Dublin - Pokud by se nyní v Irsku v opakovalo referendum o Lisabonské smlouvě, většina občanů by pravděpodobně hlasovala pro.
Vyplývá to z výzkumu, který si nechal zpracovat irský deník The Irish Times. Pro smlouvu je nyní 43 procent voličů, zatímco 39 procent by k ní zaujalo zamítavý postoj.
Zbylých 18 procent pak momentálně neví, jak by v případě opakování referenda hlasovalo.
Irsko zatím jako jediný členský stát Evropské unie Lisabon zamítlo. Občané své NE řekli v červnovém referendu.
Pokud by se nerozhodnutí voliči rozdělili "půl na půl", získala by smlouva 52,5procentní podporu. Proti ní by naopak hlasovalo 47,5 procenta oprávněných voličů.
Výsledky referenda konaného v červnu přitom byly téměř přesně opačné. Smlouvu i její dopady tehdy schvalovalo jen 46,6 procenta Irů, naproti tomu ji 53,4 procenta z nich odmítlo.
Ministr zahraničních věcí Micheál Martin se v neděli večer nechal slyšet, že vláda o případném konání dalšího referenda rozhodne v nejbližších týdnech.
"Oznámili jsme, že o této možnosti budeme jednat i na prosincovém jednání států Evropské unie," řekl Martin.
"Pro" i přes Klause. Anebo kvůli němu?
Výsledky výzkumu irský deník zveřejnil jen několik dní po návštěvě prezidenta České republiky Václava Klause, který sám sebe označil za eurodisidenta.
V Irsku se sešel mimo jiné i s tamním předním kritikem Lisabonské smlouvy Declanem Ganleym. Ten před červnovým referendem investoval do reklamní kampaně vyzývající k odmítnutí smlouvy asi 800 tisíc eur.
Jeho návštěva vyvolala v zemi menší politickou bouři. Klaus totiž po schůzce s Ganleym kritizoval irskou vládu za její snahy o obejití výsledků referenda.
Za to jej odsoudili jak vládní politici včetně ministra zahraničí Martina, tak i někteří opoziční představitelé. Podle nich se totiž Klaus "vměšoval do vnitropolitických záležitostí, a zachoval se tak nepatřičně".
Martin dokonce jeho názory označil za "absurdní, povrchní a falešné". Ještě dále šel v kritice Klause poslanec za irské zelené Ciarán Cuffe, který při té příležitosti připomněl i Klausovy názory na klimatické změny.
"Je opravdu s podivem, že evropský prezident a někdejší premiér může zastávat tak předpotopní názory," řekl.
