Iráčtí Kurdové hlasují o vzniku Kurdistánu i přes zákaz. Írán uzavřel hranice

ČTK ČTK
Aktualizováno 25. 9. 2017 14:07
I přes mezinárodní kritiku v pondělí ráno začali iráčtí Kurdové hlasovat v referendu o nezávislosti svých čtyř oblastí na severu Iráku a následném vzniku Kurdistánu. Očekává se, že se lidé vyjádří pro nezávislost. Referendum již dříve odmítla centrální irácká vláda, sousední země i USA s obavami o destabilizaci regionu. Tyto argumenty však současný prezident autonomních kurdských oblastí Masúd Barzání odmítl se slovy, že Kurdistán bude respektovat veškeré mezinárodní zákony. Oficiálně zatím jako jediná země podpořil konání referenda Izrael. Írán oproti tomu uzavřel svou pozemní i vzdušnou hranici s iráckými kurdskými provinciemi.
Kurdský vůdce Masúd Barzání hlasuje v referendu o nezávislosti.
Kurdský vůdce Masúd Barzání hlasuje v referendu o nezávislosti. | Foto: Reuters

Irbíl - V severním Iráku začalo hlasování v referendu o nezávislosti Kurdů. Očekává se, že lidé se pro nezávislost vyjádří.

Výsledek nebude závazný, ale poskytne současnému vedení iráckých Kurdů mandát k vyjednávání o odtržení iráckých kurdských oblastí s Bagdádem a okolními státy.

Hlasování začalo v sedm hodin ráno a skončit má v 17 hodin. Oficiální výsledek by měl být vyhlášen do 72 hodin, předběžný už v úterý.

Hlasování se koná přesto, že kurdský prezident Masúd Barzání čelil mezinárodnímu tlaku, aby referendum odvolal.

Proti hlasování je vláda v Bagdádu i země, které mají také silnou kurdskou menšinu, jako je Turecko a Írán. Írán už v neděli vyhlásil zákaz přímých letů do iráckého Kurdistánu, v pondělí pak uzavřel svou hranici s iráckými kurdskými provinciemi.

Uzavřením hraničního přechodu do severního Iráku se zabývá i Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že hraniční přechod byl zatím uzavřen z jedné strany.

Bagdád požádal země, aby přerušily přímé obchodování s ropou s iráckým autonomním Kurdistánem. Vyzval také Barzáního vládu, aby centrálním úřadům předala kontrolu nad mezinárodními letišti na území autonomie a pohraničními posty s Íránem, Tureckem a Sýrií.

Irácký premiér Hajdar Abádí v neděli referendum označil za neústavní.

"Ohrožuje Irák, mírové soužití Iráčanů a je nebezpečné pro celý region," řekl s tím, že jeho vláda učiní vše pro udržení celistvosti země.

Barzání přiznal, že cesta k dosažení nezávislosti bude riskantní. "Jsme připraveni zaplatit za svou nezávislost jakoukoli cenu," sdělil.

Vzdejte se "utopických cílů"

Turecko v pondělí oznámilo, že výsledek referenda neuzná, a vyzvalo ostatní země, aby učinily totéž. Kurdským vůdcům doporučilo, aby se vzdali "utopických cílů".

Turecké ministerstvo zahraničí ujistilo, že Ankara využije všech prostředků mezinárodního práva, pokud výsledek referenda bude pro Turecko znamenat ohrožení. Tureckým občanům žijícím v kurdských autonomních provinciích v Iráku úřad důrazně doporučil, aby odjeli do Turecka, pokud jejich přítomnost v Iráku není nezbytná.

Turecký ministr pro celní záležitosti Bülent Tüfenkci popřel předchozí zprávu turecké televize, podle níž Turecko ráno uzavřelo ze své strany hraniční přechod Habur na irácké hranici. Řekl ale, že na něm byla zavedena přísná kontrola.

Kurdové se na výsledky těší

"Jsem opravdu šťastná, cítím, že budeme svobodní. Nikdo nám nebude vládnout, budeme nezávislí," řekla Suád Pirotová z Kirkúku, kde se také hlasuje.

"Čekali jsme na tento den 100 let. Chceme vlastní stát. Dnes je svátek všech Kurdů, řekneme 'ano' našemu drahému Kurdistánu," řekl Rizgar, který hlasoval v Irbílu, ve středisku iráckých kurdských provincií.

Zatímco okolní státy se obávají, že referendum vyvolá vlnu separatistických tendencí mezi Kurdy i v jiných zemích, Iráčtí Kurdové na hlasování pohlížejí jako na oprávněné uznání své pomoci v boji proti islámským radikálům.

Kurdové jsou největší etnická skupina, která zůstala po územním dělení po porážce osmanské říše bez vlastního státu. Čítá na 30 milionů lidí, kteří žijí jako menšina hlavně v Iráku, Íránu, Turecku a Sýrii.

 

Právě se děje

Další zprávy