Itálie zvažuje nevpouštění lodí s migranty. Merkelová slíbila pomoc, Macron ostře nesouhlasí

ČTK ČTK
29. 6. 2017 19:33
Italský premiér Paolo Gentiloni vyzval evropské země k naléhavé pomoci Itálii v migrační krizi. Od německé kancléřky Angely Merkelové i Evropské komise se dočkal příslibu pomoci. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proti požadavku Říma ostře vymezil. Francie podle něj podporuje Itálii při přijímání uprchlíků, kteří žádají o azyl kvůli strachu o svůj život. Osmdesát procent lidí, kteří připlouvají k italskému pobřeží z Afriky, však podle něj jsou ekonomičtí migranti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Berlín/Brusel - Italský premiér Paolo Gentiloni ve čtvrtek v Berlíně vyzval Evropskou unii k naléhavé pomoci jeho zemi při zvládání migrační krize. Řím v jeho požadavcích podpořila Evropská komise, pomoc přislíbila německá kancléřka Angela Merkelová. Francouzský prezident Emmanuel Macron ale na italské požadavky namítl, že mnoho příchozích jsou ekonomičtí migranti, proto nelze všechno směšovat dohromady.

Itálie ve středu dala najevo, že uvažuje o nevpouštění lodí dalších zemí a nevládních organizací s migranty na palubě do svých přístavů, pokud zbylé členské státy Evropské unie zemi nepomohou a nepřevezmou část žadatelů o azyl.

Řím: Všichni migranti nemůžou končit v Itálii

Italský velvyslanec při EU Maurizio Massari řekl unijnímu komisaři pro vnitro Dimitrisovi Avramopulosovi, že vláda v Římě považuje za nepřijatelné, aby všichni migranti zachránění na Středozemním moři končili pouze v Itálii. Do země už letos připluly desetitisíce migrantů ze severní Afriky, z toho přes 12 000 během předchozích dvou dnů.

"Jsme pod tlakem a žádáme od Evropanů konkrétní příspěvek," prohlásil dnes Gentiloni na tiskové konferenci na závěr přípravné schůzky G20 v Berlíně.

"Itálie se nikdy nevyvlékala ze svých závazků a nehodlá tak dělat, ale vyzýváme k diskusi o roli nevládních organizací, mise Frontex a zdrojů, které jsou k dispozici pro práci v Libyi a jiných afrických zemích," prohlásil italský premiér citovaný agenturou ANSA.

Gentiloni řekl, že ve čtvrtek svým kolegům z G20 vylíčil nouzovou situaci v jeho zemi. Schopnost Itálie přijímat další migranty je podle něj ohrožena. Nechce ale porušovat unijní pravidla ani opustit svůj humanitární postoj.

Další pomoc italské vládě přislíbila kancléřka Merkelová. "Každopádně budeme i z německé strany Itálii pomáhat se zvládáním těchto problémů," prohlásila Merkelová podle agentury DPA. "Musíme dospět k legálním řešením a to je velká výzva," poznamenala kancléřka.

Macron: Neházet všechny do jednoho pytle

Na stejné tiskové konferenci s italským premiérem Gentilonim ostře polemizoval francouzský prezident Macron. Ten upozornil, že u tématu migrace nelze všechno míchat dohromady. Na jedné straně jsou podle něj problémy s uprchlíky, kteří žádají o azyl kvůli strachu o svůj život. Při přijímání těchto lidí Francie podporuje Itálii a převezme svůj díl.

Pak je tu ale podle Macrona už několik desetiletí trvající problém s ekonomickými migranty a o ty jde v 80 procentech problematiky, kterou popsal Gentiloni.

"Musíme se kolektivně organizovat, ale nesmíme všechno směšovat dohromady," citovala šéfa Elysejského paláce DPA. Jinak se podle Macrona situace vymkne kontrole.

Francouzský prezident zdůraznil, že je třeba se vyvarovat toho, aby lidé žádali o azyl ve dvou různých zemí. EU musí podle něj urychleně vypracovat efektivnější řešení pro situaci v Itálii. Tato řešení musí umožnit lidské zacházení s žadateli o azyl.

Dohoda s jinými zeměmi? EK je skeptická

Evropská komise se ve čtvrtek postavila za požadavek Itálie, aby humanitární záchranné lodě s africkými migranty přijímaly i přístavy jiných zemí. "Podpoříme Itálii v diskusích o regionální spolupráci na vysazování (migrantů v přístavech)," řekla dnes na brífinku mluvčí Evropské komise a dodala, že ministři pro migraci se budou záležitostí zabývat příští týden v Tallinnu.

Komise rovněž naznačila ochotu dát Itálii více peněz na pomoc se sílícím přílivem migrantů, i když diplomaté v Bruselu jsou podle agentury Reuters skeptičtí ohledně urychlené dohody s ostatními státy o přijímání člunů nevládních organizací. V úvahu však údajně přicházejí přístavy v Barceloně a Marseille.

Itálie je nyní hlavní vstupní branou migrantů do Evropy. Po loňském uzavření takzvané balkánské stezky se většina migrantů snaží na starý kontinent opět dostat ze břehů severní Afriky přes Středozemní moře. Migranti se na nebezpečnou cestu vydávají často na nafukovacích člunech nebo vratkých loďkách. Před utonutím je zachraňují lodě italské i libyjské pobřežní stráže, mise EU, ale i řady nevládních organizací.

Od počátku roku do Itálie tímto způsobem dorazilo více než 73 000 migrantů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to asi o 14 procent více.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Bill a Melinda Gatesovi jsou oficiálně rozvedení

Americký miliardář, filantrop a spoluzakladatel a dlouholetý šéf společnosti Microsoft Bill Gates a jeho manželka Melinda jsou oficiálně rozvedení. Dokument o konci jejich 27letého manželství v pondělí podepsal soudce v Seattlu. Jak si manželé, kteří stáli u zrodu nadace nesoucí jejich jména, rozdělili majetek, zveřejněno nebylo.

Není tak například jasné, kdo získá rodinné sídlo na břehu Washingtonova jezera na předměstí Seattlu, píše The New York Times na svých internetových stránkách. Všechny tři děti Gatesových jsou starší 18 let, takže se nyní už bývalí manželé nemuseli dohodnout na péči o ně. Žádný z nich nepožádal o změnu příjmení, ačkoliv Melinda Gatesová od oznámení rozchodu používá i svoje rodné příjmení Frenchová.

Magazín Forbes hodnotu majetku Frenchové Gatesové odhaduje na 3,2 miliardy dolarů (68,6 miliardy korun), může ale prý být ještě vyšší. Hodnota majetku Billa Gatese dosahuje 131 miliard dolarů.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

ČNB podle ekonomů ve čtvrtek opět zvýší úrokové sazby o 0,25 procentního bodu

Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta, shodují se analytici. Zároveň očekávají, že rada bude sazby zvyšovat i na svých dalších zasedáních ve zbytku roku tak, že základní úroková sazba by mohla vzrůst na konci roku na jedna až 1,25 procenta.

Důvodem zvýšení sazeb jsou především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Na druhou stranu růst sazeb může na podzim zbrzdit horší pandemická situace. Rada ve čtvrtek kromě nastavení sazeb projedná a představí také novou makroekonomickou prognózu, u které očekávají ekonomové zlepšení odhadu růstu ekonomiky.

Na posledním měnovém jednání 23. června rada poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady. Člen bankovní rady Vojtěch Benda hlasoval dokonce pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Dva členové, Aleš Michl a Oldřich Dědek, pak byli pro ponechání úrokových sazeb beze změny. V aktuální květnové prognóze ČNB očekává letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy