Analýza – V kleci a v plamenech zemřel jordánský pilot Maáz Kasásba. Islámský stát se jako obvykle pochlubil svojí surovostí na internetu. Tentokrát je ale důvod se domnívat, že jeho vůdcové udělali chybu.
Poštvali proti sobě mnoho dalších muslimů, nejen v Jordánsku. Arabskými sociálními sítěmi se valí vlna rozhořčení.
Někteří Jordánci vyzývají k válce proti Islámskému státu. "Všichni jsme Maáz," říkají a píší mnozí z nich. "Jsou posedlí zlem, je povinnost proti nim bojovat," cituje list Jordan Times obyvatele království Abdalrahmána Muhída.
"Barbarství," hlásá palcový titulek panarabského deníku al-Haját. Káhirská univerzita al-Azhar, která je sídlem nejvyšších duchovních autorit sunnitského islámu, označila ve středu IS za satanskou skupinu.
Kasásbův otec žádá, aby jordánská armáda zahájila odvetné tažení.
Jordanians angered, appalled by IS’ murder of Kasasbeh http://t.co/LI7A6yYzEh via @Alrai
#JordanianPilot
@RulaSamain
— Nabil Al Sharif (@NabilAlSharif) 4. Únor 2015Vláda slibuje vrahům pomstu. Středeční poprava dvou iráckých teroristů, z nichž jedním byla sebevražedná atentátnice Sadžída Rišávíová, má být prvním aktem této pomsty.
Rišávíová patřila před deseti lety ke skupině Al-Káida v Iráku, ze které Islámský stát (IS) vzešel.
Značná část jordánského obyvatelstva se stavěla rezervovaně k účasti své armády při náletech na Islámský stát v Sýrii a Iráku. Kvůli nedůvěře vůči motivům a cílům Spojených států a kvůli obavám, že islamisté rozšíří svoji ofenzívu i do Jordánska.
Upálení Kasásby zatlačuje tyto názory do pozadí. Pilot byl příslušníkem jednoho z vlivných a velkých kmenů středního Jordánska, který tvoří základ jordánských ozbrojených sil.
Want to honor #jordanianpilot? Remember him as a pious Muslim coming to worship his Lord.
#MuathalKaseasbeh pic.twitter.com/NWbuTPv5XJ
— omid safi (@ostadjaan) 4. Únor 2015Armáda je loajální královi Abdalláhovi II. a jeho rodině, přičemž letectvo patří k elitním útvarům ozbrojených sil. Kasásba se katapultoval nad Sýrií na Štědrý den ze stroje F-16. Není jasné, zda měl poruchu, nebo se ho podařilo bojovníkům IS sestřelit.
"Jordánská odpověď bude tvrdá. Země se nestáhne z akcí proti Islámskému státu, naopak. Král je toho názoru, že je třeba shodit rukavice," řekl po jednání s jordánským panovníkem Abdalláhem II. ve Washingtonu americký senátor Lindsey Graham.
Důležitým příspěvkem Ammánu v boji s IS může být rozvědka. Už několikrát v minulosti svými informacemi pomohla při dopadení hledaných teroristů nebo při odvrácení útoků.
Král kvůli vraždě zkrátil pobyt ve Spojených státech a vrátil se domů. Přestože mu velké protesty proti spojenectví s USA nehrozí, není jeho situace jednoduchá.
Radikální islamisté mají v Jordánsku své opěrné body. Na dva tisíce Jordánců bojuje v řadách IS v Sýrii a Iráku. Vláda nedávno přijala tvrdá opatření, aby zamezila šíření názorů islamistů.
Policie pozatýkala desítky imámů kvůli podněcování k násilí a slídí po Jordáncích, kteří vyjadřují sympatie k Islámskému státu na internetu a sociálních sítích. Podle některých možná až příliš.
"Můžete se dostat do vězení jen za to, že něco lajkujete nebo sdílíte," řekl jordánský právník Abdal Kádir Chatíb televizi Al-Džazíra.
Abdalláh II. je poměrně snadným terčem islamistických propagandistů. Je polovičním Evropanem, jeho matka princezna Muna je Angličanka.
Jordánsko je dlouholetým spojencem USA a Velké Británie, armáda používá americké zbraně a vojenská elita včetně mužských členů královské rodiny tradičně absolvuje studia na královské vojenské akademii v britském Sandhurstu. A má už přes dvacet let mírovou smlouvu s Izraelem a své diplomaty v Tel Avivu.
Útočištěm radikálů je především město Zarká severně od metropole Ammánu. Je tam velká nezaměstnanost a sociální problémy, pochází odtud mnoho teroristů z Al-Káidy.
Nejznámější z nich dokonce vystupoval pod jménem poukazujícím na jeho rodné město. Abú Músa Zarkáví. Po americké invazi do Iráku v roce 2003 vedl tamní odnož Al-Káidy a byl to on, kdo jako první začal se zveřejňováním videozáznamů vražd rukojmích v oranžových oblecích.
Jordánská zahraniční politika a vojenská doktrína se vždy řídily heslem "hlavně přežít". Země, vklíněná mezi Izrael, Sýrii, Irák a Saúdskou Arábii, má málo ekonomických zdrojů a jen kolem šesti milionů obyvatel.
Úzkostlivá snaha vyhnout se možným ohrožením souvisí především s rokem 1970, kdy se ozbrojené palestinské skupiny pokusily o převrat proti králi Husajnovi. Události jsou známé jako takzvané Černé září, ke svržení monarchie chybělo málo. Opatrnost ve vztahu k sousedům také velela králi nezapojit se v roce 1990 do mezinárodní koalice proti Iráku po okupaci Kuvajtu.
Jeho syn Abdalláh, který vládne od smrti Husajna šestnáct let, se loni do koalice proti Islámskému státu přidal. Zajetí pilota mu způsobilo problémy, protože lidé žádali, aby vláda učinila vše pro jeho záchranu.
Fakt, že byl brutálně umučen už před měsícem, a IS přesto nabízel jeho vrácení výměnou za Rišávíovou, patrně všechny státy – včetně arabských – vyléčil z představ, že s hnutím lze vyjednávat.
Kdo padne do jeho zajetí, těžko se vrátí. Už jen proto, že by mohl prozradit něco, co by mezinárodní koalici mohlo v ofenzívě proti Islámskému státu a při pátrání po jeho vrazích pomoci.
