Írán se bojí, že USA označí jeho revoluční gardy za teroristickou organizaci. Varuje před odvetou

ČTK ČTK
9. 10. 2017 20:06
Írán vyhrožuje Spojeným státům tvrdou odvetou, označí-li Bílý dům íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci. "Věříme, že Spojené státy neudělají tuto strategickou chybu," uvedlo íránské ministerstvo zahraničí. Velitel gard zároveň varoval Američany před uvalením nových protiíránských sankcí s tím, že po takovém kroku by USA musely přesunout své základny na Blízkém východě.
Íránský prezident Hasan Rúhání.
Íránský prezident Hasan Rúhání. | Foto: Reuters

Teherán - Írán připraví Spojeným státům tvrdou odvetu, pokud Bílý dům označí íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci. Oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničí. Americká média spekulují o tom, že Trump brzy odvolá podporu jaderné dohody, kterou v roce 2015 podepsal Írán se šesti světovými mocnostmi včetně USA a která má Teheránu znemožnit rozvíjet vojenský jaderný program.

Zároveň se očekává, že americký prezident zavede tvrdší politiku vůči Teheránu a označí íránské nejmocnější bezpečnostní složky - revoluční gardy - za teroristickou organizaci, píše agentura Reuters.

"Věříme, že Spojené státy neudělají tuto strategickou chybu," uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí. "Pokud ji udělají, íránská reakce bude tvrdá, rozhodná a zdrcující. Spojené státy by měly nést veškeré následky," dodal.

Zatím se na americké listině teroristů ocitají pouze některé osoby s vazbami na íránské revoluční gardy, ale nikoli tato vojenská organizace jako celek. Gardy působí mimo íránskou armádu, mají vlastní pozemní, vzdušné i námořní jednotky a jsou považovány za vlivnou strukturu íránské společnosti.

"Pokud je pravda, že americká vláda je tak hloupá a chce označit revoluční gardy za teroristickou organizaci, tak budou revoluční gardy považovat americkou armádu za něco jako Islámský stát (IS) s celosvětovým působením," prohlásil v neděli velitel gard Muhammad Alí Džafarí.

Zároveň varoval Američany před uvalením nových protiíránských sankcí s tím, že by takové opatření ukončilo šanci na dialog a přinutilo Spojené státy přesunout své základny na Blízkém východě na místa, kde budou mimo dosah íránských balistických raket, jež mají dolet 2000 kilometrů.

V případě, že by se Spojené státy rozhodly na íránské gardy uvalit sankce, mohlo by to podle Reuters mít zásadní dopad na boje v Iráku a Sýrii, kde Washington i Teherán podporují strany, jež válčí proti IS. Obavy, že situace v regionu se zhorší, pokud USA označí revoluční gardy za teroristickou organizaci, v pondělí zazněly i z Paříže.

Berlín podobně zdůraznil, že nestojí o narušení mezinárodní jaderné dohody, na které se světové mocnosti dohodly s Íránem a kterou Trump označuje za ostudnou zástěrku pro rozvoj íránského jaderného programu.

O vztahu Spojených států ke smlouvě rozhoduje americký prezident každých 90 dnů, kdy Kongres informuje o tom, zda Teherán dohodu dodržuje a zda není v rozporu se zájmy USA. De facto tak prodlužuje její platnost, což už se stalo v dubnu a v červenci. Další vyjádření se očekává v nadcházejících dnech.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

před 2 hodinami

V Katalánsku se během protestů zranilo skoro 600 lidí, čtyři přišli kvůli gumovým projektilům o oko

Protesty v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, si za týden vyžádaly na 580 zraněných. Informovalo o tom v neděli večer katalánské ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší katalánský soud rovněž v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájení vyšetřování, 28 z nich je ve vazbě.

Katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergesová v neděli uvedla, že do soboty záchranná služba v souvislosti s demonstracemi ošetřila 565 zraněných; dalších 14 osob bylo zraněno při potyčkách ze soboty na neděli. Třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný a čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko. Podle katalánských médii jim zranění oka způsobily gumové projektily.

Další zprávy