Pomoc USA už nepotřebujeme. Irácký parlament požádal o odchod cizích vojsk

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 1. 2020 22:19
Irácký parlament v neděli vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Informovala o tom agentura Reuters.
Odchod cizích jednotek požaduje i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí.
Odchod cizích jednotek požaduje i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí. | Foto: Reuters

Parlament se sešel na mimořádné schůzi v souvislosti s pátečním americkým raketovým útokem, při němž zemřel velitel íránských jednotek Kuds Kásim Sulejmání, člen vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a dalších osm lidí.

Iráčtí poslanci také vyzvali vládu, aby zrušila žádost o podporu ze strany mezinárodní koalice pod vedením Spojených států v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která v roce 2014 ovládla rozsáhlá území na severu a ve středu Iráku. Nyní už podle poslanců není pomoc koalice potřeba, neboť "vojenské operace byly ukončeny a bylo dosaženo vítězství".

Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné a po dnešním kroku tak bude muset ještě následovat nový zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra. Usnesení navíc schválili především šíitští poslanci.

Většina zástupců sunnitů a Kurdů dnešní mimořádnou schůzi bojkotovala. Jeden ze sunnitských poslanců Reuters řekl, že obě skupiny se obávají, že po odchodu koaličních sil by Irák byl vystaven riziku povstání, podrytí bezpečnosti a posílení šíitských milicí podporovaných Íránem.

Spojené státy jsou rozhodnutím iráckého parlamentu zklamány, reagovalo po několika hodinách americké ministerstvo zahraničí. "I když zatím čekáme na další objasnění právní povahy a dopadů dnešního rozhodnutí, důrazně žádáme irácké představitele, aby ještě jednou zhodnotili význam nynějších hospodářských a bezpečnostních vazeb mezi oběma zeměmi i trvající přítomnosti mezinárodní koalice proti IS," uvedlo ministerstvo.

Na začátku zasedání parlamentu premiér Ádil Abdal Mahdí poslancům doporučil, aby podnikli urychlené kroky k odchodu zahraničních vojáků ze země. Bude to podle něho v zájmu Iráku i Spojených států.

"I přes vnitřní a vnější obtíže, jaké nás možná čekají, je to v principu a praxi to nejlepší pro Irák," řekl Mahdí. Uvedl, že v letech 2011 až 2014 v Iráku žádní zahraniční vojáci nebyli a vztahy se Spojenými státy kvůli tomu podle něho neutrpěly.

Smrt Sulejmáního a Muhandise označil premiér Iráku za politický atentát. S íránským generálem se měl premiér Mahdí podle svých slov v pátek sejít.

Bagdád si předvolal amerického velvyslance

Koalice proti IS vedená Spojenými státy dříve v dnešním dni oznámila, že pozastavuje výcvik a podporu iráckých bezpečnostních sil kvůli opakovaným raketovým útokům na základny, kde jsou její vojáci rozmístěni. V rámci této koalice působí v zemi asi 5200 amerických vojáků. Severoatlantická aliance už v sobotu oznámila, že pozastavuje v Iráku svoji výcvikovou misi, na jejíž práci se podílí také čeští vojáci.

Irácké ministerstvo zahraničí si dnes kvůli opakovaným americkým náletům, jejichž obětí se stal i Sulejmání, předvolalo velvyslance USA. Takové jednání je "nehorázným narušením suverenity Iráku a mezinárodního práva a norem, jež upravují vztahy mezi zeměmi a které zakazují využívat území jedné země k útokům na jiný stát," uvedlo ministerstvo v prohlášení. Resort také informoval, že u generálního tajemníka OSN a Rady bezpečnosti OSN podal kvůli americkým útokům na iráckém území oficiální stížnost. Radu bezpečnosti OSN Irák vyzval, aby údery odsoudila.

Sulejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů.

Násilná smrt velitelé íránských vojenských sil Sulejmáního vyvolala protesty.
Násilná smrt velitelé íránských vojenských sil Sulejmáního vyvolala protesty. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 40 minutami

Pražské letiště loni odbavilo 3,66 miliony pasažérů, o 79 procent méně

Pražské letiště Václava Havla loni odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je meziroční propad o 79 procent. Zároveň je to nejnižší počet cestujících za posledních 25 let. Loňský rok bezprecedentně narušila koronavirová krize, před ní provoz rostl. Letiště, které kvůli ztrátám muselo i propouštět, v letošním roce očekává postupně obnovování dopravy.

Vloni se tak přerušila série od roku 2013, kdy na letišti provoz nepřetržitě rostl až k rekordním 17,8 milionu cestujících v roce 2019.

Před krizí přitom letiště očekávalo pro rok 2020 další růst, ten se však zastavil na jaře po vypuknutí pandemie koronaviru. Ta během jarních měsíců snížila počet cestujících o více než 99 procent. V létě sice provoz postupně rostl ke zhruba 600.000 cestujících za červenec a srpen, stále však byl hluboko pod normálem. Krize navíc na podzim znovu zesílila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy