Izrael začne chránit před střelami z Gazy raketový štít

Roman Gazdík
8. 1. 2010 23:36
Systém prošel úspěšnými testy, první baterie bude nasazena už v květnu

Tel Aviv - Izraelské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho obranný systém chránící před raketami krátkého doletu v posledních dnech podstoupil řadu úspěšných testů. Během šesti týdnů bude předán armádě a první baterie by měla začít fungovat už v květnu.

Cílem protiraketového deštníku zvaného Železná kopule (Iron Dome) je ochrana Izraelců žijících v sousedství izraelské hranice s Gazou a Libanonem, kteří jsou nyní ohrožovány raketami odpalovanými palestinskými ozbrojenými skupinami.

Železná kopule se dle stránky www.defense-update.com údajně ukázala být schopná opakovaně zneškodnit salvy raket a minometných granátů ve „scénářích vzrůstající obtížnosti".

Severní a jižní fronta

Mezi sestřelenými raketami figurovaly i kassámy a grady, stabilní součásti výzbroje ozbrojenců v Gaze. První nasazená baterie má chránit dvacetitisícový Sderot, který kvůli své poloze jeden kilometr od hranic s Gazou častým cílem útoků.

Druhá baterie bude umístěna na severní hranici s Libanonem, odkud čas od času do Izraele přilétnou rakety vypálené místními Palestinci žijícími v exilu.

Bývalý americký prezident James Carter si prohlíží rakety Kassám dopadlé do Sderotu
Bývalý americký prezident James Carter si prohlíží rakety Kassám dopadlé do Sderotu | Foto: Reuters

„Aktivování Železné kopule změní diplomatickou a bezpečnostní situaci Izraele na severní a jižní frontě," prohlásil generální ředitel ministerstva obrany Pinchas Buchris.

Kolik baterií?

Štít vyrobený izraelskou státní společností Rafael pokryje veškeré minometné granáty a rakety s dostřelem do sedmdesáti kilometrů. Je tak schopen sestřelit všechny současně známé rakety vlastněné palestinskými radikálními skupinami.

Rozpozná rovněž, zda střela míří směrem k obydleným územím. Armáda jej může naprogramovat, aby na ty ostatní nereagoval.

Podle listu Haarec však stále není jisté, kolik baterií armáda nakoupí. Ke kompletní ochraně severní a jižní hranice by jich potřebovala dvacet a musela by buď významně navýšit svůj rozpočet, nebo omezit některé jiné programy. Jedna baterie stojí 50 milionů šekelů (250 milionů korun). V minulosti prý navíc tento projekt její velení příliš nepodporovalo.

Z druhé části zamýšleného Palestinského státu, Západního břehu Jordánu rozprostřeného podle většiny východní hranice Izraele, zatím rakety nelétají. Pokud by začaly, znamenalo by to pro Izrael velké nebezpečí, v nejužších částech je totiž široký méně než dvacet kilometrů.

Rakety odpalované z Gazy
Rakety odpalované z Gazy | Foto: Reuters

Štít předzvěstí míru?

Rozmístění baterií i zde by se mohlo stát předzvěstí izraelského stažení z některých částí Západního břehu.

„Je pro nás velmi důležité, abychom nalezli nějaké řešení ohledně Palestinců na Západním břehu..., které Izraeli umožní učinit nějaké (vstřícné) kroky vůči Palestincům poté, co podnikneme opatření pro ochranu Izraelců," řekl mluvčí izraelského ministerstva obrany Šlomo Dror televizi Al-Džazíra.

Od války v Gaze na přelomu let 2008 a 2009 jsou mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci zablokovány. Důvodem, proč podnikl Izrael invazi do Gazy, byly právě raketové útoky radikálních palestinských skupin.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

České rafinérie mají pro případ nouze zásoby ropy na 100 dní

Českých rafinérií se dnes spuštěné unijní embargo na dovoz ruské ropy zatím netýká, v případě přerušení dodávek mají nouzové zásoby zhruba na 100 dní. Uvedl to sdělil šéf Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Česka se embargo zatím netýká.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. "Výjimka je pro Českou republiku velmi důležitá, protože rafinérie v Litvínově je stále dominantně závislá na zpracování ruské ropy," zdůraznil Švagr.

Rusko v reakci na unijní embargo už dříve avizovalo, že bude svou surovinu vyvážet jinam. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Moskva chystá vlastní reakci na kroky západních zemí. Pokud by výsledkem bylo omezení dodávek ropy i přes ropovod Družba, je správa státních rezerv podle Švagra připravená rychle poskytnout nouzové zásoby ropy. Těch má nyní na asi 88 dní, při započítání komerčních zásob Unipetrolu by celkové zásoby pro litvínovské rafinérie měly podle Švagra vystačit na přibližně 100 dní.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Největší proces v historii Belgie. Začal soud k teroristickým útokům z roku 2016

V Belgii v pondělí začal největší soudní proces v historii země. Souzeni jsou pachatelé teroristických útoků, při nichž v březnu 2016 přišlo o život 32 lidí a přes 300 dalších utrpělo zranění. Zahájení podle tiskových agentur provázely emoce pozůstalých a obětí. Mezi deseti obžalovanými jsou i Mohamed Abrini a Salah Abdeslam, kteří už byli letos ve Francii odsouzeni k doživotnímu trestu za teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Při nich zahynulo 130 lidí.

Proces, který má trvat několik měsíců, oživil bolestné vzpomínky lidí, kteří přišli o své blízké, utrpěli zranění nebo byli svědky útoků, při nichž se v Bruselu 22. března 2016 během ranní dopravní špičky odpálili tři sebevražední atentátníci. Při dvojitém sebevražedném útoku na letišti Zaventem zahynulo 16 lidí a dalších 16 zemřelo při atentátu ve stanici metra Maalbeek. K účasti na soudních jednáních se registrovalo asi tisíc lidí.

"Včera v noci jsem nemohla spát," řekla novinářům před zahájením procesu Christelle Giovannettiová, která nyní kvůli zraněním utrpěným při bombovém útoku v metru nosí naslouchátka. Sylvie Ingelsová, která se nacházela v blízkosti první bomby na letišti, uvedla, že v posledních dnech měla opakovaně noční můry. "Pokud dnes přijdu, tak proto, abych udělala tento krok a překonala svůj strach. Je důležité být tady. Je to jejich soud, ale také náš. Čekáme na nějaké odpovědi," řekla agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy