reklama
 
 

Írán zažívá největší protesty za poslední roky, čeká ho teď pád vlády? Přečtěte si souhrn

3. 1. 2018 18:36
V Íránu pokračovaly krvavé protesty špatné ekonomické situaci a teokratickému režimu v zemi | Video: Asociated Press |  00:37
Celkově desítky tisíc lidí vyšly do ulic velkých měst v Íránu. Protesty si vyžádaly mrtvé i zraněné, zatčeny byly stovky lidí. Čeká teď Írán změna poměrů? Nebo policie masové demonstrace rozežene? Přinášíme nejdůležitější otázky a odpovědi.

Teherán - Ulice Íránu od minulého čtvrtka zaplnili demonstranti. A tamní policie ihned odpověděla - při střetech už zemřelo více než dvacet lidí.

Protesty zpočátku mířily proti stoupajícím cenám a vysoké nezaměstnanosti. Postupně se ale jejich terčem stal samotný režim ajatolláhů a íránský prezident Hasan Rúhání. Policie zatkla stovky lidí, některým z nich hrozí až tresty smrti.

Jak rozsáhlé jsou demonstrace?

Protesty začaly ve čtvrtek v Mašhadu, druhém největším městě v zemi, které leží na severovýchodě Íránu. Brzy vyšli demonstranti do ulic i v dalších městech, jako jsou Isfahán nebo Rašd. A pak i v samotné metropoli Teherán.

Celkově do ulic vyšly desítky tisíc lidí.

Jedná se o největší protesty v zemi od roku 2009. Tehdy převážně mladí lidé demonstrovali proti znovuzvolení konzervativce Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem země. Volby byly podle nich zfalšované. Protestní akce si tehdy vyžádaly tři desítky mrtvých a zatčeny byly tisíce lidí.

Proti čemu míří současné protesty?

Demonstranti, vesměs mladí lidé a studenti, nejprve kritizovali rostoucí ceny, vysokou nezaměstnanost a korupci. Teď ale už protestují proti samotnému režimu ajatolláhů a nejvyššímu klerikovi v zemi Sajjidu Alímu Chameneímu. Kritikou nešetří ani na adresu reformního prezidenta Rúháního. Slyšet jsou hesla jako "Pryč s Rúháním" a "Smrt diktátorovi".

Část demonstrantů požaduje restauraci monarchie. Poslední šáh Rezá Pahlaví odešel do exilu v lednu 1979 poté, co zemi zasáhly mohutné protesty, které podněcoval duchovní vůdce šíitů, ajatolláh Chomejní.

Ve městě Kermánšáh se pak místní bouří proti vládě, protože mají pocit, že se nevěnuje jejich těžké situaci. Nedávno region zasáhlo silné zemětřesení.

A v Teheránu a dalších městech navíc protestují studentky za práva žen.

Ve středu naopak přišly na manifestace na podporu vlády desítky tisíc lidí, oznámila íránská státní televize.

Jaká je zatím bilance obětí a zatčených?

O život přišlo od minulého týdne 21 lidí, z nichž nejméně 16 jsou demonstranti.

Ve vězení skončilo až 450 osob. Některým z nich hrozí podle předsedy teheránského revolučního soudu i trest smrti. Mohou být totiž obviněni z vedení války proti Bohu, což íránská justice trestá smrtí.

Kde jsou protesty nejbouřlivější?

Ve městě Kahderidžán v centrální provincii Isfahán zahynulo v noci na úterý šest demonstrantů, kteří zaútočili na policejní stanici, kde chtěli ukrást zbraně.

Policisté se stali terčem střelby také v Nadžafábádu poblíž Isfahánu. Jeden z nich byl zabit.

Smrtelně zraněn byl v Kahrízsangu i člen íránských Revolučních gard. To jsou speciální jednotky o síle 100 tisíc mužů, které jsou zodpovědné za bezpečnost v zemi - a jsou hlavní oporou režimu ajatolláhů.

