Kuciak byl opatrný a zprávy šifroval. Italové nás varovali, říká novinářka, která s ním pracovala

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
7. 3. 2018 7:26
Den poté, co slovenská policie objevila těla zavražděného investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně, dostala Pavla Holcová policejní ochranu. Zakladatelka Českého centra pro investigativní žurnalistku s Kuciakem dlouhé měsíce pracovala na kauze odkrývající působení italské mafie na Slovensku. "Rozhodně to nebyl mladý, horlivý a neopatrný novinář," popisuje ho v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz
Zavražděný slovenský investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka Martina Kušnírová.
Zavražděný slovenský investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka Martina Kušnírová. | Foto: Facebook

Jak dlouho jste se s Jánem Kuciakem znala?

Znali jsme se asi pět let. Poprvé jsem s ním spolupracovala na kauze, která se vůbec netýkala České republiky. To ještě studoval.

Jaký byl?

Novinářka Pavla Holcová.
Novinářka Pavla Holcová. | Foto: DVTV

Ján byl na jednu stranu relativně plachý a zároveň taková beránčí povaha. Nedokážu si třeba představit, že by na někoho zvýšil hlas. Ale na druhou stranu měl velmi jemný smysl pro humor. Když jsme spolu řešili nějakou kauzu a dostali jsme se do bodu, který byl strašně frustrující, nebo jsme nevěděli, co s tím, on vždycky dokázal to napětí nebo vyčerpání shodit nějakým vtípkem. Takže se s ním pracovalo opravdu dobře. Navíc byl velmi spolehlivý. Když jsme se domluvili na určitém datu, vždycky ho dodržel.

Jaký byl jako novinář, vzhledem k jeho mládí a talentu, o kterém mluví jeho kolegové? Byl opatrný?

Opatrný určitě byl. Veškerá naše komunikace - tím, že jsme každý byl v jiném státu - probíhala on-line, i když jsme se jednou začas třeba viděli osobně. Ale on normálně používal PGP kryptování všech e-mailů, na mobilu jsme si psali nebo volali pouze přes Signal, přes normální telefon jsme vůbec neprobírali nic citlivého. Vždy se řídil podle zásad bezpečnosti. Rozhodně to nebyl ten typ člověka, který by si v pátek šel dát čtyři piva a pak vyprávěl o tom, co dělá. Naopak chápal, že to, co dělá, ho může relativně ohrožovat.

Mluvil s vámi někdy o nějakém nebezpečí, které by si uvědomoval?

Ne, to já jsem mluvila s ním o nějakých rizikách. V momentě, kdy jsme pracovali na jeho posledním článku, měli jsme v týmu ještě kolegy z Itálie a ti nám před pár měsíci psali, že dostali varování od italské policie, že toto jsou nebezpeční lidé (lidé okolo italské mafie, pozn. red.) a máme si dávat velký pozor.

Protože jsme zatím jen skládali veřejně dostupné dokumenty vedle sebe a  analyzovali je, měli jsme za to, že do nebezpečné fáze jsme se ještě nedostali. Chvíle, kdy jsme chtěli ještě nějakým způsobem zvýšit bezpečnost, měla být ta fáze, kdy začneme oslovovat konkrétní lidi, aby se nám vyjádřili k tomu, co píšeme.

Vy osobně si tedy myslíte, že za vraždou skutečně stojí italská mafie?

Já nechci o ničem spekulovat. Je kolem toho stále spousta otázek. ‘Ndrangheta běžně nezabíjí novináře - v Itálii, ani někde jinde. Ale opravdu nevím. Jediné, o čem jsem přesvědčená, je, že vražda neměla souvislost s jeho osobním životem, protože on absolutně nebyl konfliktní člověk. 

V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil slovenský publicista Radovan Bránik o justiční mafii, na jejímž rozkrytí Ján Kuciak údajně také pracoval. Podle něj byl neopatrný a právě tato kauza může souviset s jeho vraždou. Co si o této teorii myslíte?

To je podle mě velmi nepravděpodobné. Je to stará kauza. Ján takhle navíc vůbec nepracoval. On si velmi uvědomoval, že to, na čem dělá, musí sdílet - že je to forma ochrany. Nebyl to žádný mladý, horlivý a neopatrný novinář. On se hrozně rád hrabal v dokumentech a nerad mluvil s lidmi. Vždycky se snažil k tématu nastudovat co nejvíce věcí. V tom byl dobrý.

Na kauze italské mafie na východě Slovenska jste pracovali několik dlouhých měsíců. Zároveň Kuciakův domovský server Aktuality.sk vydal v úterý zprávu, podle které Slovensko mělo informace o působení mafie na jeho území už v roce 2013. Proč by se situace takhle vyhrotila právě teď?

My jsme netušili, že Ján začal posílat na úřady žádosti o svobodný přístup k informacím. Ve formuláři se musí vyplňovat adresa trvalého bydliště. A oni velmi pravděpodobně ty lidi upozornili, že se na ně někdo ptá. To je jedna z těch teorií, jak to mohlo být. Začal se ptát na velmi citlivé otázky.

Já chápu, že lidé mají právo vědět, že se na ně někdo ptá. Dokážu si představit tisíc situací, ve kterých by mě naštvalo, že si mě někdo proklepává a já o tom nevím a neznám důvod. Ráda bych to věděla. Na druhou stranu tohle je pro novináře strašně nebezpečné.

