Těmito slovy zareagoval na včerejší výzvu americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové její íránský kolega Manúčehr Mottakí. "Našeho přirozeného práva se nevzdáme, o tom jednat nebudeme. Jsme však připraveni se bavit o věcech společného zájmu," uvedl doslova šéf íránské diplomacie.
Spojené státy včera ohlásily zásadní změnu ve svém dosavadním postoji k íránské jaderné krizi. Oznámily, že se zapojí do rozhovorů s Íránem, pokud se teheránský režim vzdá obohacování uranu.
Infobox
ČTĚTE O ÍRÁNSKÉ JADERNÉ KRIZI V SOUVISLOSTECH:
USA: Írán má právo na jadernou energii
Podle Condoleezzy Riceové má Írán právo na civilní využití jaderné energie a Spojené státy jsou připraveny mu nabídnout ekonomickou spolupráci, pokud se vzdá plánů na jaderné zbraně.
"Abychom zdůraznili své odhodlání najít diplomatické řešení situace a zvýšili naděje na jeho dosažení, okamžitě jak Írán pozastaví proces obohacování uranu, zasednou Spojené státy za jednací stůl," prohlásila ve Washingtonu ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová.
Dodala, že její stanovisko převzal v sídle amerického ministerstva zahraničí švýcarský velvyslanec v USA, který ho předá íránské vládě. Spojené státy a Írán nemají ustaveny vzájemné diplomatické vztahy. Riceová poznamenala, že vstup do jednání o jaderné krizi není prvním krokem k obnovení diplomatických vztahů.
Bush byl pod silným tlakem
Až dosud s Teheránem o jeho jaderném programu vyjednávala trojice zemí Evropské unie - Německo, Francie a Velká Británie. Američané jejich postup podporovali, do jednání se však odmítali aktivně zapojit.
Spojené státy přerušily veškeré kontakty s Íránem po obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu v roce 1979. Islámští radikálové tehdy zadržovali americké diplomaty po 444 dní.
Rozhodnutí zapojit se do rozhovorů o íránském jaderném programu tak je zásadní změnou v dosavadní politice Washingtonu. Podle analytiků navíc naznačuje, že Bushova administrativa se čím dál tím víc odklání od silového řešení mezinárodních krizí a dává větší důraz na diplomacii.
V posledních týdnech se vláda prezidenta Bushe ocitla pod silným tlakem, aby se do diplomatických jednání s Íránem přímo zapojila. George Bushe k tomu při nedávné schůzce v Bílém domě vyzvala například německá kancléřka Angela Merkelová.
Rostl tlak i uvnitř samotných Spojených států. K jednání s Íránem vyzývali prezidenta zahraničněpolitičtí experti jako Henry Kissinger či Zbigniew Brzezinski.
Írán trvá na tom, že mu jde o energii
Západ íránský režim podezírá z toho, že svůj jaderný program rozvíjí s cílem získat atomovou zbraň. Tato obvinění Írán odmítá a tvrdí, že cílem jeho programu je energetické využití jaderného materiálu.
Riceová ve svém dnešním prohlášení uvedla, že Írán má právo na civilní využití jaderné energie.
Ministři zahraničí pěti stálých členských zemí Rady bezpečnosti OSN a Německa se dnes ve Vídni dohodli na balíčku opatření, který by měl přimět Írán vzdát se svého jaderného programu. Oznámila to britská ministryně zahraničí Margaret Beckettová.
"Dohodli jsme se na dalekosáhlých opatřeních, která budou základem pro jednání s Íránem," řekla šéfka britské diplomacie, ale neuvedla žádné podrobnosti. Dodala jen, že pokud Írán zastaví všechny akce související s obohacováním uranu, jak to žádá Mezinárodní agentura pro atomovou energii, budou zastaveny také akce v Radě bezpečnosti.
