reklama
 
 

Italská koalice chce za premiéra profesora práv Conteho. Zkušenosti s politikou mu chybí

Aktualizováno 21. 5. 2018 21:10
Conteho navrhlo podle deníku La Repubblica protestní Hnutí pěti hvězd. Nyní ho musí potvrdit prezident.

Řím - Italským premiérem by se mohl stát 53letý Giuseppe Conte, relativně neznámý profesor správního práva bez zkušeností s politikou. Společného kandidáta potvrdili podle tiskových agentur po pondělním setkání s prezidentem Sergiem Mattarellou šéfové protestního Hnutí pěti hvězd (M5S) a protiimigrační a euroskeptické Ligy.

Conteho případný nástup do funkce a tím vlastně i kontroverzní koaliční smlouva, která vyvolala obavy evropských partnerů a institucí, jsou podmíněny souhlasem hlavy státu. Mattarella si k dalším konzultacím na úterý pozval předsedy obou komor parlamentu.

Zatím není jasné, zda Mattarella nominaci schválí, některé italské deníky spekulují, že si v čele vládě přeje významnější osobnost. Zdroj blízký hlavě státu uvedl, že Mattarella potřebuje čas, aby si promyslel, zda nominaci politického nováčka potvrdí. Prezident si k dalším konzultacím na úterý pozval předsedu Poslanecké sněmovny Roberta Fica a předsedkyni senátu Elisabettu Casellatiovou.

K rýsující se vládní koalici přesto v pondělí Lize, svému evropskému spojenci, popřála šéfka francouzské nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová. S Matteem Salvinim, který Ligu vede, se má v Itálii tento týden setkat Steve Bannon, bývalý hlavní strategický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala agentura Bloomberg.

O 31letém šéfovi M5S Luigim di Maiovi média píší jako o budoucím ministru práce a sociálního zabezpečení, 45letý Salvini patrně povede vnitro. Conteho navrhlo podle deníku La Repubblica M5S.

Znepokojení evropských partnerů a institucí vyvolal po zveřejnění koaličního programu zejména odklon od úsporných opatření EU. Příčí se jim podle agentury Reuters klíčové body programů obou stran: Liga chce zavést přímou daň, M5S si přeje prosadit základní nepodmíněný příjem 780 eur (bezmála 20.000 Kč). Podle odhadů by italská státní pokladna po zavedení těchto dvou změn a zrušení penzijní reformy přišla o 112 miliard eur (2,86 bilionu korun).

Komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau zase upozorňuje na zřízení paralelního vládního orgánu, jehož rolí by bylo rozhodovat spory koaličních stran. Italská ústava na nic takového nepamatuje, a tak by role výboru byla neformální. Podle listu Huffington Post Italia by jeho ustavení vedlo ke konfliktům mezi jednotlivými státními institucemi, a možná dokonce i k ústavní krizi. Münchau v této souvislosti připomíná podkopávání italské ústavy fašisty ve 30. letech minulého století.

Koaliční smlouva volá také po deportacích migrantů bez dokumentů, kterých je v Itálii zhruba půl milionu. Protiimigrační Liga do společného programu patrně prosadila i zbudování více vězení a zvýšení počtu vězeňské stráže či policistů.

Tiskové agentury a média dále připomínají, že Liga a M5S jsou proti sankcím uvaleným na Rusko, které považují jednak za obchodního partnera a také za strategického spojence při řešení krizí v Libyi, Sýrii a Jemenu.

Obavy z koaliční smlouvy M5S a Ligy, zejména z navrhované finanční a sociální politiky, vyjádřilo mimo jiné několik vysokých představitelů Evropské komise či francouzský ministr financí Bruno Le Maire; jejich skepsi potvrdily i ratingové agentury Fitch Ratings i DBRS. Ewald Nowotny, člen Rady guvernérů Evropské centrální banky, dnes uvedl, že doufá, že kroky nové italské vlády budou moudřejší než to, co se dočetl v novinách.

Manfred Weber, předseda největší politické skupiny v Evropském parlamentu, Evropské lidové strany (EPP), v níž jsou i Juncker a Merkelová, dnes uvedl, že Liga a M5S "si hrají s ohněm", protože Itálie je velmi zadlužená a "iracionální či populistické kroky by mohly způsobit novou krizi eurozóny".

autor: ČTK | 21. 5. 2018 19:54

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama