V referendu o nezávislosti hlasovalo 78 procent iráckých Kurdů, Turecko hrozí intervencí

ČTK ČTK
Aktualizováno 25. 9. 2017 20:59
Referendum, v němž iráčtí Kurdové rozhodovali o své nezávislosti je u konce, nyní už zbývá jen spočítat hlasy. Předpokládá se, že většina obyvatel s osamostatněním souhlasila, konečné výsledky budou známy do 72 hodin. nebudou sice závazné, ale poskytne současnému vedení iráckých Kurdů mandát k vyjednávání o odtržení iráckých kurdských oblastí s Bagdádem a okolními státy. Vláda referendum označila za protiústavní a v jedné z provincií dokonce nařídila zákaz vycházení.
Kurdský vůdce Masúd Barzání hlasuje v referendu o nezávislosti.
Kurdský vůdce Masúd Barzání hlasuje v referendu o nezávislosti. | Foto: Reuters

Irbíl - V severním Iráku se v pondělí konalo referendum o nezávislosti iráckých Kurdů, hlasovat mohlo více než pět milionů lidí. Volební účast se pohybovala kolem 78 procent. Očekává se, že většina Kurdů nezávislost podpořila, výsledek ale nebude závazný, pouze poskytne regionální kurdské správě mandát pro vyjednávání o dalších krocích s Bagdádem. Předběžný výsledek by mohl být znám do tří dnů.

Proti referendu se ostře vymezila centrální vláda v Bagdádu a také řada států, které s Irákem sousedí.

K volebním urnám mohli přijít jak Kurdové, tak ostatní občané, pokud je jim alespoň 18 let. Hlasovalo se v kurdských autonomních provinciích a v několika regionech, na které si dělají nárok jak Kurdové, tak Bagdád. V Irbílu, který je střediskem autonomního Kurdistánu, byl zájem o hlasování značný, stejně jako v Kirkúku, který je důležitým centrem obchodu s ropou. Naopak slabý zájem byl v Sulajmáníji, která je sídlem Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK). Tato strana s vypsáním referenda nesouhlasila, protože podle ní zvýší ohrožení Kurdů ze strany Turecka a Íránu. Její soupeř, Demokratická strana Kurdistánu (KDP), a prezident kurdského regionu Masúd Barzání, se naopak domnívají, že je čas, aby si Kurdové řídili své záležitosti sami, bez Bagdádu.

Irácká vláda referendum považuje za neústavní, premiér Hajdar Abádí nařídil bezpečnostním silám, aby chránily "všechny občany, kteří budou čelit hrozbám". Zopakoval, že referendum odporuje ústavě, a vyzval kurdské úřady, aby ho zrušily.

S referendem nesouhlasí Írán, Turecko ani Sýrie, kde jsou rovněž početné kurdské menšiny. Tyto země se obávají, že i u nich se zvýší tlak Kurdů na nezávislost.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil vojenskou intervencí a řekl, že turecká armáda není na irácké hranici bezdůvodně. Ankara výsledek referenda neuzná a podle Erdogana může Kurdům zabránit obchodovat s ropou, která se těží v autonomním Kurdistánu, protože právě přes jeho území vedou vývozní trasy.

Írán už v neděli na žádost Bagdádu pozastavil lety do iráckého Kurdistánu a uzavřel mu také svůj vzdušný prostor. Mluvčí ministerstva zahraničí referendum označil za ilegální a neopodstatněné. Prezident Hasan Rúhání stejně jako Erdogan o situaci hovořil telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Debata má pokračovat při čtvrteční Putinově návštěvě v Turecku.

Prezident autonomního Kurdistánu Barzání přiznal, že cesta k nezávislosti může být riskantní. Předseda regionální vlády Nečirvan Barzání ujistil, že bez ohledu na výsledek referendum nepovede k vytyčování nových hranic, ani nepřinese okamžitou nezávislost. Kurdové jsou odhodláni své spory s centrální vládou vyřešit mírovou cestou.

S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, které dosud Kurdy označovaly za významného spojence proti islámským radikálům. Podle Washingtonu referendum tento boj ohrožuje, protože povede k destabilizaci celého regionu.

 

Právě se děje

Další zprávy