Jsem doktor džihádu. Z medika-humanisty je islámský radikál, proměna začala zkrácením kalhot

Reuters Zahraničí Reuters, Zahraničí
31. 3. 2016 15:19
Nejsnazší cesta k Islámskému státu už nevede přes Sýrii. Stále více Afričanů se k němu připojuje v Libyi. Poté, co vykonají pouť přes poušť. Tak jako mladý Senegalec Sadio Gassama.
Afričtí islamisté v Timbuktu. Ilustrační foto.
Afričtí islamisté v Timbuktu. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Ziguinchor (Senegal) – Když se Sadio Gassama rozhodl studovat medicínu, začal v mešitě ve městě Ziguinchor v chudém regionu Casamance na jihu Senegalu.

Pravidelně se sem chodil modlit a poskytovat zdarma lékařská vyšetření. Dnes pětadvacetiletý student ošetřuje bojovníky Islámského státu v Libyi.

Ještě nedávno se přitom myslelo, že súfismus - mírumilovná a tolerantní forma víry v Alláha, která klade důraz na její duchovní rozměr - islamisty "neprodukuje". Že v zemích, jako je Senegal, Mali či Niger, dokonce brání tomu, aby se zde uchytila konzervativnější, a hlavně radikálnější verze islámu.

Právě Gassamův příběh však podle bezpečnostních expertů dokládá, že to není pravda. Ve spojení s penězi z obchodu s ropou a náležitou propagandou podle nich Islámský stát dokáže rekrutovat mladé muslimy i v relativně stabilní a demokratické zemi, jakou Senegal je.

Pouť do Syrty

Propagandisté Islámského státu se velmi často obracejí právě na mladé lékaře, upozorňuje agentura Reuters. Vyzývají je k tomu, aby podnikli hidžru, muslimskou pouť, jejímž cílem má být bašta islamistů v libyjské Syrtě.

Gassama vystavil na svém Facebooku několik fotografií. Na té, která je pořízena před jeho vstupem do Islámského státu, lze spatřit studenta medicíny, jak objímá svou malou sestřenici. Na dalších snímcích už třímá kalašnikov. Na vojenské uniformě má hrdě vyšito své jméno.

Změna přišla loni v prosinci, v pátém ročníku studia medicíny.

Přátelé a rodina tvrdí, že Gassamovo rozhodnutí připojit se k tisícům bojovníků Islámského státu v Libyi bylo velmi náhlé a nečekané. Šokovaný otec dokonce svého syna stále pokládá za "humanistu", motivovaného touhou pomáhat druhým.

Gassamův bývalý profesor jej zase nazval "skvělým studentem, neschopným komukoli ublížit".

"Senegal má štěstí"

V krátkém rozhovoru, který Gassama minulý měsíc poskytl agentuře Reuters, ale vyplouvají na povrch i jeho temné stránky.

Ze Syrty odpovídal po internetu. Mimo jiné přiznal, že plánoval útok v hlavním městě Senegalu Dakaru.

"Senegal má štěstí," prohlásil. "Plánoval jsem tam útok ve jménu Islámského státu, pak mi ale jeden z těch, kdo jsou na IS napojeni, pomohl odejít do Libye."

Jak popisují jeho přátelé, Gassama s dalšími mladými Senegalci dovezlo do Libye přes pouštní oblasti Mali a Nigeru několik nákladních aut. Akci financoval pomocí svého stipendia.

"Opustil jsem Senegal rok poté, co jsem přijal ideologii Islámského státu," prozradil Gassama v rozhovoru s agenturou Reuters.

"Připojit se k Islámskému státu v Libyi bylo poměrně snadné. Chtěl jsem přispět k vybudování chalífátu v této zemi."

Lékař džihádu

Když mu reportér položil otázku, co konkrétně v Libyi dělá, odpověděl: "Jsem lékař džihádu."

Islámská propaganda, stejně jako zdroje tajných služeb potvrzují, že v Libyi už jsou bojovníci z řady afrických zemí, jako je Čad, Ghana, Senegal a Nigérie. Islámský stát tam v současnosti konsoliduje své územní zisky.

Přesný počet mladých mužů, kteří ze subsaharské Afriky odešli bojovat do řad Islámského státu, není znám. Odhaduje se, že mezi přibližně třemi až šesti tisíci bojovníky IS v Libyi zatím představují menšinu.

Většinu tvoří muslimové ze severní Afriky a Blízkého východu.

