Írán čeká velmi krvavý rok. Možná jako 1989 v Číně

Martin Novák Martin Novák
1. 1. 2010 0:20
Vývoj v zemi spěje ke konfrontaci neústupného režimu s radikalizující opozicí
Zapálené motorky v ulicích Teheránu. Na motorkách jezdí tzv. basídžové. členové milic, kteřé útočí na demonstranty tyčemi a řetězy.
Zapálené motorky v ulicích Teheránu. Na motorkách jezdí tzv. basídžové. členové milic, kteřé útočí na demonstranty tyčemi a řetězy. | Foto: Reuters

* Moc v čele s ajatolláhem Chameneím se zřejmě bude tvrdě bránit pokusům o změnu * Protesty zatím nemají takovou sílu, jako v roce 1979, kdy byl svržen šáh * Násilí začala volbou Ahmadínežáda prezidentem. Podle opozice šlo o podvod.

Teherán - Krveprolitím končil v Íránu loňský rok a letošek zřejmě nebude jiný.

Vše ukazuje na to, že nesmiřitelná část režimu duchovního vůdce ajatolláha Chameneího a prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda je odhodlána v případě svého ohrožení sáhnout ke všem prostředkům, srovnatelným například se zásahem čínských vojáků na náměstí Tchien An-men v roce 1989.

Opoziční hnutí, které žádá podstatné změny v zemi, se ani přes tvrdé represe nevzdalo. Střelba na demonstracích, smrt desítek lidí a zatýkání stovek dalších protesty zatím nezastavily.

Naopak, závěr roku ukázal, že opozice se radikalizuje a tentokrát její stoupenci opláceli policií násilí také násilím.

"Centrum Teheránu se stalo válečnou zónou," uvedla exilová íránská rozhlasová stanice Radio Farda.

Čtvrteční provládní demonstrace v Teheránu.
Čtvrteční provládní demonstrace v Teheránu. | Foto: Reuters

Režim se nyní opírá o představitele konzervativních islámských duchovních a elitní jednotky Revolučních gard. Ty čítají na 200 tisíc mužů, loajálních nejvyššímu vůdci Chameneímu.

Gardy také Írán do značné míry ekonomicky ovládají. Řada státních i soukromých firem s velkými příjmy je na ně napojena.

Někteří znalci Íránu se obávají, že budou režim tvrdě bránit za jakoukoliv cenu. Jeho představitelé nehodlají dát najevo slabost. Stejně jako část obyvatelstva, pro kterou je jakékoliv jiné zřízení než teokratická islámská republika ideologicky nepřijatelná.

"Domnívám se, že nejradikálnější křídlo režimu vystupňuje represe a neustoupí požadavkům lidí," řekl Rádiu Svobodná Evropa iránský analytik a sympatizant opozičního hnutí Morteza Kazemiam.

Jeden z blízkých spolupracovníků Chameneího - klerik Abbas Vaíz-Tabási v úterý varoval, že každý, kdo bude pokračovat v protestech a organizovat je, může být prohlášen za nepřítele Boha a podle íránských zákonů mu bude hrozit poprava.

Opozice je složená z různých proudů. Někteří jen chtějí reformovat stávají systém, jiní chtějí jeho úplnou demontáž. Na demonstracích už například zazněly výkřiky "Chameneí je vrah."

Většina odpůrců Chameneího a Ahmadínežáda se ale shoduje v podpoře větší individuální svobody Íránců, práv žen, svobodnějších médií, lepších vztahů s Evropou i USA.

Nespokojenost je velká. Ročně opouští Írán zhruba 150 tisíc mladých lidí, většinou vysokoškolsky vzdělaných, aby hledali uplatnění jinde. Tajná policie neustále sleduje vysoké školy, které vřou odporem a kritikou.

Foto: Aktuálně.cz

Umlčet opozici se režimu nedaří hlavně díky internetu. Ze 75 milionů Íránců používá internet pravidelně 22 milionů a všechny stránky nelze blokovat či cenzurovat. A večer tisíce lidí vylézají na střechy domů a volají "Smrt diktátorovi."

Vyčíslit, jak velká část íránského obyvatelstva je straně opozice a jak velká si naopak přeje její umlčení, přesně nelze. Chameneí i Ahmadínežád mají část země na svojí straně, ale podle pozorovatelů přímo v zemi počet lidí, kritizujících stávají poměry, neustále roste.

Objevují se také paralely s revolucí roku 1979, která svrhla šáha Muhammada Rézy Pahlavího a vyústila ve vytvoření islámské republiky.

Současná moc se ale zdá být odhodlanější bránit se, navíc protesty zatím nejsou tak masové jako před třiceti lety, kdy vyšly do ulic miliony lidí a ekonomika zkolabovala v důsledky stávky ropných dělníků.

K tvrdým střetům mezi policií a demonstranty došlo i včera na Silvestra. V centru Teheránu policisté znovu nasadili slzný plyn, podle opozičního internetového serveru dokonce armáda přesunula do metropole několik stovek tanků a obrněných vozidel.

Íránskou krizi mohou ještě více prohloubit zpřísněné mezinárodní ekonomické sankce, pokud Teherán nepřistoupí na dohodu a kompromis se Spojenými státy a evropskými zeměmi ohledně svého jaderného programu. Pokles cen ropy v posledních dvou letech už tak íránskou ekonomiku hodně poškodil.

Rok 2010 bude v Íránu rokem konfrontace, velmi pravděpodobně krvavé.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K dohodě ohledně dolu Turów zatím nedošlo, jednání budou pokračovat příští týden

Expertní týmy České republiky a Polska zatím nedospěly k dohodě o hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Jednání o mezivládní smlouvě, která má obsahovat české podmínky pro případné zpětvzetí žaloby u Soudního dvora EU, budou pokračovat příští týden. V tiskové zprávě to po dvoudenním jednání uvedlo ministerstvo životního prostředí.

"Polští političtí představitelé ve čtvrtek nepochybně deklarovali snahu se mimosoudně dohodnout, stejně tak jako česká strana deklarovala, že nechce zavírat důl Turów nebo Polsku diktovat jeho energetický mix. Diskutujeme již konkrétní návrh dohody a podmínek a v jednáních budeme pokračovat i příští týden," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

V pátek odpoledne se bilaterálně znovu sešli ministři obou zemí - Richard Brabec (ANO) a Michal Kurtyka. "Jednání jsou velmi náročná, ale opět jsme si s ministrem Kurtykou potvrdili, že naším cílem je dohoda," řekl Brabec

Zdroj: ČTK
Další zprávy