Davy sem jezdily kvůli Hře o trůny, teď zmizely kvůli covidu. Islandu chybí turisté

Simone Radačičová Simone Radačičová
15. 10. 2020 18:45
V tuto roční dobu bývá hotel Radisson Blu Saga v Reykjavíku plný turistů, kteří doufají, že se jim podaří alespoň na chvíli zahlédnout polární záři. Letos je to ale jinak a hotel v centru islandského hlavního města zeje prázdnotou. "Panuje tu naprosté ticho. Je to neskutečné," říká manažerka hotelu Ingibjorg Olafsdottirová.
Národní park Thingvellir, kde se natáčel i seriál Hra o trůny.
Národní park Thingvellir, kde se natáčel i seriál Hra o trůny. | Foto: Shutterstock

Hotel sice dostal vládní finanční pomoc, ale ani tak se nevyhnul propouštění zaměstnanců. Z původního počtu 140 jich zůstalo jen 16. Z dvou set pokojů se v září zaplnila sotva desetina, vyjmenovává americký deník New York Times.

Před příchodem koronavirové pandemie patřil Island, přezdívaný země ohně a ledu, mezi nejpopulárnější destinace na světě. Každoročně tam mířily tisíce turistů. Ostrov se objevil i v oblíbeném seriálu Hra o trůny nebo ve filmovém trháku Star Wars, což přitáhlo další návštěvníky.

I proto tamní ekonomika citlivě vnímá pokles turismu. Islandská vláda však doufá, že po pandemii se návštěvníci opět vrátí v hojném počtu.

Aktuální situace hodlá využít a zaměřuje se na rozvoj infrastruktury, aby se později mohl cestovní ruch znovu rychle rozvinout a turisté se dostali i do méně známých koutů země. Na opravu silnic a přístavů po celém ostrově v poslední době vynaložila přes 12 milionů dolarů, tedy v přepočtu více než 283 milionů korun. 

Peníze ale poputují také k místům, která byla už dříve populární. U nich chce vláda rozšířit parkovací místa nebo k nim přidat různé turistické trasy či toalety a informační cedule. "Díky tomu budou moci tato místa pojmout více turistů. Umožní nám to také lépe chránit přírodu," uvedl Skarphedinn Berg Steinarsson, šéf islandského turistického centra. 

Budou i vouchery pro místní

Změny čekají třeba na čedičový kaňon Studlagil, který turisté objevili teprve nedávno. "Není tu žádná infrastruktura, žádná parkovací místa ani toalety. Co se stane, pokud tam přijede sto nebo 500 tisíc návštěvníků ročně? Všechno se poničí, protože toto místo není na takový nápor připraveno," vysvětluje Steinarsson.

Vláda proto nyní spolupracuje s majiteli pozemků, aby v okolí kaňonu mohly vzniknout parkoviště a stezky. Cílem podle Steinarssona je, aby si lidé mohli užít krásu místa, aniž by "cokoliv poškodili". 

Vláda také vyhradila dalších devět milionů dolarů (210 milionů korun) na zvláštní vouchery pro Islanďany, kteří je mohou využít na cesty po ostrově. Nepřímo to pomůže firmám, které jsou závislé na cestovním ruchu. Jakmile se zlepší situace kolem koronaviru ve světě, Island spustí velkou marketingovou kampaň, která má ostrov vykreslit jako neotřelou turistickou destinaci. 

Turismus pomohl s ekonomickou krizí

Cestovní ruch hraje v islandské ekonomice klíčovou roli. Před více než deseti lety se Island stal jednou z prvních velkých obětí ekonomické krize, která postihla hlavně bankovní sektor. Zkolabovaly tehdy hned tři velké banky a až čtvrtina obyvatel přišla o úspory. Zemi se nakonec podařilo z krize vymanit, a to díky rozvoji cestovního ruchu, ale i moderních technologií či obnovitelných zdrojů. 

V roce 2008 dorazilo na Island asi půl milionu zahraničních turistů, o deset let později už to bylo 2,3 milionu. Loni se ale počet návštěvníků mírně snížil, a to zhruba na dva miliony. Na ostrov dopadl krach tamních aerolinek Wow Air nebo posílení islandské koruny, což odradilo možné návštěvníky.

Island se nyní podobně jako další země potýká s nárůstem počtu nakažených nemocí covid-19. V srpnu tamní vláda oznámila, že návštěvníci ze zahraničí musí projít dvěma testy na koronavirus v rozmezí pěti až šesti dnů a zůstat po tuto dobu v izolaci, nebo se na ostrově musí uchýlit do dvoutýdenní karantény. Na Islandu, který má zhruba 365 tisíc obyvatel, se nakazilo celkem přes 3800 lidí. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 3 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 5 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy