Íránské nálety Američanům nevadí. I když je Teherán nepřítel

Martin Novák Martin Novák
3. 12. 2014 11:44
Pentagon oficiálně potvrdil íránské nálety na pozice Islámského státu v provincii Dijála nedaleko Bagdádu.
Archivní fotografie letounů Phantom F-4 ve službách egyptské armády.
Archivní fotografie letounů Phantom F-4 ve službách egyptské armády. | Foto: wikimedia

Washington/Bagdád – Na nebi nad Irákem a Sýrií začíná být těsno. Bojovníky Islámského státu bombardují Američané, Francouzi, Britové, Kanaďané, Syřané, Iráčané, a - jak vyšlo najevo -  dokonce už také Íránci.

Pentagon ve středu potvrdil informace, že íránské letectvo útočí na pozice Islámského státu v irácké provincii Dijála nedaleko Bagdádu.

"Máme poznatky o tom, že Íránci podnikají nálety. Nijak s nimi naši aktivitu nekoordinujeme. Spolupracují s iráckou vládou a je její věcí, jak spravuje svůj vzdušný prostor," uvedl mluvčí Pentagonu John Kirby.

Agentura Reuters cituje nejmenovaného amerického analytika, podle něhož Pentagon nepochybně ví o íránském zapojení do náletů od začátku a nepochybně musí s Íránci komunikovat minimálně kvůli odvrácení možných kolizí.

USA a Írán jsou stále nepřátelé a nemají spolu diplomatické vztahy, ačkoliv jednání o íránském jaderném programu podle diplomatů směřují k dohodě. Teherán oficiálně popírá, že by jeho letadla byla nad Irákem, stejně jako jakékoliv zapojení do válek v Iráku a Sýrii.

Íránci používají modifikované verze amerických strojů Phantom F-4. Letadel,  která USA nasazovaly na přelomu šedesátých a sedmdesátých ve Vietnamu. Spojené státy tyto stroje dodaly Íránu ještě před islámskou revolucí v roce 1979, kdy byly Washington a šáhův režim spojenci.

Je to poprvé od roku 1988, co íránské bombardéry shazují pumy na irácké území. V tomto roce skončila osmiletá irácko-íránská válka, kterou rozpoutal tehdejší irácký vůdce Saddám Husajn.

Po jeho svržení americkou invazí před jedenácti lety se k moci v Iráku dostali zástupci šíitské většiny, pro které byl Írán coby šíitská země spojenec, nikoliv nepřítel.

To se mimořádně potvrzuje i nyní, protože Íránci v boji proti Islámskému státu vládě v Bagdádu pomáhají na mnoha frontách.

Už před několika měsíci Írán dodal Iráku ruská letadla Suchoj Su-25. Irácké armádě posílají i střelné zbraně, přestože ta má vybavení od Spojených států.

Íránští poradci působí ve velení iráckých ozbrojených sil. Generálmajor Kásim Sulejmání, velitel elitních íránských oddílů Kuds, organizoval v létě obranu Bagdádu poté, co Islámský stát dobyl Mosul a postupoval dále na jih. V šíitských milicích působí íránští dobrovolníci.

Postup Islámského státu viditelně vede k výraznému posilování íránského vlivu v Iráku. Tedy především na většinou šíitskou populaci a politickou reprezentaci  Iráku.

Islámský stát ovládl hlavně sunnitské oblasti Iráku. Sektářské napětí mezi sunnity a šíity na Blízkém východě a rostoucí odpor sunnitů vůči ambicím Íránu v oblasti dnes ostatně připomněl atentát v jemenské metropoli Saná.

Sebevražedný útočník se odpálil v automobilu napěchovaném výbušninami před rezidencí íránského velvyslance. Zemřeli další tři lidé, diplomat zřejmě nebyl v budově. Saná nedávno ovládli šíitští povstalci ze severu Jemenu, proti kterým bojují radikální sunnité, napojení na Al-Káidu. Írán jemenské šíity podporuje.

Před rokem, 19. listopadu, při podobném útoku v Bejrútu zemřelo třiadvacet lidí, mezi nimi íránský kulturní atašé.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Vrah německého politika Waltera Lübckeho dostal u soudu doživotí

Na doživotí poslal německý soud do vězení Stephana Ernsta za předloňskou vraždu hesenského politika Waltera Lübckeho. Vražda vyvolala pobouření.

Zdroj: ČTK
Další zprávy