Izrael chce omezit použití tlampačů pro svolávání muslimů k modlitbě. Kvůli rušení nočního klidu

Marek Hudema Marek Hudema
Aktualizováno 27. 11. 2016 14:20
Poslanci ze stran Židovský dům a Izrael, náš domov, kteří zákon navrhli, tvrdí, že není zaměřen proti žádnému konkrétnímu náboženství. Podle deníku The New York Times se v něm ale píše, že "stovky a tisíce občanů trpí denně hlasitými a přehnanými zvuky způsobenými voláním muezzinů z mešit". O tzv. "zákonu o muezzinech" – tedy služebnících mešit, kteří svolávají muslimy k modlitbám – bude brzy hlasovat i parlament.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Jeruzalém – Zajistit obyvatelům země nerušené spaní se rozhodlo několik izraelských zákonodárců a podpořila je v tom i tamní vláda. Navrhují zákon, který by zakázal využívání reproduktorů na náboženských stavbách.

Tisk okamžitě tuto normu překřtil na "zákon o muezzinech". Právě muezzini totiž prostřednictvím tlampačů na minaretech mešit svolávají pětkrát denně muslimy k modlitbě. A často dost hlasitě.

Proti návrhu zákona tak protestovali především vyznavači islámu. Arabové, většinou muslimského vyznání, tvoří zhruba 20 procent obyvatelstva Izraele.

Navrhovanou normu odsoudili i představitelé palestinské samosprávy či sousední Jordánsko nebo Turecko. Stěžují si, že návrh zákona je namířen proti muslimům a arabští poslanci v izraelském parlamentu upozorňují na to, že může poškodit už tak napjaté vztahy mezi izraelskými Židy a izraelskými Araby.

Zákon není zaměřen proti žádnému konkrétnímu náboženství, jde jen o to zajistit lidem v okolí náboženských staveb klidný spánek, tvrdí poslanci ze stran Židovský dům a Izrael, náš domov, kteří tento zákon navrhli. Má se totiž vztahovat na všechna náboženství a nemá podle svých autorů nikoho diskriminovat.

V textu doprovázející návrh zákona se podle deníku The New York Times ale píše, že "stovky a tisíce občanů trpí denně hlasitými a přehnanými zvuky způsobenými voláním muezzinů z mešit".

Odpovědnost za občany

Židovský dům se dá označit za stranu moderních ortodoxních, ale nikoliv ultraortodoxních Židů a je stejně jako pravicová strana Izrael, náš domov součástí nynější vládní koalice. Obě strany vystupují dosti tvrdě proti palestinským územním požadavkům.

"Izrael má závazek zajistit svobodu všem náboženským vyznáním, ale má také odpovědnost za ochranu svých občanů před hlukem," citoval list The Independent vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který návrh zákona podpořil s tím, že "svoboda náboženství by neměla poškozovat kvalitu života".

Netanjahu také zmínil stížnosti na muezziny a to, že tlampače na náboženských stavbách jsou občas používány k šíření nenávisti a nacionalistické propagandy. Zřejmě měl na mysli jejich občasné využití k přenášení pátečních kázání, které někteří muslimští imámové zneužívají právě k propagandě.

Vůči návrhu zákona ale začali protestovat poslanci koalice ultraortodoxních židovských stran vystupující pod názvem Sjednocený judaismus tóry, která je také ve vládní koalici, a proti se postavil i její ministr zdravotnictví Jakov Litzman.

Obávali se totiž, že zákon může zakázat také zvuk sirén, které oznamují v pátek začátek šabatu, tedy doby, kdy ortodoxní Židé nesmějí pracovat. Svůj protest ale stáhl poté, co se dohodl s koaličními partnery na tom, že zákon se bude vztahovat jen na dobu od jedenácti hodin večer do sedmi hodin ráno.

Šabat totiž začíná v pátek dříve než v jedenáct hodin večer, takže šabatové sirény mohou bez problémů fungovat dále. Ovšem bude se vztahovat na ranní muslimské svolávání k modlitbě. Zákon, o kterém má hlasovat parlament v nejbližší době, tak zřejmě bude schválen.

Podle výzkumného a informačního centra izraelského parlamentu mají podobné zákony či nařízení omezující hlasitost volání muezzinů či výšku nebo dokonce stavbu minaretů v jiných zemích, například v Evropě, uvádí izraelský list The Jerusalem Post.

Většinou jde ale o omezení hlasitosti svolávání k muslimské modlitbě, což je praktikováno dokonce i v egyptské Káhiře nebo v některých městech v Saúdské Arábii, případně o všeobecné pravidla omezující hlasité zvuky v noci. Podobné nařízení o nočním klidu, zakazující jeho rušení mezi jedenáctou večerní a sedmou ranní, je platné i v Izraeli. Úřady ovšem většinou nevynucují jeho dodržování.

Pokud jde o všeobecný zákaz, ten se vztahuje od roku 2009 například ve Švýcarsku na stavbu nových minaretů a jeho zastánci argumentovali také hlukem, který vydávají muezzini při svém svolávání věřících k modlitbě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Studená fronta přinesla do Česka intenzivní sněžení, objevily se i zimní bouřky

Českem přechází studená fronta, kterou dopoledne provázelo místy intenzivní sněžení a prudký vítr. Ojediněle se objevily i zimní bouřky, informovali dnes na facebooku pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu. Už dříve varovali, že sněžení v kombinaci se silným větrem může hlavně v místech nad 500 metrů nad mořem vytvářet nebezpečné sněhové jazyky, na horách závěje, a to až do pátečního večera.

"V souladu s předpovědí přechází naše území podružná studená fronta v podobě výrazného pásu intenzivního sněžení, kdy se na této linii ojediněle vyskytují zimní bouřky," uvedli meteorologové a přidali několik fotografií z webových kamer. Další snímky zachycující dopolední sněhovou vánici lidé sdíleli na sociálních sítích.

Bouřky v zimě jsou spíše vzácné a obvykle méně plošné než ty letní, každou zimu jich bývá několik. "Nečekejte ale klasické letní blýskavice - zimní bouřky jsou o mnoho decentnější," upozornili meteorologové.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

V Česku ubylo lidí v příjmové chudobě, předloni jich bylo meziročně asi o 100 tisíc méně

Domácnosti si předloni v prvním roce epidemie příjmově polepšily, a to hlavně díky penězům od státu. V roce 2020 nejrychleji rostl příjem seniorům, zjistil Český statistický úřad (ČSÚ). Lidí v příjmové chudobě předloni ubylo. Bylo jich asi 900 tisíc, meziročně tedy o 100 tisíc méně. Míra příjmové chudoby klesla z 9,5 na 8,6 procenta, uvedl ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Z osobností světové politiky důvěřují Češi nejvíce slovenské prezidentce Čaputové, naopak nejvyšší nedůvěru má ruský prezident Putin, uvedl výzkum

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Česká filharmonie kvůli nakaženým hráčům ruší koncerty s Shekuem Kannehem-Masonem

Kvůli koronaviru ruší Česká filharmonie tři koncerty plánované na 20. až 22. ledna v pražském Rudolfinu. Britský violoncellista Sheku Kanneh-Mason měl pod taktovkou Jakuba Hrůši zahrát Koncert pro violoncello a orchestr e moll Edwarda Elgara. Peníze za vstupné orchestr vrátí v plné výši. "Držitelé vstupenek budou kontaktováni zákaznickým servisem, popřípadě se na něj mohou sami obrátit," říká mluvčí orchestru Luděk Březina.

Na začátku týdne se u filharmonika, který se připravoval na pondělní koncert Komorního orchestru České filharmonie, objevilo potvrzení nemoci covid-19. To si vynutilo změnu programu. Ve středu přibyl další případ a orchestr se z preventivních důvodů rozhodl vystoupení zrušit. Ve středu přibylo v Česku 25 989 nově potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2500 méně než v úterý, kdy byl nárůst rekordní za celou dobu epidemie.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Inflace v eurozóně stoupla na rekordních pět procent

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta. Ve čtvrtek to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. V Česku vzrostly ceny ještě více, inflace činila 5,4 procenta. Nejvíce k růstu cen opět přispěly energie, dražší ale byly například i služby.

O rok dříve, tedy v prosinci 2020, byla eurozóna ještě v deflaci minus 0,3 procenta. Míra inflace v Evropské unii před rokem činila 0,3 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy