Itálie zvažuje nevpouštění lodí s migranty. Merkelová slíbila pomoc, Macron ostře nesouhlasí

ČTK ČTK
29. 6. 2017 19:33
Italský premiér Paolo Gentiloni vyzval evropské země k naléhavé pomoci Itálii v migrační krizi. Od německé kancléřky Angely Merkelové i Evropské komise se dočkal příslibu pomoci. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proti požadavku Říma ostře vymezil. Francie podle něj podporuje Itálii při přijímání uprchlíků, kteří žádají o azyl kvůli strachu o svůj život. Osmdesát procent lidí, kteří připlouvají k italskému pobřeží z Afriky, však podle něj jsou ekonomičtí migranti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Berlín/Brusel - Italský premiér Paolo Gentiloni ve čtvrtek v Berlíně vyzval Evropskou unii k naléhavé pomoci jeho zemi při zvládání migrační krize. Řím v jeho požadavcích podpořila Evropská komise, pomoc přislíbila německá kancléřka Angela Merkelová. Francouzský prezident Emmanuel Macron ale na italské požadavky namítl, že mnoho příchozích jsou ekonomičtí migranti, proto nelze všechno směšovat dohromady.

Itálie ve středu dala najevo, že uvažuje o nevpouštění lodí dalších zemí a nevládních organizací s migranty na palubě do svých přístavů, pokud zbylé členské státy Evropské unie zemi nepomohou a nepřevezmou část žadatelů o azyl.

Řím: Všichni migranti nemůžou končit v Itálii

Italský velvyslanec při EU Maurizio Massari řekl unijnímu komisaři pro vnitro Dimitrisovi Avramopulosovi, že vláda v Římě považuje za nepřijatelné, aby všichni migranti zachránění na Středozemním moři končili pouze v Itálii. Do země už letos připluly desetitisíce migrantů ze severní Afriky, z toho přes 12 000 během předchozích dvou dnů.

"Jsme pod tlakem a žádáme od Evropanů konkrétní příspěvek," prohlásil dnes Gentiloni na tiskové konferenci na závěr přípravné schůzky G20 v Berlíně.

"Itálie se nikdy nevyvlékala ze svých závazků a nehodlá tak dělat, ale vyzýváme k diskusi o roli nevládních organizací, mise Frontex a zdrojů, které jsou k dispozici pro práci v Libyi a jiných afrických zemích," prohlásil italský premiér citovaný agenturou ANSA.

Gentiloni řekl, že ve čtvrtek svým kolegům z G20 vylíčil nouzovou situaci v jeho zemi. Schopnost Itálie přijímat další migranty je podle něj ohrožena. Nechce ale porušovat unijní pravidla ani opustit svůj humanitární postoj.

Další pomoc italské vládě přislíbila kancléřka Merkelová. "Každopádně budeme i z německé strany Itálii pomáhat se zvládáním těchto problémů," prohlásila Merkelová podle agentury DPA. "Musíme dospět k legálním řešením a to je velká výzva," poznamenala kancléřka.

Macron: Neházet všechny do jednoho pytle

Na stejné tiskové konferenci s italským premiérem Gentilonim ostře polemizoval francouzský prezident Macron. Ten upozornil, že u tématu migrace nelze všechno míchat dohromady. Na jedné straně jsou podle něj problémy s uprchlíky, kteří žádají o azyl kvůli strachu o svůj život. Při přijímání těchto lidí Francie podporuje Itálii a převezme svůj díl.

Pak je tu ale podle Macrona už několik desetiletí trvající problém s ekonomickými migranty a o ty jde v 80 procentech problematiky, kterou popsal Gentiloni.

"Musíme se kolektivně organizovat, ale nesmíme všechno směšovat dohromady," citovala šéfa Elysejského paláce DPA. Jinak se podle Macrona situace vymkne kontrole.

Francouzský prezident zdůraznil, že je třeba se vyvarovat toho, aby lidé žádali o azyl ve dvou různých zemí. EU musí podle něj urychleně vypracovat efektivnější řešení pro situaci v Itálii. Tato řešení musí umožnit lidské zacházení s žadateli o azyl.

Dohoda s jinými zeměmi? EK je skeptická

Evropská komise se ve čtvrtek postavila za požadavek Itálie, aby humanitární záchranné lodě s africkými migranty přijímaly i přístavy jiných zemí. "Podpoříme Itálii v diskusích o regionální spolupráci na vysazování (migrantů v přístavech)," řekla dnes na brífinku mluvčí Evropské komise a dodala, že ministři pro migraci se budou záležitostí zabývat příští týden v Tallinnu.

Komise rovněž naznačila ochotu dát Itálii více peněz na pomoc se sílícím přílivem migrantů, i když diplomaté v Bruselu jsou podle agentury Reuters skeptičtí ohledně urychlené dohody s ostatními státy o přijímání člunů nevládních organizací. V úvahu však údajně přicházejí přístavy v Barceloně a Marseille.

Itálie je nyní hlavní vstupní branou migrantů do Evropy. Po loňském uzavření takzvané balkánské stezky se většina migrantů snaží na starý kontinent opět dostat ze břehů severní Afriky přes Středozemní moře. Migranti se na nebezpečnou cestu vydávají často na nafukovacích člunech nebo vratkých loďkách. Před utonutím je zachraňují lodě italské i libyjské pobřežní stráže, mise EU, ale i řady nevládních organizací.

Od počátku roku do Itálie tímto způsobem dorazilo více než 73 000 migrantů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to asi o 14 procent více.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy