Tel Aviv - Izraelská vláda zastavila spolupráci s orgány Evropské unie, které se podílejí na zprostředkování mírových rozhovorů s Palestinci. Důvodem je spor kolem označování zboží z židovských osad na okupovaném území.
Premiér Benjamin Netanjahu nařídil přerušit diplomatické kontakty s unií týkající se mírového procesu.
Evropská komise schválila pokyny k jasnému označování zboží pocházejícího ze židovských osad 11. listopadu. Brusel tvrdí, že zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, nemůže být v EU prodáváno jako zboží vyrobené v Izraeli.
Tel Aviv pokládá opatření za diskriminační a politicky motivované. Už krátce po oznámení z Bruselu izraelské ministerstvo zahraničí oznámilo, že vláda na protest přeruší několik probíhajících jednání s Evropskou unií.
Netanjahu, který kromě premiérské funkce vykonává i úřad ministra zahraničí, nařídil izraelským diplomatům, aby "přehodnotili zapojení orgánů EU do veškerých činností spojených s diplomatickým procesem s Palestinci".
Dokud nebude toto přehodnocení dokončeno, "premiér nařídil pozastavení diplomatických kontaktů s EU a jejími zástupci v této záležitosti," uvádí se v prohlášení ministerstva zahraničí.
EU začala o zavedení jasného značení zboží z osad usilovat už v době, kdy její diplomacii vedla Catherine Ashtonová. V roce 2013 byla ale kampaň zastavena na žádost amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se tehdy snažil obnovit mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci. Rozhovory ale stále stagnují a nástupkyně Ashtonové Federica Mogheriniová otázku označování zboží znovu otevřela.
Letos v dubnu Mogheriniovou požádalo o zavedení značek 16 unijních zemí, Česká republika ani Slovensko mezi nimi nebyly. Británie, Belgie a Dánsko už zboží z osad prodávají s etiketou, na níž je to jasně vyznačeno.
Jde hlavně o ovoce a zeleninu vypěstovanou v osadách v údolí Jordánu. Od 11. listopadu musí být zboží takto prodáváno ve všech zemích unie. Pokud výrobek neoznačí samotní Izraelci, pak může etikety dodat země, kde se bude výrobek prodávat.
Evropská unie neuznává přítomnost Izraelců na Západním břehu, na Golanských výšinách ani ve východním Jeruzalémě jako legální. Izrael tato území obsadil za války v roce 1967 a jejich další osud měl být součástí rozhovorů s Palestinci a Syřany. Obojí ale zkrachovalo.
Pouze s Palestinci Izrael v 90. letech vyjednal dohodu o částečné autonomii, takže část území Západního břehu Jordánu je pod kontrolou palestinské samosprávy. Izrael však na části tohoto území stále rozšiřuje osady, ve kterých žije přes 300 tisíc Židů.