Panují nicméně obavy, že do Libye se vydají další a použijí stejných pouštních cest, jaké zvolil Gassama. A že jejich konečnou destinací bude Evropa.

"Do Libye je pro ty, kdo se chtějí přidat k Islámskému státu, snazší se dostat než do Sýrie," upozorňuje Andrew Lebowich, expert Evropské rady pro zahraniční vztahy, který se zabývá severní Afrikou a okrajovými oblastmi jižní Sahary.

"Zmatky na politické scéně v této zemi otevírají volné pole působnosti bojovníkům Islámského státu. Snadno se tam dostanou a mohou se zapojit do bojových akcí."

Volání po reislamizaci

Mnozí západní diplomaté v poslední době upozornili, že v celém Sahelu nabývá na síle konzervativní islám. Společně s miliony dolarů, které sem plynou ze zemí Perského zálivu v podobě charitativních darů.

V Nigeru volají někteří duchovní po "reislamizaci", která by se postavila sekularismu, co sem kdysi přinesla koloniální velmoc Francie.

V Niamey, hlavním městě země, lze spatřit kompletně zahalené ženy. V taxících platí vyšší ceny, aby nemusely jezdit společně s muži.

Finanční instituce, působící v oblasti Perského zálivu, přitom popírají, že by byly jakkoli napojeny na islámské radikály. Tvrdí, že peníze, jež subsaharským zemím poskytují, jsou určeny výhradně na charitu.

Místní však připouštějí, že část z těchto peněz se může v průběhu složitých bankovních transferů "někam ztratit". "Finanční příspěvky jsou určeny chudým, stejně jako na výstavbu mešit, často jsou ale odkloněny nežádoucím směrem," říká Bakary Sambé, ředitel Timbuktského institutu a koordinátor tamní Observatoře pro náboženský radikalismus a konflikty v Africe.

Nenápadná proměna

Gassama chodil v Ziguinchoru do jedné z mešit v chudinské čtvrti. Založila ji kuvajtská nevládní organizace s názvem Africká muslimská agentura.

Ředitel agentury Almany Bádží říká, že je to jedna z přibližně stovky mešit, jejíž stavbu v oblasti Casamance zaplatila.

Mešita, do níž Gassama chodil při svých studiích na dakarské Univerzitě šejka Anty Diopa, je podle Samby napojena na salafisty.

Kdo mu dal před více než rokem kontakt na Islámský stát, Gassama v rozhovoru s Reuters neprozradil. Řekl jen, že se mu v Senegalu dostalo "duchovní rady a poučení".

"Během schůzek s místními učenci jsem si uvědomil, že džihád je mým závazkem, protože jsem muslim," vysvětlil.

Přátelé a rodina připouštějí jedinou proměnu, kterou před svým odchodem do Libye prodělal: začal prý nosit oděv, jenž se více podobal oblečení salafistů.

"Začal nosit kratší kalhoty, nesahaly až k zemi," říká jeho otec Boucar Gassama, úředník ve výslužbě.

Nebezpečné školy

Gassamův profesor Modou Faye říká, že by studenti potřebovali intenzivněji poradit při četbě koránu, který je ve školách záměrně špatně interpretován. Několik takových v Mauiritánii bylo z bezpečnostních důvodů uzavřeno.

V Mali, kde se začíná šířit islamistické povstání, sílí hlasy, aby byly nevládní organizace a mešity podrobeny přísnější kontrole ze strany státu.

"Musíme vzít v úvahu potenciální nebezpečí tajné dohody mezi teroristy a řadovými občany, lépe monitorovat místa, kde se začíná projevovat islámský radikalismus, sledovat všechny podezřelé jedince, jako jsou radikální duchovní, a vystopovat jejich finanční zdroje," tvrdí bývalý malijský premiér Moussa Mara.

Jiní politici i experti ale varují: pokud by chudé komunity přišly o některé sociální služby, jako jsou sirotčince, často spravované právě muslimskými charitativními organizacemi, může to být v konečném důsledku silně kontraproduktivní.

Na další úskalí upozorňuje Moulaye Hassane, pracovník Ústavu pro výzkum a humanitní vědy a někdejší velvyslanec Nigeru v Saúdské Arábii. "Politik, který se tyto organizace pokusí nějakým způsobem regulovat, ztrácí své voliče. Myslím si, že mají strach."

Boucar Gassama, otec medika-džihádisty
Boucar Gassama, otec medika-džihádisty | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 5 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy