Teherán - Írán, na který Evropská unie uvalila s platností od 1. července ropné embargo, se snaží omezení vývozu do EU nahradit tím, že svým asijským odběratelům surovinu nabízí za nižší ceny.
Slibuje si od toho, že Indie, Japonsko, Jižní Korea, Čína a další země navýší množství odebírané ropy. Ta je hlavním exportním artiklem Teheránu a zajišťuje 65 procent příjmů do státní pokladny.
Írán již sám zastavil v odvetu za ohlášené sankce veškeré dodávky do Británie, Francie, Německa, Nizozemska, Portugalska a Řecka.
Režim ajatolláhů přitom tvrdí, že mu embargo, jež na něj Unie uvalila kvůli neochotě íránského vedení podřídit tamní jaderný program mezinárodní kontrole, nijak neuškodí. Opak je ale pravdou.
Írán má jen minimum ropných rafinerií, pohonné hmoty musí dovážet a jelikož má nyní omezené prostředky na jejich nákup, v zemi prudce stoupají ceny benzinu a vůbec veškerého zboží a řada Íránců se ocitá na prahu chudoby.
Vláda v Teheránu proto nyní nabízí vybraným zákazníkům, že jim na období až 180 dní odpustí poplatky, čímž by mohli ušetřit až půldruhého dolaru na barel.
Podle deníku Financial Times se obrací zejména na odběratele v Indii, které láká celkovým rabatem 9 USD. A to je poměrně hodně vzhledem k tomu, že ceny suroviny se na asijských trzích nyní pohybují lehce nad úrovní sto dolarů za barel.
Navýšíme těžbu, slibují Saúdové
Írán musel po 24. lednu, kdy EU embargo vyhlásila, snížit těžbu na úroveň 3,38 milionu barelů denně, což je nejméně od roku 2002. Ceny suroviny následně vylétly vzhůru, a to až na hranici 125 dolarů za barel u směsné ropy Brent, s níž se obchoduje v Evropě.
V posledních dnech ale surovina zase o něco zlevnila vzhledem k ohlášenému nižšímu ekonomickému výkonu Číny. Právě neustále narůstající poptávka po ropě v někdejší Říši středu byla vedle nejistoty okolo íránského jaderného programu hlavní příčinou vysokých cen černého zlata ve světě.
Ty chce dále srazit Saúdská Arábie, která oznámila navýšení těžby až na 12,5 milionu barelů denně.
"Čelíme prodlouženému období vysokých cen," citovala agentura Reuters saúdského ministra ropného průmyslu Alího Naímího. "Nemáme z toho radost a budeme pracovat na tom, aby šly zase dolů."
Ideální cenou pro producenty i odběratele je podle něj sto dolarů za barel z počátku letošního roku.
Otazníky nad příští těžbou
Evropští a američtí obchodníci s ropou doufají, že by se cena suroviny mohla díky nárůstu těžby v USA, Kanadě, Brazílii a Iráku pod značku sto dolarů dostat již v dohledné budoucnosti.
Poukazují na vůbec nejvyšší rozdíl v historii zaznamenaný mezi cenami uzavřenými v rámci krátkodobých kontraktů a cenami u tzv. futures, sjednávanými na léta dopředu. Dodávky nasmlouvané na prosinec 2018 počítají s pouhými 95 dolary za barel.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) se ale jejich nadšení snaží brzdit.
Je podle ní totiž nepravděpodobné, že by těžba z ropných písků v Kanadě a ropných břidlic ve Spojených státech mohla výrazně ovlivnit globální produkci ropného ekvivalentu. Ta nyní činí přibližně 89 milionů denních barelů, více než desetinu tohoto množství ale představují tzv. netradiční zdroje, tedy zkapalněný zemní plyn, ultratěžká ropa a bionafta.
Zejména americké státy Severní Dakota, Montana, Ohio a Texas zažívají ropný boom, celková produkce v USA se ale teprve loni přiblížila hranici šesti milionů barelů denně.
V roce 2015 chtějí Spojené státy společně s Kanadou těžit dvanáct milionů denních barelů. O několik milionů barelů chtějí k tomuto datu navýšit svoji těžbu také Brazílie a Irák.
V té době má podle předpovědí IEA činit denní poptávka po ropě nejméně 93 milionů barelů. Předpokládá to ovšem, že do té doby výrazně nestoupne spotřeba suroviny v rychle se rozvíjejících asijských ekonomikách, tedy v prvé řadě v Číně, Indii a Jižní Koreji.
