Irák oznámil výsledek voleb. Premiér prohru neuznal

Martin Novák Martin Novák
27. 3. 2010 17:00
Současný premiér Malikí chce výsledky voleb napadnout u soudu
Vítěz voleb Ajád Aláví.
Vítěz voleb Ajád Aláví. | Foto: Reuters

Bagdád - Irácká volební komise v pátek zveřejnila konečné výsledky parlamentních voleb, konaných 7. března.

Výsledek je překvapivý, protože oproti očekávání získal nejvíce hlasů blok Irakíja, který vede bývalý předseda vláda Ajád Aláví.

Seskupení Právní stát současného premiéra Núrího Malikího, které bylo největším favoritem, skončilo druhé, i když velmi těsně.

Irakíja bude mít v 325členném parlamentu 91 křesel, Právní stát 89 mandátů. 

Irácké národní spojenectví, které má dobré vztahy s Íránem a reprezentuje radikálnější část šíitských muslimů, je třetí a bude mít 70 křesel. Zbylá poslanecká místa zaplní kurdské strany.

Aláví už oznámil, že nabídne možnost vytvořit koaliční vládu všem stranám a prvně začne u seskupení Právní stát. Malikí ale svou porážku odmítá uznat a hodlá výsledky voleb napadnout u soudu.

Zástupci OSN a USA ale prohlásili výsledky hlasování za důvěryhodné.

Aláví byl prvním iráckým předsedou vládu po svržení Saddáma Husajna. Do funkce nastoupil v roce 2004 poté, co z Iráku odešel jeho dočasný americký správce Paul Bremer. Ve volbách o rok později však Alláví neuspěl.

Núrí Malikí (vlevo).
Núrí Malikí (vlevo). | Foto: Reuters

Premiér Malíkí žádá přepočtení výsledků, protože se domnívá, že v některých provinciích docházelo k manipulacím a ztrátám hlasovacích lístků. Stovky jeho příznivců dnes pochodovaly Bagdádem a obviňovaly volební komisi z podvodů.

Šéf bezpečnostních sil v hlavním městě oznámil, že nebude vyhlášen zákaz vycházení, ale policie a armáda jsou připraveny zasáhnout proti jakýmkoliv násilnostem.

Při dvou pumových útocích dnes zahynulo nejméně 42 lidí ve městě Chális severně od Bagdádu.

Po zveřejnění výsledků zřejmě budou následovat složitá vyjednávání o nové koalici. Zformování vlády po minulých volbách v roce 2005 trvalo pět měsíců.

Irakíja je blok se sekulárním programem, který volilo mnoho sunnitských muslimů. Odmítá náboženské sektářství a příliš velký vliv muslimských duchovních na politiku a justici.

Naopak většina šíitů volila buď Právní stát nebo Irácké národní spojenectví.

Volby byly posledními, které se konají za přítomnosti amerických vojáků v zemi. Nyní působí v Iráku 96 tisíc Američanů, ale v srpnu má začít jejich stahování.

Hlasovací lístek.
Hlasovací lístek. | Foto: Reuters

Na základě smlouvy mezi Washingtonem a Bagdádem by poslední američtí vojáci měli opustit Irák do konce příštího roku.
Volby a sestavování povolební koalice napoví, nakolik je Irák stabilní a zda americký prezident Baracka Obama bude moci dostát svému slibu a válku pro USA definitivně ukončit.

Nová vláda a parlament mají zajistit stabilitu před odchodem Američanů a ukončit napětí a násilí mezi různými náboženskými a etnickými skupinami. Především mezi šíitskými a sunnitskými muslimy.

Šíité tvoří zhruba 60 procent obyvatelstva. Za Saddáma byli pronásledováni, mnozí jejich předáci popraveni. Dnes jsou základem policie i armády. Žijí hlavně na jihu země a v některých bagdádských čtvrtích.

 

Politicky nejsou jednotní, někteří jsou pro vytvoření teokratického státu, jiní to naopak striktně odmítají.

Sunnité tvoří dvacet procent obyvatel Iráku. Za Saddáma v zemi dominovali. Mnoho z nich nepřijalo změnu režimu a násilí proti nové vládě, policii i americkým vojákům bylo v uplynulých letech hlavně dílem sunnitů.

První volby v roce 2005 bojkotovali, ale později se s vládou dohodli na smíru a svém začlenění do nové správě země. Žijí hlavně severně a západně od Bagdádu.

Kurdové mají na severu a severovýchodě Iráku svoji autonomii, představují zhruba čtvrtinu obyvatelstva země. Mají vlastní strany, které kandidují pouze zde.


 

 

Právě se děje

před 22 minutami

Babiš věří, že Zemana přesvědčí, aby nevetoval daňový balíček

Premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že přesvědčí prezidenta Miloše Zemana, aby nevetoval daňový balíček. Jeho výhrady k předpisu nicméně chápe, řekl Babiš Rádiu Z. Prezident svůj úmysl sdělil v úterý při schůzce ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO). Podle Zemana předpis v nynější podobě výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Prezident je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky.

"Já ho půjdu nějak ukecat, musím ho přesvědčit," řekl dnes Babiš Rádiu Z. Věří, že Zemana přesvědčí. "Chápu výhrady prezidenta, ale on je samozřejmě z ČSSD, která chtěla vždy navyšovat daně, hnutí ANO je vždy snižovalo," prohlásil. Zeman byl předsedou sociální demokracie, později však stranu opustil a s jejími představiteli vedl řadu sporů.

Daňový balíček obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Zemanovi ale vadí pozměňovací návrh Pirátů, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Babiš navrhuje senátorům, aby při projednávání balíčku úpravu slevy na poplatníka zrušili. Výpadky příjmů obcí a krajů chce kompenzovat 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Ukrajinská tajná služba prověřuje obchod s českými houfnicemi

Agenti ukrajinské tajné služby SBU za podpory zásahové jednotky provedli ve čtvrtek domovní prohlídky v kancelářích státního zbrojařského koncernu Ukroboronprom a jeho obchodní společnosti Ukrspecexport. Razie souvisí s nákupem vyřazených houfnic Dana československé výroby od české firmy Excalibur Army, uvedla na svém webu televize 112 s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Právě Hončarenko na transakci upozornil generální prokuraturu. ČTK se snaží získat vyjádření české firmy.

"Poslanecké upozornění ohledně možného spáchání úmyslných skutků ke škodě obranyschopnosti Ukrajiny představiteli ministerstva obrany a státní společnosti Ukrspecexport, a sice konkrétně uzavření kontraktu s českou společností Excalibur Army na dodání vyřazených samohybných houfnic ráže 152 milimetrů Dana, bylo prozkoumáno. Oznamujeme, že skutečnosti uvedené ve vašem poslaneckém upozornění jsou předmětem vyšetřování, které SBU v rámci trestního stíhání zahájila 17. listopadu," sdělila poslanci prokuratura. V případu prý může jít o vlastizradu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy