Íránce žene do ulic nespokojenost. Režim se bojí, poprvé přiznal smrt demonstrantů

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
5. 12. 2019 7:01
Írán v úterý poprvé připustil, že policisté a Revoluční gardy při potlačování nedávných masových demonstrací zabíjeli. V zemi byl přitom dlouho zablokovaný internet a do světa se dostávaly jen kusé zprávy. Nyní vláda přiznala, že během protestů zemřelo pět lidí. Podle státní televize mezi nimi byli hlavně "výtržníci". Lidskoprávní organizace ale hovoří jinak, mrtvých je nejméně o 200 více.
Lidé v Teheránu míjejí malbu někdejšího íránského revolučního vůdce Rúholláha Chomejního.
Lidé v Teheránu míjejí malbu někdejšího íránského revolučního vůdce Rúholláha Chomejního. | Foto: Reuters

"Zaznamenali jsme přes 200 lidí zabitých za velmi krátkou dobu, za méně než týden," uvedl Mansoureh Mills z neziskové organizace Amnesty International pro agenturu AP. Podle něj je takové násilí v ulicích neobvyklé i pro zemi jako Írán, který je často kritizován za porušování lidských práv.

Íránská média dosud o nepokojích, které v zemi vypukly 15. listopadu, nezveřejňovala žádné zprávy. Teherán dokonce na několik dní v celém Íránu úplně vypnul internet a kritizoval způsob, jakým o dění informuje zahraniční tisk. K němu se dostávaly jen neúplné informace o tom, co se v íránských městech děje.

Perská redakce BBC zveřejňovala videa pořízená místními lidmi na mobilní telefony. Jsou na nich vidět střety s policií. Jeden záznam zachycuje policistu, který hodí kamenem po ženě, jež z okna natáčí postup ozbrojených složek. Důkazy o brutalitě policejních zátahů se postupně šířily i mezi Íránci žijícími v zahraničí.

Americký deník The New York Times pak přišel s reportáží z průmyslového města Máhšahr, kde íránské Revoluční gardy podle očitých svědků bez varování střílely do neozbrojených lidí a zabily během jediné akce asi 100 demonstrantů.

I k tomu se v úterý objevila první oficiální verze. Íránská státní televize odvysílala, že bezpečnostní složky se střetly se "separatistickou skupinou mužů ozbrojených poloautomatickými zbraněmi".

"Bitva trvala čtyři hodiny, za takových okolností policie jednala kvůli obraně životů občanů Máhšahru," uvedla televize.

Hluboká nespokojenost

Bouřlivé demonstrace v Íránu propukly v polovině listopadu, vyprovokovalo je náhlé zvýšení cen benzinu. Teherán ho dosud dotoval, ale kvůli obnoveným americkým sankcím je nucen šetřit státní výdaje.

Sami Íránci se přitom už tak kvůli ekonomickým sankcím dostávají do finanční tísně. Podle agentury Reuters se ceny pohonných hmot zvýšily od listopadu až o 300 procent. Zdražily ale také potraviny a zhoršila se dostupnost některých léků, kterých je v zemi nedostatek. Týká se to například přípravků na léčbu epilepsie nebo chemoterapie, potřebné pro boj s rakovinou.

Írán pod tíhou sankcí

Současnou krizi vyvolal krok Američanů, kteří odstoupili od jaderné dohody z roku 2015. Teherán se tehdy zavázal zastavit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, které jsou s ním spojeny. Americký prezident Donald Trump ale loni v květnu oznámil, že Spojené státy od dohody odstupují, a pak proti Íránu znovu zavedl sankce. Íránská ekonomická situace se od té doby horší.

Teherán následně přestal plnit jednotlivé body dohody a vyhrožuje, že svůj jaderný program obnoví. Snaží se přimět USA a ostatní evropské signatáře dohody ke zmínění sankcí. Napětí mezi Spojenými státy a Íránem se zvyšuje.

Demonstrace propukly podle íránského ministerstva vnitra ve stovce měst, včetně metropole Teherán. Nejhorší je ale situace v chudších městech, jak ukázala reportáž deníku New York Times ze zmíněného Máhšahru. 

Režim se bojí

Ke hněvu vyvolanému špatnou ekonomickou situací se přidala i frustrace z celého režimu a na některých místech se mezi demonstranty ozývaly výzvy k odstoupení nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Brutální postup proti protestům tak podle některých pozorovatelů znamená, že vedení země se obává právě této nespokojenosti.

Například americký deník Washington Post připomíná poslední velké nepokoje, které v Íránu propukly před deseti lety. Tehdy vyšli Íránci do ulic kvůli podezření z volebního podvodu. Po vítězství tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda poražení kandidáti nařkli úřady z neoprávněné manipulace s volebními lístky. Při potlačení demonstrací zemřelo přes 70 lidí.

Teď ale lidé nenásledují žádného politika a obracejí se proti režimu jako celku. Jejich nespokojenost se může znovu projevit příští rok v únoru, kdy se v zemi konají parlamentní volby. Následující rok se pak budou konat i prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo vystřídá současného prezidenta Hasana Rúháního.

Teherán nyní tvrdě potlačuje známky opozice. Bojuje i proti kritickým Íráncům v zahraničí.

V září například íránská policie zatkla tři příbuzné známé aktivistky a novinářky Masíh Alínežádové, která žije ve Spojených státech a odstartovala kampaň #WhiteWednesdays (v překladu Bílé středy). Ženy, které nesouhlasí s přísnými pravidly, jako je nošení hidžábu, se fotily bez šátku a často v bílém oblečení. Policie je však zatýká a hrozí jim až deset let vězení.

 

Právě se děje

Další zprávy