Jak reagují nejvyšší představitelé země a bezpečnostní složky?

Revoluční gardy prohlásily, že pokud budou demonstrace pokračovat, potlačí je "železná pěst národa". Úřady nechaly navíc zablokovat sociální a komunikační sítě Instagram a Telegram, s jejichž pomocí se protesty organizují.

Prezident Rúhání sice připustil, že občané Íránu mají právo na svobodu názoru, zdůraznil ale, že protesty musí být pokojné. Nepřímo pak Rúhání kritizoval konzervativní duchovní, když poukázal na to, že demonstranti požadující více osobních svobod.

Nejvyšší duchovní vůdce Chameneí demonstrace ostře odsoudil a prohlásil, že je rozpoutaly vnější síly a tajné služby, které jsou nepřátelské k íránskému režimu.

Jak reaguje zahraničí?

Americký prezident Donald Trump zveřejnil na Twitteru několik příspěvků, v nichž demonstrantům vyslovil podporu. Íránci podle něj "už nepřipustí, aby jejich peníze a blahobyt byly zcizeny ve prospěch terorismu". Demonstrantů se zastal i Izrael.

Evropská unie očekává, že "v zemi bude zaručeno právo na pokojné demonstrace a svoboda projevu".

Turecko vyjádřilo znepokojení nad tím, že se protesty rozrůstají a přinášejí také násilí. Syrské ministerstvo zahraničí projevilo solidaritu se spojeneckým Íránem a odsoudilo údajnou americkou a izraelskou podporu demonstrantů. Uvedlo, že vměšování do íránských záležitostí je nepřípustné.

Jaký bude další vývoj?

Teokratický režim má podle odborníků stále relativně vysokou podporu Íránců. Vláda taky zpřísňuje kontrolu nad informacemi, například blokováním komunikačních kanálů. A protestující nemají jednotné požadavky a výraznou osobnost, která by je zaštiťovala, a mohla by tak vyjednávat se zástupci režimu o požadavcích opozice.

Politolog a expert na Írán Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně proto očekává, že represivní složky do několika dní demonstrace rozeženou. "Samozřejmě nejde vyloučit, že může dojít k většímu povstání. Režim je ale velmi silný a dokáže situaci kontrolovat," popsal Kraus v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Podle odborníků, které oslovila agentura Reuters, ale mohou protesty uškodit prezidentovi Rúhánímu. A to více než taktéž kritizovanému duchovenstvu.

Rúhání je spojován s ekonomickou politikou, na jejíž chyby Íránci poukazují. "Rúhání a jeho vláda budou oslabeni, protože se při protestech kritizuje jejich hospodářská politika. Prezident bude poškozen a moc Chameneího se posílí," řekl například analytik Hamíd Farahvaší.

Jaká je ekonomická situace v zemi?

Írán podepsal v roce 2015 dohodu o jaderném programu, která měla ekonomiku zlepšit. Země začala po dohodě ve větším množství vyvážet ropu a zemní plyn. To navýšilo příjmy do státní pokladny.

Demonstranti ale poukazují na nezaměstnanost blížící se 30 procentům, chtějí vyšší mzdy a trestání korupce.

Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu v meziročním srovnání o 9,6 procenta, což bylo rozbuškou protestů.

Demonstranti vládě navíc vytýkají, že příjmy z vývozu ropy investuje ve značné míře do výcviku a výzbroje jednotek, které bojují v Sýrii na straně tamního prezidenta Bašára Asada. Írán se vojensky angažuje také v Jemenu.

Video: Protivládní protesty v Íránu si vyžádaly už desítky obětí

Protivládní protesty v Íránu, které měla vyvolat špatná ekonomická situace v zemi, si vyžádaly už desítky obětí. | Video: Reuters, Asociated Press |  00:37

autor: Zahraničí | 3. 1. 2018 18:36

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama