Od začátku nového palestinského povstání (intifády) v roce 2000 používá izraelská armáda novou taktitku. Cíleně zabíjí palestinské radikály, které podezřívá z příprav teroristických útoků.
Proti tomuto postupu hlasitě protestují dvě izraelské skupiny na ochranu lidských práv. V roce 2002 poslaly petici nejvyššímu soudu, ve které jej žádaly, aby podobné praktiky zakázal.
Izraelský nejvyšší soud rozhodnutí o této otázce dlouho odkládal a vyslovil se teprve dnes. Rozhodl, že některé z těchto akcí byly legální, v souladu s mezinárodním právem. Cílené útoky proto odmítl plošně zakázat.
Útoky budeme hodnotit jednotlivě, tvrdí soud
Přečtěte si
- Olmert má novou vizi. Mír s Palestinci
- Gaza: Palestinci zuří, Izrael se omlouvá
- AI: Izrael vědomě útočil na civilisty
"Není možné, aby bylo předem rozhodnuto o zákazu každého cíleného zabití podle mezinárodního zvykového práva," zní verdikt tříčlenného soudu.
Zároveň se ale soudci shodli na tom, že v určitých situacích nemusí být takovýto způsob boje nezbytně legální. Došli tedy k závěru, že bude nejlepší hodnotit oprávněnost cílených útoků případ od případu.
Podle soudu na sebe spory mezi Izraelci a Palestinci vzaly podobu mezinárodního ozbrojeného konfliktu, a proto podléhají mezinárodnímu právnímu systému.
"V tomto boji proti mezinárodnímu terorismu musí Izrael jednat v souladu s mezinárodním právem. Musíme vyvážit poměr mezi vlastní bezpečností a ochranou lidských práv. Že je nějaký postup účinný, ještě neznamená, že by byl i legální. Jednoduše řečeno, účel ne vždy světí prostředky," komentovali soudci své rozhodnutí.
Teroristé nejsou bojovníci
Cílené útoky proti radikálům považují mnozí lidé za kontroverzní i proto, že teroristé nejsou z právního hlediska definováni jako bojovníci, ale jsou považováni za civilisty.
Na stížnost izraelského státního zástupce, že mezinárodní právo uznává ještě třetí kategorii "nezákonný bojovník", nebral nejvyšší soud zřetel. Přesto souhlasil s tím, že mezinárodní právo negarantuje stejnou ochranu civilistům, kteří jsou zapojeni do teroristických akcí.
Kdy je cílený útok legální?
Soud nakonec vyjmenoval čtyři kritéria, na jejichž základě lze cílený útok ospravedlnit.
- Před útokem musí mít armáda k dispozici zásadní, ověřenou a přesvědčivou informaci o teroristických aktivitách podezřelého jedince.
- Civilista, který má určitý podíl na násilnostech, nemůže být napaden, pokud jej armáda může zpacifikovat méně násilným způsobem.
- Po případném útoku následuje nezávislé a důkladné vyšetřování, během něhož dojde k přesné identifikaci zabitého a vysvětlení okolností jeho smrti.
- Likvicdaci musí vojáci provést takovým způsobem, aby co nejméně poškodila nevinné civilisty. Pokud se nemohou vedlejším škodám vyhnout, musí být alespoň přiměřené síle útoku.
Útok je neospravedlnitelný v případě, že vojáci zaútočí na člověka s teroristickou minulostí, který se od ní zřetelně distancoval.
Cílené útoky ze vzduchu jsou účinné, tvrdí Izrael
Útoky armádních vzdušných sil na vytipované cíle z řad palestinských radikálů považuje Izrael za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak zabránit potenciálnímu teroristickému činu.
Celá operace začíná označením nebezpečných subjektů. Izraelští agenti a informátoři následně zjistí informace o tom, v jakých místech se bude cíl v daný čas pohybovat. Armáda následně použije letouny, vrtulníky či naváděná letadla bez lidské posádky, která odpálí na automobil domnělého radikála rakety.
Podobnou taktiku začaly používat i Spojené státy a jejich spojenci ve válce v Iráku a Afghánistánu
Za posledních šest let vojáci podobným způsobem zabili na palestinském území 210 vytipovaných Palestinců a 129 náhodných kolemjdoucích.
