Pomoc USA už nepotřebujeme. Irácký parlament požádal o odchod cizích vojsk

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 1. 2020 22:19
Irácký parlament v neděli vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Informovala o tom agentura Reuters.
Odchod cizích jednotek požaduje i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí.
Odchod cizích jednotek požaduje i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí. | Foto: Reuters

Parlament se sešel na mimořádné schůzi v souvislosti s pátečním americkým raketovým útokem, při němž zemřel velitel íránských jednotek Kuds Kásim Sulejmání, člen vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a dalších osm lidí.

Iráčtí poslanci také vyzvali vládu, aby zrušila žádost o podporu ze strany mezinárodní koalice pod vedením Spojených států v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která v roce 2014 ovládla rozsáhlá území na severu a ve středu Iráku. Nyní už podle poslanců není pomoc koalice potřeba, neboť "vojenské operace byly ukončeny a bylo dosaženo vítězství".

Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné a po dnešním kroku tak bude muset ještě následovat nový zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra. Usnesení navíc schválili především šíitští poslanci.

Většina zástupců sunnitů a Kurdů dnešní mimořádnou schůzi bojkotovala. Jeden ze sunnitských poslanců Reuters řekl, že obě skupiny se obávají, že po odchodu koaličních sil by Irák byl vystaven riziku povstání, podrytí bezpečnosti a posílení šíitských milicí podporovaných Íránem.

Spojené státy jsou rozhodnutím iráckého parlamentu zklamány, reagovalo po několika hodinách americké ministerstvo zahraničí. "I když zatím čekáme na další objasnění právní povahy a dopadů dnešního rozhodnutí, důrazně žádáme irácké představitele, aby ještě jednou zhodnotili význam nynějších hospodářských a bezpečnostních vazeb mezi oběma zeměmi i trvající přítomnosti mezinárodní koalice proti IS," uvedlo ministerstvo.

Na začátku zasedání parlamentu premiér Ádil Abdal Mahdí poslancům doporučil, aby podnikli urychlené kroky k odchodu zahraničních vojáků ze země. Bude to podle něho v zájmu Iráku i Spojených států.

"I přes vnitřní a vnější obtíže, jaké nás možná čekají, je to v principu a praxi to nejlepší pro Irák," řekl Mahdí. Uvedl, že v letech 2011 až 2014 v Iráku žádní zahraniční vojáci nebyli a vztahy se Spojenými státy kvůli tomu podle něho neutrpěly.

Smrt Sulejmáního a Muhandise označil premiér Iráku za politický atentát. S íránským generálem se měl premiér Mahdí podle svých slov v pátek sejít.

Bagdád si předvolal amerického velvyslance

Koalice proti IS vedená Spojenými státy dříve v dnešním dni oznámila, že pozastavuje výcvik a podporu iráckých bezpečnostních sil kvůli opakovaným raketovým útokům na základny, kde jsou její vojáci rozmístěni. V rámci této koalice působí v zemi asi 5200 amerických vojáků. Severoatlantická aliance už v sobotu oznámila, že pozastavuje v Iráku svoji výcvikovou misi, na jejíž práci se podílí také čeští vojáci.

Irácké ministerstvo zahraničí si dnes kvůli opakovaným americkým náletům, jejichž obětí se stal i Sulejmání, předvolalo velvyslance USA. Takové jednání je "nehorázným narušením suverenity Iráku a mezinárodního práva a norem, jež upravují vztahy mezi zeměmi a které zakazují využívat území jedné země k útokům na jiný stát," uvedlo ministerstvo v prohlášení. Resort také informoval, že u generálního tajemníka OSN a Rady bezpečnosti OSN podal kvůli americkým útokům na iráckém území oficiální stížnost. Radu bezpečnosti OSN Irák vyzval, aby údery odsoudila.

Sulejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů.

Násilná smrt velitelé íránských vojenských sil Sulejmáního vyvolala protesty.
Násilná smrt velitelé íránských vojenských sil Sulejmáního vyvolala protesty. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 5 minutami

Biden těsně před televizní debatou s Trumpem zveřejnil svoje daňové přiznání, prezident čelí kritice po odhalení NYT

Demokratický kandidát na prezidenta USA Joe Biden jen několik hodin před začátkem první předvolební debaty se svým sokem Donaldem Trumpem zveřejnil svoje daňové přiznání za minulý rok. Trump přitom od víkendu čelí zvýšenému tlaku na zveřejnění vlastních finančních záznamů poté, co deník The New York Times napsal, že prezident nezaplatil za posledních 15 let v podstatě nic na federálních daních z příjmu.

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Furch vychytal Minsku šestou výhru za sebou, dostal jediný gól

Dominik Furch pomohl v Kontinentální lize hokejistům Dinama Minsk k šesté výhře za sebou a jen necelých sedm minut ho dělilo od první vychytané nuly v ročníku. Běloruský celek zvítězil na ledě Čerepovce 4:1 a v tabulce Východní konference zaostává o jediný bod za vedoucím CSKA Moskva.

V zápasech Minsku padá hodně gólů, Furch dosud měl průměr téměř 3,5 obdržené branky na utkání. Tentokrát ho ale z 33 střel domácích hokejistů překonal jen Denis Vicharev v 54. minutě z dorážky v přesilové hře.

Góly českých útočníků Lukáše Sedláka a Tomáše Hyky rozhodly o výhře Čeljabinsku 4:2 v Soči. Sedlák dostal po rychlém protiútoku a Hykově přihrávce hosty v 45. minutě do vedení 3:2, Hyka pak pojistil náskok Traktoru prudkou ranou v přesilové hře. Sedlák se v sezoně trefil potřetí, Hyka poprvé, ale u sedmi branek už asistoval.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Kvůli vydání Obamových pamětí bude Bookerova cena udělena později

Bookerova cena bude udělena o dva dny později. Pořadatelé slavného anglického knižního ocenění, které mohou získat i Američané, odsunuli slavnostní ceremoniál ze 17. na 19. listopadu. Důvodem je to, že v původně plánovaný den zároveň vychází paměti bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy nazvané Země zaslíbená. Ty by v médiích zastínily laureáta ceny, píše deník New York Times.

"Přišlo nám nešťastné, že by dvě nejočekávanější literární události podzimu, to znamená udělení Bookerovy ceny a vydání Obamových pamětí, připadlo na stejný den," vysvětluje Gaby Woodová, šéfka nadace, jež Bookerovu cenu udílí. Podle New York Times pořadatelé ceny hned tak někomu neustoupí, což jen svědčí o tom, nakolik jsou Obamovy paměti očekávané. Vyjdou v nákladu tří milionů kusů.

Zemi zaslíbenou od Baracka Obamy v překladu Martina Svobody vydá nakladatelství Argo na podzim 2021.

Zdroj: New York Times
Další zprávy