Mnichov - Írán je připraven k přímým rozhovorům se Spojenými státy o svém sporném jaderném programu, pokud mají USA upřímný zájem tento spor vyřešit.
Na mnichovské bezpečnostní konferenci to v neděli prohlásil íránský ministr zahraničí Alí Akbar Sálehí. Reagoval tak na sobotní výzvu k jednání od amerického viceprezidenta Josepha Bidena.
"Vnímáme to vyjádření (USA) pozitivně. Myslím, že je to krok kupředu," uvedl Sálehí. "Pokud chtějí jednat o nukleárním programu, jsme k jednáním připraveni. Ale chceme si být jisti, že druhá strana tentokrát přijde s věrohodnými záměry. S opravdovým zájmem tuto otázku vyřešit," zdůraznil.
"Pokud je na druhé straně upřímný zájem, budeme o tom vážně uvažovat," dodal šéf íránské diplomacie, který je prý stále optimista a věří v řešení sporu o jaderný program Teheránu, který západní státy nebo Izrael považují pouze za zástěrku pro vývoj nukleárních zbraní.
Zástupci Íránu se podle Sálehího chtějí účastnit i nového kola jednání skupiny 5+1, tedy pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa, o íránském jaderném programu 25. února v Kazachstánu.
Začátek "nukleárního teroru"
Před Sálehím na konferenci vystoupil izraelský ministr obrany Ehud Barak, který varoval předtím nechat Teherán vyvinout nukleární zbraně.
"Až Írán získá jadernou zbraň, bude to mnohem složitější, bude to mnohem nebezpečnější, bude to stát mnohem více lidských životů i finančních zdrojů," soudí Barak, který tento moment označil za konec odzbrojovacích snah ve světě a začátek "nukleárního teroru".
Barak se rovněž vyjádřil ke konfliktu v Sýrii, kde očekává v nejbližší době pád prezidenta Bašára Asada. "To bude velká rána pro Íránce a Hizballáh," dodal izraelský ministr obrany, který Teherán a libanonské radikální hnutí považuje za jediné spojence režimu v Damašku.
Nepřímo také poprvé potvrdil, že to byl opravdu Izrael, kdo tento týden letecky zaútočil na území Sýrie na konvoj převážející zbraně pro Hizballáh.
Podle Sálehího se chce Írán ujmout role prostředníka při urovnání občanské války v Sýrii. Ministr zahraničí přitom ocenil deklarovanou připravenost šéfa syrské opozice Ahmada Muáze Chatíba jednat s Asadovou vládou. S Chatíbem se prý sám setkal na okraj bezpečnostní konference.
Hlavní téma konflikt v Mali
Kromě Íránu a Sýrie měl být hlavním tématem posledního dne 49. mnichovské fóra konflikt v Mali, k němuž se měl dopoledne vyjádřit francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, jehož země vojensky podporuje maliské vládní síly v boji proti islamistickým povstalcům.
Fabius se však nestihl vrátit z africké země, kterou v sobotu navštívil spolu s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.
Francouzský zásah ocenil Barak. "Chtěl bych vzdát poctu Françoisi Hollandeovi a jeho vůdcovství. Neanalyzoval jen, co by se mělo udělat, ale šli tam a udělali to. To je velmi dobrý příklad pro svět a odstrašující signál pro teroristy všude na světě," prohlásil izraelský ministr obrany.
Obrazy z války v Mali:
Česká vláda už dříve oznámila, že zvažuje v rámci mise Evropské unie vyslání asi 30 instruktorů pro maliskou armádu. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který ČR na mnichovské konferenci zastupuje, tuto formu českého zapojení podporuje.
Zahraniční partneři podle něj zamýšlený příspěvek Prahy považují za dostatečný.
"Od poměrně malé země se mnohem více neočekává. Nemáme letadla, která by se tam mohla zapojit, nemůžeme tankovat letadla ve vzduchu a také se v pouštním boji moc nevyznáme. (...) Na nás je tak spíše, abychom poskytli jistý výcvik," řekl v sobotu Schwarzenberg.
