem, kteří jsou nyní ohrožovány raketami odpalovanými palestinskými ozbrojenými skupinami.

Železná kopule se dle stránky www.defense-update.com údajně ukázala být schopná opakovaně zneškodnit salvy raket a minometných granátů ve „scénářích vzrůstající obtížnosti".

Severní a jižní fronta

Mezi sestřelenými raketami figurovaly i kassámy a grady, stabilní součásti výzbroje ozbrojenců v Gaze. První nasazená baterie má chránit dvacetitisícový Sderot, který kvůli své poloze jeden kilometr od hranic s Gazou častým cílem útoků.

Druhá baterie bude umístěna na severní hranici s Libanonem, odkud čas od času do Izraele přilétnou rakety vypálené místními Palestinci žijícími v exilu.

Bývalý americký prezident James Carter si prohlíží rakety Kassám dopadlé do Sderotu
Bývalý americký prezident James Carter si prohlíží rakety Kassám dopadlé do Sderotu | Foto: Reuters

„Aktivování Železné kopule změní diplomatickou a bezpečnostní situaci Izraele na severní a jižní frontě," prohlásil generální ředitel ministerstva obrany Pinchas Buchris.

Kolik baterií?

Štít vyrobený izraelskou státní společností Rafael pokryje veškeré minometné granáty a rakety s dostřelem do sedmdesáti kilometrů. Je tak schopen sestřelit všechny současně známé rakety vlastněné palestinskými radikálními skupinami.

Rozpozná rovněž, zda střela míří směrem k obydleným územím. Armáda jej může naprogramovat, aby na ty ostatní nereagoval.

Podle listu Haarec však stále není jisté, kolik baterií armáda nakoupí. Ke kompletní ochraně severní a jižní hranice by jich potřebovala dvacet a musela by buď významně navýšit svůj rozpočet, nebo omezit některé jiné programy. Jedna baterie stojí 50 milionů šekelů (250 milionů korun). V minulosti prý navíc tento projekt její velení příliš nepodporovalo.

Z druhé části zamýšleného Palestinského státu, Západního břehu Jordánu rozprostřeného podle většiny východní hranice Izraele, zatím rakety nelétají. Pokud by začaly, znamenalo by to pro Izrael velké nebezpečí, v nejužších částech je totiž široký méně než dvacet kilometrů.

Rakety odpalované z Gazy
Rakety odpalované z Gazy | Foto: Reuters

Štít předzvěstí míru?

Rozmístění baterií i zde by se mohlo stát předzvěstí izraelského stažení z některých částí Západního břehu.

„Je pro nás velmi důležité, abychom nalezli nějaké řešení ohledně Palestinců na Západním břehu..., které Izraeli umožní učinit nějaké (vstřícné) kroky vůči Palestincům poté, co podnikneme opatření pro ochranu Izraelců," řekl mluvčí izraelského ministerstva obrany Šlomo Dror televizi Al-Džazíra.

Od války v Gaze na přelomu let 2008 a 2009 jsou mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci zablokovány. Důvodem, proč podnikl Izrael invazi do Gazy, byly právě raketové útoky radikálních palestinských skupin.

 

Právě se děje

Další zprávy