Izrael bude bez soudu posílat do vězení i židovské radikály

Petr Jemelka Petr Jemelka
3. 8. 2015 20:26
Vláda premiéra Benjamina Netanjahua nařídila tajné službě Šabak, policii i armádě, aby na krajně pravicové židovské obyvatelstvo uplatňovaly stejný metr jako na Palestince.
Jedna z obětí útoku na Gay Pride v Jeruzalémě.
Jedna z obětí útoku na Gay Pride v Jeruzalémě. | Foto: Reuters

Jeruzalém - Izrael bude k ultraortodoxním židovským extremistům přistupovat stejně jako k palestinskými radikálům.

To znamená například to, že je bude moci nově v odůvodněných případech posílat do vězení bez řádného soudu.

V reakci na dva útoky z minulého týdne, při nichž přišel o život palestinský kojenec a šestnáctiletá židovská dívka, to oznámila vláda premiéra Benjamina Netanjahua.

K prvnímu útoku došlo během čtvrtečního pochodu za práva homosexuálů - takzvané Gay Pride - v Jeruzalémě. Ultraortodoxní muž, který obdobný čin spáchal již v roce 2005 a odseděl si za něj 10 let, tam zranil šest lidí.

Jedna z obětí, šestnáctiletá Šira Bankiová, i přes veškerou péči lékařů v neděli podlehla těžkým bodným zraněním zad.

Ke druhému útoku došlo v noci na pátek v obci Kfar Duma, poblíž města Nábulus. V plamenech obytného domu po nočním žhářském útoku uhořel osmnáctiměsíční hoch. Rodiče spolu s dalším čtyřletým chlapcem utrpěli popáleniny na 70 až 90 procentech těla.

Z útoku jsou podezřelí židovští extremisté, protože se na zdech domu objevila značka, kterou při útocích používají.

O víkendu proto v Izraeli vyšly do ulic tisíce lidí, aby vyjádřily svou podporu obětem útoků a protestovaly proti zločinům z nenávisti, homofobii a donutily vládu jednat. A kabinet už skutečně reagoval.

Za mříže bez důkazů

Izraelský ministr obrany Moše Ja'alon v neděli oznámil, že nařídil tajné službě Šabak, policii i armádě, aby na krajně pravicové židovské obyvatelstvo uvalily takzvanou "administrativní vazbu" a zabránily tak dalším útokům na palestinské obyvatelstvo. Jinými slovy - aby na Židy i Palestince uplatňovaly stejný metr.

Právní pojem administrativní vazba, který zná mimo jiné i americká justice, je legální institut umožňující zadržovat podezřelé po libovolně dlouhou dobu, a to i v případě, že proti němu není předloženo dost důkazů, a není tedy možné vznést standardní obvinění.

Podle nevládní lidskoprávní organizace Be-celem, na jejíž statistiky se odkazuje britský deník The Guardian, je v současné době v izraelských vězeních za popisovaných podmínek zadržováno přes 5442 lidí.

"Stejně jako ve všech ostatních případech by musela být detence provedena s vědomím soudu," ujistil v rozhovoru pro agenturu Reuters Ja'alonův mluvčí.

Netanjahuova vláda chce změnou přístupu státního aparátu zklidnit napětí v izraelské společnosti. "Nemáme jinou možnost než začít s podezřelými ze zločinů z nenávisti začít zacházet jako s palestinskými teroristy," potvrdil v neděli Izraelskému rádiu nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek.

O tom, že Izraelská vláda mění svůj postoj k agresivnímu ultraortodoxnímu židovskému obyvatelstvu, svědčí mimo jiné i to, že premiér Netanjahu po pátečním žhářském útoku hovořil o "aktu terorismu" a "nulové toleranci". Tuto rétoriku přitom dosud používal výhradně v souvislosti s Palestinci a islámským fundamentalismem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy