Írán zasáhl citlivé místo. Spojené státy stojí před “změnou na celou další generaci”

Íránu se během letošní války podařilo Spojeným státům způsobit větší škody, než Pentagon dosud přiznal, zjistili američtí novináři. Zásahy raket a dronů poškodily nejméně dvacet amerických základen a dalších objektů. Poukázaly tak na slabiny americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě. USA nyní může čekat zásadní přehodnocení strategie i rozmístění svých sil v regionu.

Mezi více než dvaceti zasaženými americkými vojenskými a diplomatickými objekty byla i důležitá námořní základna v Bahrajnu. Jde přitom o jedinou americkou námořní základnu na Blízkém východě.

Sídlí zde velitelství páté flotily a představuje hlavní opěrný bod amerických operací v Perském zálivu. Írán ji opakovaně ostřeloval mezi koncem února a červnem, tedy prakticky po celou dobu letošního konfliktu.

Podle nové analýzy amerického deníku Wall Street Journal, která vychází ze satelitních snímků, záběrů ze sociálních sítí a výpovědí současných i bývalých vojáků, způsobily rakety a drony rozsáhlé škody – a to v rozsahu, který Pentagon dosud veřejně nepřiznal.

Právě tyto škody podle listu přiměly Washington přehodnotit americkou vojenskou přítomnost v regionu.

Americké škody a náklady

Pentagon kvůli podezření ze zatajování škod a nákladů konfliktu s Íránem čelí kritice amerických zákonodárců. Americký ministr obrany Pete Hegseth během květnového slyšení v Senátu na dotaz ohledně nákladů na válku odpověděl protiotázkou: „Jaká je cena za to, aby Írán nezískal jadernou zbraň?“

Podle červnového odhadu Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) činí celkové náklady konfliktu přibližně 40 miliard dolarů (asi 850 miliard korun), přičemž částka může být i vyšší. Dalších až pět miliard dolarů (zhruba 106 miliard korun) podle think-tanku představují škody na amerických základnách.

Podle Tima Hawkinse – mluvčího amerického Centrálního velení (CENTCOM), které řídí vojenské operace USA na Blízkém východě – Spojené státy během konfliktu upřednostnily ochranu lidí před budovami.

Dodal, že USA způsobily Íránu mnohem větší škody, když zasáhly více než 13 500 cílů.

Rozsah škod, které utrpěla americká armáda, nicméně vede Washington k přehodnocení celé jeho vojenské přítomnosti na Blízkém východě, uvádějí zdroje amerického listu.

Situaci komplikuje i ochlazení vztahů se Saúdskou Arábií, což podle Wall Street Journal urychluje přehodnocení americké strategie v regionu.

Velké přesuny

Válka podle amerických představitelů ukázala, že základny budované v době, kdy Írán nedisponoval přesnými balistickými raketami a útočnými drony, jsou dnes zranitelné.

Pentagon nyní zvažuje rozsáhlé přesuny vojenských kapacit mimo dosah íránských raket a dronů, stejně jako přestavbu základny v Bahrajnu a omezení vojenské přítomnosti v Kuvajtu a Saúdské Arábii. Některá velitelská a řídicí centra by mohl nechat přesunout do Izraele nebo pod zem.

Před zranitelností amerických základen v regionu varovali už před válkou někteří vojenští plánovači. Návrhy na jejich přesun dále na západ se objevily už po roce 2016 během prvního funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nakonec však nebyly realizovány.

Pokud Pentagon skutečně přistoupí k přesunu základen a reorganizaci sil, půjde podle Wall Street Journal o největší proměnu americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě za několik desetiletí. Konflikt s Íránem tak může změnit podobu americké strategie v regionu na celou další generaci, uzavírá list.