


Kancelář italské premiérky Giorgie Meloniové ve čtvrtek ochromila jednodenní stávka zaměstnanců. Ti jsou rozhořčeni novým nařízením, které jim snižuje maximální počet dnů vyhrazených pro práci z domova. Stávkující si stěžují na obtížné podmínky ve vládních budovách, kde je podle nich trápí například přeplněnost, špatná údržba a výskyt škůdců – včetně krys a invazního druhu sršní.

V kancelářích italské premiérky pracuje přibližně 3500 administrativních pracovníků, kteří jsou rozmístěni v asi 20 budovách po celém Římě, včetně historických paláců ze 16. století. Nové nařízení jim nyní stanoví strop pro práci na dálku na maximálně 52 dní ročně, tedy polovinu dosavadního limitu. Mimo pracoviště tak zaměstnanci mohou být pouze jeden den v týdnu namísto dosavadních dvou.
Úřad uvedl, že zaměstnanci musí být v kanceláři častěji kvůli „složitosti úkolů“, které vykonávají. Vláda Itálie totiž „vyžaduje řídicí model schopný vyvážit potřebu flexibility a pohody zaměstnanců s nutností zajistit včasné reakce na institucionální priority“, uvádí nařízení, které měl k dispozici britský list The Financial Times.
Podle odborového svazu USB, který stávku organizuje, ale situace není černobílá. Nařízení podle nich například „nezohledňuje obtíže spojené s každodenním dojížděním do práce“. Faktem je, že podle studie stráví průměrný řidič v Římě každoročně 71 hodin v dopravních zácpách, což je nejhorší výsledek ze všech italských měst.
Odboráři zároveň varují, že požadavek na docházku čtyři dny v týdnu v pevně stanovených hodinách povede ke zhoršení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zasáhne i jejich finance, protože budou muset více utrácet za dojíždění. To ovšem nejsou jediné důvody pro preferenci práce na dálku.
„Kanceláře jsou přeplněné, jsou zde problémy s klimatizací, špatná kvalita vzduchu, zatékání, trvalý hluk v otevřených kancelářských prostorách, nedostatečné osvětlení a nekvalitní úklidové služby,“ stojí dále v prohlášení svazu.
Podle odborářů se navíc v dubnu v jedné z kanceláří zřítila část stropu. Tvrdí také, že v některých kancelářích se vyskytují asijští sršni a že krysy byly spatřeny nejen v kancelářích, ale také v jídelnách a školkách určených pro děti státních zaměstnanců.
Největší italský odborový svaz CGIL se vyjádřil též a označil nařízení premiérského sekretariátu za „nepochopitelné zpřísnění, které maří pozitivní výsledky dosažené po letech práce na dálku“. Odmítl také tvrzení, že by práce z domova snižovala efektivitu či produktivitu, píše Financial Times.
Úřady v reakci na kritiku ze strany odborářů uvedly, že posílily opatření proti škůdcům a zlepšily odvoz odpadu. Zaměřují se také na boj proti zmíněným asijským sršňům, invaznímu druhu pocházejícímu z jihovýchodní Asie.
Zaměstnanci s malými dětmi, těhotné ženy a osoby se zdravotním postižením budou mít i nadále větší flexibilitu a dopady nových pravidel budou „průběžně sledovány a podle potřeby upravovány“.
Itálie začala experimentovat s flexibilní a vzdálenou prací ve státní správě i soukromých firmách už v roce 2017. Zpočátku byly úřady k zavádění těchto opatření povzbuzovány.
Během pandemie covidu-19 v roce 2020 se však práce z domova rozšířila mnohem výrazněji, protože velká část zaměstnanců byla nucena pracovat na dálku. Dnes řada italských ministerstev a státních institucí umožňuje zaměstnancům značnou volnost při práci z domova, přičemž rozsah se pohybuje mezi osmi a 12 dny v měsíci.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.