S novinářem Jánem Kuciakem se přišlo rozloučit několik stovek lidí. Pohřeb se konal v sobotu 3. března v  obci Štiavnik:

Lidé se rozloučili se zavražděným Kuciakem | Video: TV Markíza/TVnoviny.sk

Nižší hodnota života

Krátce po vraždě média spekulovala o několik měsíců starém incidentu, kdy Jánovi vyhrožoval podnikatel Marián Kočner, o kterém také psal. Jak na takové výhrůžky reagoval?

My jsme o tom spolu mluvili, ale Ján z toho velmi brzy začal mít spíš legraci. Marián Kočner je neskutečně barvitá postava a Jána mnohem víc zajímalo to, že policie nepodnikla vůbec žádné kroky, než že by se Kočnera obával.

Jsou takové výhrůžky investigativním novinářům běžné?

Relativně ano. Nechci říkat, že to máme podceňovat a že se s tím setkáváme běžně, ale stává se to. Je to samozřejmě nepříjemné, ale člověk na jisté úrovni už otupí. Výhrůžky, které jsem dostala já, ale nikdy nebyly takhle seriózní.

Vražda novináře je ve slovenském, potažmo českém prostředí bezprecedentní. Znamená to, že se ukázalo, že tady novinářům skutečně hrozí nějaké nebezpečí? Proměnila se zdejší atmosféra a tím i novinářská práce?

Já si myslím, že je to obecně spojené s tím, že v novináře je tady historicky nejnižší důvěra. Politici o nich říkají, že jsou prostitutky, že píší na zakázku. Profese se hrozně znevažuje. Myslím, že vznikl dojem, že když se zabije novinář, vlastně to nebude taková škoda. Život novináře jako by měl najednou nižší cenu.

Nechci říkat, že tahle vražda s tím přímo souvisí, ale myslím si, že společnost díky politikům byla nastavená tak, že to vlastně není takový problém - zabít novináře. Ale ukazuje se, že to není pravda. Reakce na tuhle vraždu byla a je enormní. Politici by si měli uvědomit, že posláním novinářů není uštvat politika, ale poskytovat širší veřejnosti dostatek informací.

Myslíte, že tahle událost nějak společnost a politiky rozhýbe, že se v tomhle směru něco změní?

Doufám. Nevím, jestli a jak to rozhýbe českou společnost, ale tu slovenskou už to rozhýbalo. Ale nějaký skeptik ve mně říká, že se zase tolik nezmění. Ta podpora by teď měla vzejít ne od politiků, ale od lidí, kteří snad vyjádří nějaké znepokojení, kdyby například prezident Zeman znovu pózoval s byť maketou zbraně na novináře. Nemám teď na mysli masové protesty, ale ráda bych viděla, kdyby se alespoň změnily komentáře na sociálních sítích.

Frustrace na Slovensku

Slovenští novináři si dlouhodobě stěžují na spolupráci s policií, která často nedořeší případy, na kterých pracují. I nyní některá média zpochybňují vyšetřování vraždy Jána Kuciaka. Máte vy osobně důvěru ve vyšetřování?

Já jsem slovenské policii podávala vysvětlení a to ve mně zanechala velmi rozpačitý dojem, protože se mě z velké části ptali na informace, které si mohli najít zhruba do deseti minut on-line. A neptali se mě na nic, co by souviselo s touto kauzou nebo co by souviselo s naší prací. Neptali se mě ani na to, co jsme si spolu psali těsně předtím, než ho zavraždili.

Takže já vůbec nevím, co si o tomhle postupu myslet. Možná to má nějaký velmi silný důvod, který nedokážu odhalit. Nejsem policista - nevím, jak se vede vyšetřování, ale tohle ve mně zanechalo více otázek než odpovědí.

Co říkáte na milion eur, které nabízí slovenský premiér Robert Fico za informace vedoucí k dopadení vrahů, a na další reakce slovenských politiků?

To je směšné. Mezi slovenskými kolegy panuje velká míra frustrace a naštvání. Postup vlády a fakt, že Robert Fico řekl, že za tím stojí Soros, i postup ministra vnitra vyvolávají velkou frustraci. Oni se ptají, co by se ještě muselo stát, aby to s těmito lidmi pohnulo.

Čekalo se, že z toho vyvodí nějakou osobní zodpovědnost. Tito lidé ale teď hrají vabank. Bojí se, že sami budou vyšetřováni, proto přicházejí každý den s novými tiskovkami a novými teoriemi. Čím více konspiračních teorií, tím lépe pro ně.

Video: Vražda Kuciaka? O život se nikdy nebál, psal o vlivných. Fico to nemůže ustát, říká Bardy

Zda za jeho smrtí stojí italská mafie, je těžké říct, Fico i Kiska mají problém udržet zemi pod kontrolou, nezvládnou vyvést zemi z krize, říká Bárdy. | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Právě se děje

před 14 minutami

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Rakety vypálené z Gazy na Izrael zabily dvě ženy

Rakety odpálené z palestinského Pásma Gazy v jihoizraelském Aškelonu zabily dvě ženy, píše agentura Reuters s odvoláním na záchranné služby. Patrně jde o první izraelské oběti přeshraničního násilí, které začalo v pondělí.

Premiér Benjamin Netanjahu v reakci prohlásil, že Izrael nyní nálety na Pásmo Gazy znásobí. "Po zhodnocení situace se rozhodlo, že zesílíme jak četnost, tak sílu útoků," prohlásil.

Podle webu The Times of Israel raketa zasáhla v Aškelonu rodinný dům. Jednou z obětí je podle izraelských médií 80letá žena.

Izraelské nálety v Gaze si od pondělního večera podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 26 Palestinců včetně devíti dětí a ženy. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví je zraněno přes 120 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy