Írán výrazně zpomalil své jaderné aktivity

ČTK ČTK
14. 11. 2013 22:45
Píše se to ve čtvrtletní zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii
Umírněný íránský prezident Hasan Rúhání.
Umírněný íránský prezident Hasan Rúhání. | Foto: Reuters

Vídeň/Jeruzalém - Írán za minulé tři měsíce výrazně zpomalil dříve rychlé rozšiřování svých jaderných kapacit. A nijak se nezvýšila ani íránská zásoba uranu obohaceného na vyšší úroveň.

Píše se to ve čtvrtletní zprávě, kterou ve čtvrtek zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Zpráva víceméně pokrývá období od nástupu umírněného prezidenta Hasana Rúháního do úřadu.

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Skepticky se vyjádřil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který se netají silnými výhradami k rýsující se jaderné dohodě světových mocností s Íránem.

Zpráva MAAE na něj nijak zvlášť nezapůsobila, citovaly agentury Netanjahuovo vyjádření. Írán podle něj svůj jaderný program nerozšířil, protože "už má infrastrukturu k výrobě jaderných zbraní". Otázkou podle něj nyní je, jak se dá vojenský jaderný program Teheránu zastavit.

"Tlak sankcí musí zůstat zachován," žádá Netanjahu.

Podle Netanjahua není žádný důvod k obavám, že by Írán mohl z jaderných jednání s mocnostmi odejít. "Neutečou (Íránci), protože je to pro ně obchod snů," prohlásil Netanjahu. Zdůraznil zároveň, že Izrael Íránu nedovolí dospět k vlastnictví jaderných zbraní.

Íránská zásoba uranu obohaceného na pět nebo 20 procent vzrostla od srpna asi o pět procent na 196 kilogramů, uvedla MAAE. Stále tak tedy zůstává pod hranicí zhruba 250 kilogramů potřebných pro výrobu jaderné bomby v případě dalšího obohacení.

MAAE zároveň informovala, že Írán instaloval od srpna ve svém jaderném zařízení v Natanzu jen čtyři další centrifugy nové generace IR-2M. Tím se jejich celkový počet v Natanzu zvýšil na 15 240, ne všechny instalované odstředivky jsou ale podle MAAE v provozu.

V minulém tříměsíčním období od května do srpna přitom Írán podle agentury Reuters instaloval v Natanzu přes 1800 nových centrifug.

Právě centrifugy typu IR-2M silně znepokojují mezinárodní společenství, protože v zásadě zkracují dobu, kterou by Írán potřeboval k produkci dostatečného množství obohaceného uranu pro výrobu atomové bomby.

"Žádný velký komponent" pak Írán podle zprávy MAAE za sledované období nedodal do budovaného těžkovodního jaderného reaktoru v Aráku. Jeho výstavbu sleduje Západ s podezřením proto, že by z něj mohl Írán po zprovoznění získávat plutonium, které je pro výrobu jaderné zbraně alternativou uranu.

Aktuální zprávu MAAE očekávaly s mimořádným zájmem světové mocnosti, které s Íránem jednají o jeho kontroverzním jaderném programu. Informace MAAE přicházejí jen pár dnů po dosud nejnadějnějším kole jaderných jednání skupiny 5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa) s Íránem v Ženevě, které o víkendu vzbudilo naději na možnost dosažení předběžné dohody s Teheránem. Další kolo ženevských jednání je stanoveno na 20. listopadu.

Světové mocnosti se s islámskou republikou již roky snaží vyřešit spor o íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Západ podezřívá Íránce, že usilují o jadernou bombu, což Teherán odmítá a trvá na tom, že má zájem pouze o mírové využití jádra.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy