


Kancelář italské premiérky Giorgie Meloniové ve čtvrtek ochromila jednodenní stávka zaměstnanců. Ti jsou rozhořčeni novým nařízením, které jim snižuje maximální počet dnů vyhrazených pro práci z domova. Stávkující si stěžují na obtížné podmínky ve vládních budovách, kde je podle nich trápí například přeplněnost, špatná údržba a výskyt škůdců – včetně krys a invazního druhu sršní.

V kancelářích italské premiérky pracuje přibližně 3500 administrativních pracovníků, kteří jsou rozmístěni v asi 20 budovách po celém Římě, včetně historických paláců ze 16. století. Nové nařízení jim nyní stanoví strop pro práci na dálku na maximálně 52 dní ročně, tedy polovinu dosavadního limitu. Mimo pracoviště tak zaměstnanci mohou být pouze jeden den v týdnu namísto dosavadních dvou.
Úřad uvedl, že zaměstnanci musí být v kanceláři častěji kvůli „složitosti úkolů“, které vykonávají. Vláda Itálie totiž „vyžaduje řídicí model schopný vyvážit potřebu flexibility a pohody zaměstnanců s nutností zajistit včasné reakce na institucionální priority“, uvádí nařízení, které měl k dispozici britský list The Financial Times.
Podle odborového svazu USB, který stávku organizuje, ale situace není černobílá. Nařízení podle nich například „nezohledňuje obtíže spojené s každodenním dojížděním do práce“. Faktem je, že podle studie stráví průměrný řidič v Římě každoročně 71 hodin v dopravních zácpách, což je nejhorší výsledek ze všech italských měst.
Odboráři zároveň varují, že požadavek na docházku čtyři dny v týdnu v pevně stanovených hodinách povede ke zhoršení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zasáhne i jejich finance, protože budou muset více utrácet za dojíždění. To ovšem nejsou jediné důvody pro preferenci práce na dálku.
„Kanceláře jsou přeplněné, jsou zde problémy s klimatizací, špatná kvalita vzduchu, zatékání, trvalý hluk v otevřených kancelářských prostorách, nedostatečné osvětlení a nekvalitní úklidové služby,“ stojí dále v prohlášení svazu.
Podle odborářů se navíc v dubnu v jedné z kanceláří zřítila část stropu. Tvrdí také, že v některých kancelářích se vyskytují asijští sršni a že krysy byly spatřeny nejen v kancelářích, ale také v jídelnách a školkách určených pro děti státních zaměstnanců.
Největší italský odborový svaz CGIL se vyjádřil též a označil nařízení premiérského sekretariátu za „nepochopitelné zpřísnění, které maří pozitivní výsledky dosažené po letech práce na dálku“. Odmítl také tvrzení, že by práce z domova snižovala efektivitu či produktivitu, píše Financial Times.
Úřady v reakci na kritiku ze strany odborářů uvedly, že posílily opatření proti škůdcům a zlepšily odvoz odpadu. Zaměřují se také na boj proti zmíněným asijským sršňům, invaznímu druhu pocházejícímu z jihovýchodní Asie.
Zaměstnanci s malými dětmi, těhotné ženy a osoby se zdravotním postižením budou mít i nadále větší flexibilitu a dopady nových pravidel budou „průběžně sledovány a podle potřeby upravovány“.
Itálie začala experimentovat s flexibilní a vzdálenou prací ve státní správě i soukromých firmách už v roce 2017. Zpočátku byly úřady k zavádění těchto opatření povzbuzovány.
Během pandemie covidu-19 v roce 2020 se však práce z domova rozšířila mnohem výrazněji, protože velká část zaměstnanců byla nucena pracovat na dálku. Dnes řada italských ministerstev a státních institucí umožňuje zaměstnancům značnou volnost při práci z domova, přičemž rozsah se pohybuje mezi osmi a 12 dny v měsíci.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.