Islámský stát je u konce s dechem, džihádistů mu ubývá. Do bojů začíná posílat i ženy

Radim Klekner Radim Klekner
13. 2. 2018 11:47
Islamisté drží v Sýrii poslední desítky kilometrů čtverečních, na straně teroristické organizace už bojuje jen zhruba tisícovka džihádistů. Podle odborníků je Islámský stát zoufalý.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Dajr az-Zaur - Snímky kurdských dívek, které na severovýchodě Sýrie bojují po boku svých mužských protějšků proti tzv. Islámskému státu (IS), obletěly před časem celý svět.

V kurdských jednotkách bojovaly ženy...
V kurdských jednotkách bojovaly ženy... | Foto: Reuters

Teď sami islamisté zveřejnili propagandistické video, na kterém jsou u syrského města Dajr az-Zaur "jejich" ženy v černých burkách pálící ze samopalů. Záběry převzala agentura Al-Masdar News, stranící syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.

Zatímco ale v rámci kurdského klanového uspořádání jsou ženy rovnoprávné s muži a zapojení Ženských ochranných sborů (YPS) do bojů s radikály bylo výrazem svobodné vůle, v případě Islámského státu je vše jinak.

Ten až dosud roli žen omezoval pouze na záležitosti spojené s chodem muslimské domácnosti a odmítal, aby se ukazovaly se zbraní v ruce. Změna názoru islamistů podle expertů mimo jiné ukazuje, v jak zoufalé situaci se ocitli.

Musí počítat s každým

Teroristická organizace Islámský stát nyní v Sýrii kontroluje jen úzký pás území o rozloze několika desítek kilometrů čtverečních v údolí Eufratu a při hranicích s Irákem. Drtivá většina jejích bojovníků je mrtvá nebo na útěku, a ženy tak posílá do bojových linií čistě z nouze.

Podle amerických zdrojů bojuje na straně Islámského státu v Sýrii už jen kolem tisícovky džihádistů.

"Tenčící se početní stavy IS znamenají, že islamisté musejí nyní počítat s každým jedincem," řekla britskému deníku The Independent Nikita Maliková ze Střediska pro reakci na radikalizaci a terorismus při londýnské Společnosti Henryho Jacksona.

O možnosti zapojit ženy do bojů promluvil Islámský stát poprvé loni v říjnu. Tehdy se jeho představitelé odvolávali na Nusajbáh bint Káb, která měla v roce 625 v bitvě u hory Uhudu na straně jednotek proroka Mohameda pozvednout jako první muslimská žena meč proti nepříteli.

"Pro muslimské ženy se dnes stalo nezbytným, aby splnily svou povinnost na všech frontách a podpořily mudžahedíny v jejich boji," stálo tehdy v arabsky psaném zpravodaji IS. "Ženy by se měly připravit, že budou hájit svou víru tím, že se obětují pro Alláha."

Jsme ženy s duší muže

Podle britských médií ale zatím nemůže být řeč o nějak masivním nasazení žen v řadách Islámského státu. Na propagandistickém videu je vidět akorát pětice žen, jak odjíždí do bojů na plošině pick-upu a pak na frontové linii střílí ze samopalů.

Minulý týden nicméně dvě muslimské ženy zveřejnily svůj otevřený dopis adresovaný vůdci Islámského státu Abú Bakr Bagdádímu. V něm se domáhají, aby mohly být nasazeny do bojů.

"Neříkejte nám: Jste ženy. To my víme. Jsme ženy s duší muže," uvedly ve svém psaní Umm Abdulláh a Umm Abdul Rahmánovy s tím, že chtějí zemřít jako mučednice.

Islámský stát už v minulosti použil v ojedinělých případech ženy, ale také malé děti jako sebevražedné atentátníky.

Před časem navíc IS zveřejnil fotografie britských džihádistek Chadíji Dareové a Sally-Anne Jonesové s kalašnikovy a kušemi. Není však známo, že by se zapojily do bojů.

A Tashfeen Malikovou, která v roce 2015 povraždila se svým muslimským manželem v ústavu pro duševně choré v kalifornském San Bernardinu 14 lidí, Islámský stát neoznačil za "bojovníka za víru", jako to radikálové učinili po předloňských teroristických útocích v Paříži či Berlíně.

Video: Ženy bojovníků IS? Měly se jako šlechta, mohou vychovat další generaci džihádistů, říká Kutilová

Manželky džihádistů nikdo nechce, ty ženy jsou velmi problematické, panuje strach, že se mohou odpálit v boji za džihád, nebo vychovat další generaci. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 19 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy